Verze z 31. 7. 2014, 11:53 editovat Hubitel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 641 editací doplnění ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 8. 2014, 13:49 editovat zrušit editaci Hubitel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 641 editací dopnění Přejít na další porovnání →
Řádek 87: }}</ref> V průběhu paleozoika ale postupně docházelo ke kolizím těchto pevnin, čímž vznikl na přelomu [[karbon]]u a [[perm]]u nový superkontinent [[Pangea]], jenž se rozkládal od severního pólu až k jižnímu. Kolize pevnin v průběhu utváření Pangey byla provázena [[Hercynské vrásnění\|~~Variským~~variským (~~Hercynským~~hercynským) vrásněním]], při kterém vznikly rozsáhlá pásemná pohoří dosahující nejspíše značných nadmořských výšek srovnatelných s dnešním [[Himálaj]]em. Tato pohoří však již byla většinou dávno zcela zahlazena [[Eroze\|erozí]]. Při tomto procesu byla utvořena řada [[Geomorfologie\|geomorfologických]] jednotek.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Chlupáč \| jméno = Ivo Řádek 129: Na počátek období paleozoika klademe tzv. [[kambrickou explozi]], to byl čas globálního explozivního rozvoje mnohobuněčných mořských organismů, které patrně nahradily právě vyhynulé organismy [[Ediakara\|ediakarské]] fauny. Období ukončilo katastrofální vymírání organismů na konci období [[Perm]]u, kdy vymřela valná většina existujících [[Druh (biologie)\|druhů]]. [[Soubor:Halkieria2.jpg\|náhled\|vpravo\|''[[Halkieria]]'', živočich patřící do skupiny [[Malé zkamenělé schránky\|malých zkamenělých schránek]] ze spodního [[Kambrium\|kambria]].]] Počátek prvohor je charakteristický prudkým nástupem živočichů vytvářejících pevné schránky, které se mohou dobře zachovávat v usazených horninách. Nejprve se jedná o fauny tzv. [[Small shelly ~~fosils~~fossils\|malých zkamenělých schránek (small shelly ~~fosils~~fossils)]], což je dodnes [[Taxonomie\|taxonomicky]] nezařazená skupina organismů, která ve spodním [[kambrium\|kambriu]] rychle dosáhla velkého rozšíření a podobně náhle ve středním kambriu mizí. V průběhu tohoto prvního prvohorního [[Geochronologická perioda\|útvaru]] se již objevuje většina ze současných živočišných [[kmen (biologie)\|kmenů]]. Jsou to [[měkkýši]], [[členovci]], [[láčkovci]], ale i první bezčelistní drobným rybkám podobní [[strunatci]] - tedy praobratlovci.<ref name=geomin>{{Citace monografie \| příjmení = Chlupáč \| jméno = Ivo Řádek 184 ⟶ 185: Z období [[karbon]]u se zachovaly obří ložiska [[Černé uhlí\|černého uhlí]], které svědčí o rozsáhlých pralesích v bažinatém prostředí, ve kterých rostly mnohametrové stromové [[Plavuň\|plavuně]] a [[přesličky]], žily zde též neobvykle velké druhy hmyzu, např. známá ''[[Meganeura]]''. [[Soubor:Dimetrodon skeleton.jpg\|náhled\|vpravo\|[[Synapsida\|Savcovitý plaz]] rodu ''[[Dimetrodon]]'' ze spodního [[perm]]u.]] Již během pozdního [[karbon]]u se počíná vyvíjet skupina tzv. [[Savcovití plazi\|savcovitých plazů - synapsidů]]. Jedná se o živočichy, kteří postupně získávají určité savčí znaky. Rozrůzňují se jim zuby, postupně na řezáky, špičáky a další. Mění se čelistní kloub i stavba spodní čelisti - savci mají spodní čelist tvořenou jedinou kostí, zatímco plazí čelist se skládá z několika kostí. Získávají schopnost rodit živá mláďata. Tato skupina se bohatě rozvíjí během [[perm]]u, úspěšně přežívá do [[Mezozoikum\|druhohorního]] [[trias]]u, kdy z větší části vymírá - kromě té skupiny, kterou již můžeme označit za pravé [[Savci\|savce]].<ref name=benton/> Řádek 191 ⟶ 193: {{posloupnost\|co=[[Fanerozoikum]]\|kdy=542 Ma–251 Ma\|pred=—\|po=[[mezozoikum]]\|}} == Reference == <references /> == Literatura == * {{Citace monografie \| příjmení = Fejfar \| jméno = Oldřich \| odkaz na autora = \| titul = Zkamenělá minulost \| url = \| vydavatel = Albatros \| místo = Praha \| rok = 1989 \| počet stran = \| kapitola = \| strany = \| isbn = \| jazyk = česky }} == Související články == * [[Velká pětka vymírání]] * [[Kadomské vrásnění]] * [[Barrandien]] [[Kategorie:Paleozoikum\| ]]

Paleozoikum: Porovnání verzí