Otto Hahn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení dat narození/úmrtí do jednoho parametru |
m →top: bublina → popisek, příjmení → jméno, závorka |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|druhý=československém politikovi z První republiky|stránka=Otto Hahn (politik)}}
{{Infobox - osoba
| jméno = Otto Hahn
| obrázek = Otto Hahn (Nobel).jpg
|
| datum narození = [[8. březen|8. března]] [[1879]]▼
| motto = ▼
▲ | datum narození = [[8. březen|8. března]] 1879
| místo narození = [[Frankfurt nad Mohanem]]
| datum úmrtí = [[28. červenec|28. července]] [[1968]]
| místo úmrtí = [[Göttingen]]
}}
'''Otto Hahn''' ([[8. březen|8. března]] [[1879]], [[Frankfurt nad Mohanem]] – [[28. červenec|28. července]] [[1968]], [[Göttingen]]) byl německý chemik, který v roce [[1944]] obdržel [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] za [[chemie|chemii]]. Je považován za [[průkopník]]a v oblasti [[radioaktivita|radioaktivity]] a [[radiochemie]] a [[Glenn Seaborg|Glennem T. Seaborgem]] označen za otce [[Jaderná chemie|jaderné chemie]].
Řádek 24 ⟶ 23:
V roce [[1905]] Hahn objevil substanci, kterou nazval radiothermium; toho času se věřilo, že to je nový radioaktivní prvek. Ve skutečnosti šlo o neobjevený izotop už známého prvku [[thorium|thoria]] 228. Termín "[[izotop]]" byl vytvořen až v roce [[1913]] britským chemikem [[Frederick Soddy|Frederickem Soddym]]. Na podzim téhož roku Hahn odjel na univerzitu McGill v [[Montréal|Montrealu]] do [[Kanada|Kanady]], za účelem rozvoje výzkumu pod sirem Ernestem Rutherfordem. Tady Hahn objevil radioaktivní prvky thorium C, radium D a radioactinium, jak je sám nazval.
V létě [[1906]] se Hahn vrátil do [[Německo|Německa]], kde spolupracoval s [[Emil Fischer|Emilem Fischerem]] na Berlínské univerzitě. Fischer mu dal k dispozici svůj dřevovýrobní obchod v Chemickém institutu, kde si udělal vlastní laboratoř („Holzwerkstatt“). Zde během pár měsíců s extrémně provizorním vybavením Hahn objevil mesothorium I, mesothorium II a [[ionium]]. V následujících letech se mesothorium I ([[radium]] 228) považovalo za opravdu důležité, protože stejně jako [[radium]] 226 (objevené Pierrem a Marií Curiovými) bylo dokonale vhodné pro léčbu ozařováním, zatímco jeho výroba stála jen polovinu. V roce [[1914]] byl za objevení mesothoria I Otto Hahn poprvé nominován na [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] [[Adolf von Bayer|Adolfem von Bayerem]].
[[28. září]] [[1907]] je historickým datem v oblasti atomového bádání. Hahn se seznámil s mladým rakouským fyzikem [[Fritz Strassmann|Fritzem Strassmannem]], který přiletěl z [[Vídeň|Vídně]] do [[Berlín]]a. Tak začala třicetiletá spolupráce a blízké životní přátelství mezi těmito dvěma vědci. V roce [[1910]] byl Hahn jmenován profesorem, a v roce [[1912]] se stal hlavou Oddělení radioaktivity na berlínském Dahlemu (od roku 1956 nazývaném „Budova svobodné univerzity Otty Hahna“ v Berlíně, Thielallee 63). Coby nástupce [[Alfreda Stocka]] byl Hahn ředitelem instituce v letech 1928 až 1946. V roce 1924 byl Hahn oceněn plným členstvím v Pruské Akademii Věd v Berlíně (navrhli ho [[Albert Einstein]], [[Plancke]], [[Fritz Haber]], [[Schlenk]] a [[Max von Laue]]).
| |||