Sociální práva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
Komplexní úprava
značky: nevhodný zdroj editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
'''Sociální práva''' je metodické označení těch součástí [[Základní lidská práva|lidských práv]], která vymezují sociální záruky důstojné lidské existence. Demonstrativně jsou obsažena v článcích 22 – 25 [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]] a zakotvena v [[Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech|Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech]]. Jsou předmětem [[sociální zabezpečení|sociálního zabezpečení]] poskytovaného [[stát]]em.
 
Definice '''sociálních práv''', která bývá v současné době považována za nejtrefnější a uvádí se ve většině dostupné literatury, považuje sociální práva, za'' „ty části práva, jejichž cílem je vyrovnání sociálních rozdílů, především v podobě nedostatků jedinců a určitých skupin obyvatel v materiálním zajištění, rovnosti příležitostí a možnosti vlastního uplatnění a rozvoje“. ''
 
'''Sociální práva''' můžeme vnímat jako práva vycházející z tzv. kontraktualismu (občas se objevuje pod názvem teorie smlouvy, resp. [[Společenská smlouva (obchodní právo)|společenské smlouvy]]<ref>Srov. heslo [[https://fr.wikipedia.org/wiki/:Contractualisme|contractualisme]] na francouzské wikipedii.</ref>), filosofického a politického konceptu, který spojuje vznik společnosti a Státustátu s uzavřením společenské smlouvy mezi lidmi. Touto smlouvou přijímají jisté omezení svých osobních svobod výměnou za garanci udržení společenské jednoty, stability a solidarity.
 
== Sociální práva jako součást lidských práv ==
'''Sociální práva''' jsou součástí lidských práv. Sociálními právy jsou ta práva, která upravují sociální záruky lidské existence. Mezi základní sociální právaje patřímožné řadit:
• Právo* právo na práci a na náležitou přípravu na povolání,
 
• Právo* právo na uspokojivé pracovní podmínky,
• Právo na práci a na náležitou přípravu na povolání
• Právo* právo na životní úroveň,
 
• Právo* právo na rodinu,
• Právo na uspokojivé pracovní podmínky
• Právo* právo na sociální zabezpečení a
 
• Právo* právo na sdružování.
• Právo na životní úroveň
Sociální práva mají za cíl zajistit každému člověku rozsah základních životních podmínek, které jsou nezbytná k zachování důstojného života. Tyto podmínky se odvozují od článku 25 [[ListinyVšeobecná základníchdeklarace lidských práv|Všeobecné adeklarace svobodlidských práv]], která byla schválena v roce 1948. Tento článek zní:
 
• Právo na rodinu
 
• Právo na sociální zabezpečení
 
• Právo na sdružování
 
Sociální práva mají za cíl zajistit každému člověku rozsah základních životních podmínek, které jsou nezbytná k zachování důstojného života. Tyto podmínky se odvozují od článku 25 [[Listiny základních práv a svobod]], která byla schválena v roce 1948. Tento článek zní:
 
''„Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.“''
 
== Sociální práva a Státstát ==
 
Moderní systémy sociálního zabezpečení určené k zajištění sociálních práv jednotlivců začínalizačínaly vznikat koncem 19.století. V roce 1881 zahájil první německý kancléř, [[Otto von Bismarck]], sociální reformy, v rámci nížnichž zavedl povinné pojištění pro ty skupiny obyvatelstva, které byly nejvíce sociálně ohroženy. Cílem bylo zabránit hrozbám spojených se sociálními problémy obyvatel a zajistit tak společenskou stabilitu.
 
'''Sociální práva''' lze vnímat, jako souhrn práv, zze kterých těží občan v rámci svého působení ve vztahu k jednotlivcům, skupinám či ve vztahu ke Státustátu. Tato práva však mohou být občany vymáhána pouze tehdy, jsou-li ze stranustrany státu zajištěny všechny podmínky pro jejich plné uplatnění.
Sociální práva se od ostatních práv liší tím, že je nelze pouze soudně vymáhat, a soudním rozhodnutím si zajistit jejich aplikaci. Je potřeba jejich komplexního systémového zajištění ze strany státních orgánů, která budou tato práva chránit a budou je zaručovat. Je tedy nutné vytvoření uceleného státního systému sociálního zabezpečení, aby tato práva byla občanům zajištěna. V článku 41 [[Listina základních práv a svobod]] upozorňuje, že „Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí”. Je tedy zřejmé, že bez legislativního ukotvení sociálních práv jsou jen velmi těžko vymahatelná.
 
Sociální práva se od ostatních práv liší tím, že je většinou nelze pouzebez dalšího soudně vymáhat, a soudním rozhodnutím si zajistit jejich aplikaci. Je potřeba jejich komplexního systémového zajištění ze strany státních orgánů, která budou tato práva chránit a budou je zaručovat. Je tedy nutné vytvoření uceleného státního systému sociálního zabezpečení, aby tato práva byla občanům zajištěna. V článkuČlánek 41 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] upozorňuje, že „Listinyvětšiny hospodářských, sociálních a kulturních práv je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovenípráva ve smyslu zakotveném v Listině provádějí”provádějí. Je tedy zřejmé, že bez legislativního ukotvení sociálních práv jsou jen velmi těžko vymahatelná.
 
'''Sociální právo''' jako nástroj státu, by mělo sloužit k prevenci sociálního vyloučení v co nejvyšší možné míře. Současné systémy sociálního práva můžeme rozdělit na osm základních sociálních událostí, které mohou v průběhu života jednotlivce vyvstat:
Řádek 51 ⟶ 44:
 
== Sociální právo v České republice ==
V České republice je vývoj sociálního práva ovlivněn mezinárodním právem a jeho dokumenty (dokumenty [[Mezinárodní organizace práce]], [[OSN]], Rady Evropy), právem [[Evropská unie|Evropské unie]] (povinnost ČR implementovat normy EU do svého vnitrostátního právního řádu) a právním vývojem v České republice (potřeba reformovat právní systém po roce 1989). Zároveň není považováno za samostatné právní odvětví, je součástí práva sociálního zabezpečení a pracovního práva. Na zdejších právnických fakultách se [[sociální zabezpečení]] a [[pracovní právo]] vyučují jako dva samostatné předměty.
 
== Literatura ==
* KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo. Vyd. 2. V Praze: C.H. Beck, 2013. xvi, 191 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 978-80-7400-474-2.
Řádek 59 ⟶ 50:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
*  Définition des droits sociaux (Definice sociálních práv) <http://www.toupie.org/Dictionnaire/Droits_sociaux.htm>
* MAZÁNKOVÁ, Marie. Právo v sociální oblasti ve vztahu k výkonu lékařské profese. [online] Olomouc, 2013. Dostupné na World Wide Web: <http://www.usl.upol.cz/sites/default/files/files/ke_stazeni/PraGraM/Sociáln%C3%AD%20právo.pdf>
 
=== Související články ===
* [[Všeobecná deklarace lidských práv]]
* [[Listina základních práv a svobod]]