Světová banka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
→‎Negativní dopady: přejmenování ==Kritika a negativní dopady ==
Řádek 75:
Nový ředitel [[Robert McNamara]] při prvním projevu na výročním zasedání Banky na podzim [[1968]] prohlásil, že se SB napříště bude zaměřovat přímo na odstraňování [[Chudoba|chudoby]]. Novou mantrou tedy měl být místo [[Kapitál|fyzického kapitálu]] [[Lidský kapitál|kapitál lidský]]. Tento přístup byl přijat, protože se dostavilo rozčarování z poválečného přístupu zaměřeného pouze na továrny a přehrady, které nedokázaly odstranit lidskou bídu. Rolníkovi již tedy život neměla změnit nová továrna, ale komplexní péče o jeho zdraví, osivo, pozemková vlastnická práva a nové zemědělské technologie. Ve stejné době, tedy v roce [[1970]], šéf [[Mezinárodní organizace práce]], [[David Morse]], ohlásil „sesazení [[HNP]] z trůnu“ a [[Hollis Chenery]], známý rozvojový ekonom velebil „optimální růst“ – tedy nikoli nutně maximální růst, který však povede k odstranění chudoby. Chenery byl brzy poté zaměstnán Světovou bankou jako McNamarův hlavní ekonom. V této době se také Světová banka výrazně rozrůstá a rozšiřuje svou působnost do nových oblastí – potravinová bezpečnost, zaměstnanost, výživa, rozvoj venkova, rozvoj měst atd. Nevadilo přitom, že OSN již v té době měla na tyto problematiky specializované složky ([[Organizace pro výživu a zemědělství]], [[Mezinárodní organizace práce]] aj.)
 
===Kritika Negativnía negativní dopady ===
Na setkání v [[Nairobi]] v roce [[1973]] McNamara pronesl několik památných vět, kde zmínil „absolutní chudobu“. „Měli bychom se,“ podle jeho slov, „snažit vymýtit chudobu do konce tohoto století.“
Na setkání v [[Nairobi]] v roce [[1973]] McNamara pronesl několik památných vět, kde zmínil „absolutní chudobu“. „Měli bychom se,“ podle jeho slov, „snažit vymýtit chudobu do konce tohoto století.“ Ovšem v roce [[1982]] bylo zjištěno, že tehdejší [[Demokratická republika Kongo|zairský]] diktátor [[Mobutu Sese Seko]] si velkou část finančních prostředků poskytnutých SB převedl na svoje soukromá konta. Přesto Mobutu obdržel další politicky motivované [[úvěr]]y ve výši přes 8 miliard [[dolar]]ů. Dále v roce [[1981]] SB půjčila [[Brazílie|Brazílii]] v rámci projektu Polonoreste 443 milionů dolarů na výstavbu silnic a dálnic přes [[Amazonský prales]]. To vedlo k masivnímu [[odlesňování]], k následné [[Eroze půdy|erozi půdy]], dále zhoršilo sociální situaci přesídlovaných zemědělců a způsobilo rozsáhlou [[Epidemie|epidemii]] [[malárie]]. Na základě doporučení SB se hodnota [[export]]u surového dřeva z africké [[Ghana|Ghany]] zvýšila ze 16 milionů [[dolar|USD]] v roce [[1983]] na 99 milionů USD v roce [[1988]] a v důsledku toho bylo zničeno 75 % rozlohy tamějších [[prales]]ů. V roce [[1985]] začala SB financovat částkou 450 milionů dolarů výstavbu [[Přehrada|přehrady]] [[Sardar Sarovar]] v údolí řeky [[Narmada|Narmady]] v [[Indie|Indii]], kvůli které muselo svoje domovy opustit přes 200 tisíc lidí. Několik let trvaly soudní procesy a [[demonstrace]] obyvatel a došlo k nezávislému posouzení projektu interní Morseovou komisí. SB nakonec od projektu odstoupila. Taktéž v roce [[1995]] byla SB donucena odstoupit od projektu [[Přehrada|přehrady]] [[Arun 3]] v [[Nepál]]u. V roce [[1991]] zase SB poskytla [[Thajsko|Thajsku]] první část půjčky na výstavbu přehrady [[Pak Mun]], která zničila [[ekosystém]] řeky [[Mekong]]. Ve stejném roce [[1991]] začala výstavba soustavy pěti velkých přehrad v [[Lesothská vysočina|Lesothské vysočině]] (Lesotho Highlands), na kterou SB věnovala 110 milionů [[dolar]]ů. Dokončeny už byly přehrady [[Katse]] a [[Mohale]]. Tato soustava přehrad má odklonit [[vodní tok]]y z [[Lesotho|lesothských]] [[Pohoří|hor]] do [[průmysl]]ových oblastí Jihoafrické republiky. Většina přehrad, financovaných Světovou bankou má na svědomí zatopení desítek čtverečních kilometrů pralesů, zničení podmínek pro rybolov i ztrátu mokřadů a ekosystému delt. Např. přehrady Tucurui a Balbina zatopily celkem 6 400 čtverečních kilometrů pralesa v brazilské Amazonii. Přehrada Akosombo v africké Ghaně zaplavila 8 500 čtverečních kilometrů, tedy asi 4% rozlohy Ghany. Tyto přehrady, které zafinancovala SB vedly většinou k nárůstu výskytu nemocí závislých na vodním prostředí v tropech, konkrétně schistozomózy - motolice a malárie. Další přehrada Manantali v africké Mali vyplavila 11 tisíc lidí, ale dál po proudu řeky Senegal trpí následky v průtokovém režimu řeky půl milionu rolníků. Dále v průběhu výstavby přehrady Chixoy v Guatemale se zhroutily špatně projektované tunely, což způsobilo několikaleté zpoždění a náklady tak vzrostly na více než 250%. Konečné náklady na přehradu Chixoy dosáhly 1,2 miliardy dolarů, tedy více něž čtyřnásobek původního rozpočtu a představovaly 45% zadlužení Guatemaly v roce 1991. V letech 1995 až 1999 uzavřela Světová banka 14 půjček v souvislosti s výstavbou přehrad v celkové výši 2,3 miliardy dolarů. V případě přehrady Nam Theun 2 v Laosu, kde Světová banka také sjednala pojištění proti politické nestabilitě, došlo k vytěžení více než milionu kubických metrů dřeva z biologicky významného území Nakai Plateau.
MMF se podílel na některých kritizovaných projektech:
 
*V roce [[1982]] bylo zjištěno, že tehdejší [[Demokratická republika Kongo|zairský]] diktátor [[Mobutu Sese Seko]] si velkou část finančních prostředků poskytnutých SB řevedl na svoje soukromá konta. Přesto Mobutu obdržel další politicky motivované [[úvěr]]y ve výši přes 8 miliard [[dolar]]ů.
Další konkrétní případy: V roce [[1973]] získal režim [[Nicolae Ceaușescu|N. Ceaucesca]] v [[Rumunská socialistická republika|Rumunsku]] od SB velkorysý [[úvěr]] a jeho vládu banka opěvovala, že „vede rumunský lid k pokroku“. Do roku [[1982]] patřily [[Úvěr|půjčky]] pro Rumunsko mezi největší, které SB poskytla, celkem dosáhly sumy 2,4 miliardy dolarů. V roce [[1993]] přes pokračující porušování [[Základní lidská práva|lidských práv]] obdržela [[Čína]] v jednom roce rekordní částku 3,17 miliardy dolarů. V roce [[1997]] [[Multilaterální agentura pro investiční záruky|MIGA]] uvolnila 10 milionů dolarů na krytí pro [[koncern]] Rio Tinto a 66,6 milionů [[syndikát]]u [[Banka|komerčních bank]] na projekt [[Zlato|zlatého]] [[Povrchový důl|povrchového dolu]] Lihir Gold na ostrově [[Lihir]], který je vzdálený 700 [[kilometr|km]] od [[Papua-Nová Guinea|Papuy-Nové Guiney]]. Přes 400 milionů [[Tuna|tun]] [[Hlušina|hlušiny]] a hlavně [[Toxicita|toxických]] kalů z [[Kyanidy|kyanidového]] [[loužení]] se bude ukládat přímo do moře. Zlato z lihirského dolu se bude loužit každý rok za použití 1 785 tun vysoce toxického [[Kyanid sodný|kyanidu sodného]]. Během zpracování 104 milionů tun zjištěné zásoby zlata v lihirském dole vznikne 341 milionů tun odpadního kamene, který bude shozen do moře. V roce 1999 SB finančně podpořila projekt přesídlení 70 tisíc Číňanů do oblasti tradičně obývané [[Tibet|Tibeťany]]. Ani po vlastním negativním hodnocení svého podílu na projektu nebyla SB schopna svoji účast přehodnotit. Žádost o podporu projektu nakonec v červenci [[2000]] stáhla sama Čína. Světová banka také financovala přesídlovací projekty v Etiopii sužované hladomorem a diktaturou Mengistu Haile Mariama.
*V roce [[1981]] SB půjčila [[Brazílie|Brazílii]] v rámci projektu Polonoreste 443 milionů dolarů na výstavbu silnic a dálnic přes [[Amazonský prales]]. To vedlo k masivnímu [[odlesňování]], k následné [[Eroze půdy|erozi půdy]], dále zhoršilo sociální situaci přesídlovaných zemědělců a způsobilo rozsáhlou [[Epidemie|epidemii]] [[malárie]].
*Na základě doporučení SB se hodnota [[export]]u surového dřeva z africké [[Ghana|Ghany]] zvýšila ze 16 milionů [[dolar|USD]] v roce [[1983]] na 99 milionů USD v roce [[1988]] a v důsledku toho bylo zničeno 75 % rozlohy tamějších [[prales]]ů.
*Většina přehrad, financovaných Světovou bankou má na svědomí zatopení desítek čtverečních kilometrů pralesů, zničení podmínek pro rybolov i ztrátu mokřadů a ekosystému delt.
**V roce [[1985]] začala SB financovat částkou 450 milionů dolarů výstavbu [[Přehrada|přehrady]] [[Sardar Sarovar]] v údolí řeky [[Narmada|Narmady]] v [[Indie|Indii]], kvůli které muselo svoje domovy opustit přes 200 tisíc lidí. Několik let trvaly soudní procesy a [[demonstrace]] obyvatel a došlo k nezávislému posouzení projektu interní Morseovou komisí. SB nakonec od projektu odstoupila.
**V roce [[1995]] byla SB donucena odstoupit od projektu [[Přehrada|přehrady]] [[Arun 3]] v [[Nepál]]u.
**V roce [[1991]] SB poskytla [[Thajsko|Thajsku]] první část půjčky na výstavbu přehrady [[Pak Mun]], která zničila [[ekosystém]] řeky [[Mekong]].
**Ve stejném roce [[1991]] začala výstavba soustavy pěti velkých přehrad v [[Lesothská vysočina|Lesothské vysočině]] (Lesotho Highlands), na kterou SB věnovala 110 milionů [[dolar]]ů. Dokončeny už byly přehrady [[Katse]] a [[Mohale]]. Tato soustava přehrad má odklonit [[vodní tok]]y z [[Lesotho|lesothských]] [[Pohoří|hor]] do [[průmysl]]ových oblastí Jihoafrické republiky.
**Přehrady Tucurui a Balbina zatopily celkem 6 400 čtverečních kilometrů pralesa v brazilské Amazonii. Přehrada Akosombo v africké Ghaně zaplavila 8 500 čtverečních kilometrů, tedy asi 4% rozlohy Ghany. Tyto přehrady, které zafinancovala SB vedly většinou k nárůstu výskytu nemocí závislých na vodním prostředí v tropech, konkrétně schistozomózy - motolice a malárie.
**Další přehrada Manantali v africké Mali vyplavila 11 tisíc lidí, ale dál po proudu řeky Senegal trpí následky v průtokovém režimu řeky půl milionu rolníků.
**V průběhu výstavby přehrady Chixoy v Guatemale se zhroutily špatně projektované tunely, což způsobilo několikaleté zpoždění a náklady tak vzrostly na více než 250%. Konečné náklady na přehradu Chixoy dosáhly 1,2 miliardy dolarů, tedy více něž čtyřnásobek původního rozpočtu a představovaly 45% zadlužení Guatemaly v roce 1991.
**V letech 1995 až 1999 uzavřela Světová banka 14 půjček v souvislosti s výstavbou přehrad v celkové výši 2,3 miliardy dolarů.
**V případě přehrady Nam Theun 2 v Laosu, kde Světová banka také sjednala pojištění proti politické nestabilitě, došlo k vytěžení více než milionu kubických metrů dřeva z biologicky významného území Nakai Plateau.
*Další konkrétní případy:
**V roce [[1973]] získal režim [[Nicolae Ceaușescu|N. Ceaucesca]] v [[Rumunská socialistická republika|Rumunsku]] od SB velkorysý [[úvěr]] a jeho vládu banka opěvovala, že „vede rumunský lid k pokroku“. Do roku [[1982]] patřily [[Úvěr|půjčky]] pro Rumunsko mezi největší, které SB poskytla, celkem dosáhly sumy 2,4 miliardy dolarů.
**V roce [[1993]] přes pokračující porušování [[Základní lidská práva|lidských práv]] obdržela [[Čína]] v jednom roce rekordní částku 3,17 miliardy dolarů.
Další konkrétní případy: V roce [[1973]] získal režim [[Nicolae Ceaușescu|N. Ceaucesca]] v [[Rumunská socialistická republika|Rumunsku]] od SB velkorysý [[úvěr]] a jeho vládu banka opěvovala, že „vede rumunský lid k pokroku“. Do roku [[1982]] patřily [[Úvěr|půjčky]] pro Rumunsko mezi největší, které SB poskytla, celkem dosáhly sumy 2,4 miliardy dolarů. V roce [[1993]] přes pokračující porušování [[Základní lidská práva|lidských práv]] obdržela [[Čína]] v jednom roce rekordní částku 3,17 miliardy dolarů. **V roce [[1997]] [[Multilaterální agentura pro investiční záruky|MIGA]] uvolnila 10 milionů dolarů na krytí pro [[koncern]] Rio Tinto a 66,6 milionů [[syndikát]]u [[Banka|komerčních bank]] na projekt [[Zlato|zlatého]] [[Povrchový důl|povrchového dolu]] Lihir Gold na ostrově [[Lihir]], který je vzdálený 700 [[kilometr|km]] od [[Papua-Nová Guinea|Papuy-Nové Guiney]]. Přes 400 milionů [[Tuna|tun]] [[Hlušina|hlušiny]] a hlavně [[Toxicita|toxických]] kalů z [[Kyanidy|kyanidového]] [[loužení]] se bude ukládat přímo do moře. Zlato z lihirského dolu se bude loužit každý rok za použití 1 785 tun vysoce toxického [[Kyanid sodný|kyanidu sodného]]. Během zpracování 104 milionů tun zjištěné zásoby zlata v lihirském dole vznikne 341 milionů tun odpadního kamene, který bude shozen do moře. V roce 1999 SB finančně podpořila projekt přesídlení 70 tisíc Číňanů do oblasti tradičně obývané [[Tibet|Tibeťany]]. Ani po vlastním negativním hodnocení svého podílu na projektu nebyla SB schopna svoji účast přehodnotit. Žádost o podporu projektu nakonec v červenci [[2000]] stáhla sama Čína. Světová banka také financovala přesídlovací projekty v Etiopii sužované hladomorem a diktaturou Mengistu Haile Mariama.
**V roce 1999 SB finančně podpořila projekt přesídlení 70 tisíc Číňanů do oblasti tradičně obývané [[Tibet|Tibeťany]]. Ani po vlastním negativním hodnocení svého podílu na projektu nebyla SB schopna svoji účast přehodnotit. Žádost o podporu projektu nakonec v červenci [[2000]] stáhla sama Čína.
**Světová banka také financovala přesídlovací projekty v Etiopii sužované hladomorem a diktaturou Mengistu Haile Mariama.
 
== Kritika ==