Slivoň švestka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázek |
m řádková verze {{Commons}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 18:
Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí, stromovité dřeviny nižšího vzrůstu, dlouhou tradici. Švestka bývá součástí ovocných sadů. Snadno se množí vegetativně, výmladky. Je spíše teplomilná a daří se jí v [[mírné podnebí|mírném podnebí]]. Je známo mnoho různých šlechtěných forem domácí švestky. Většinou se jedná o odrůdy krajového významu. Mezi ně patří i [[šlapanická švestka]].<ref name="rfr1">[http://www.volny.cz/ochoz/ZPRAVDAJ/zprv2002/765Ochoz.pdf 1237–2002, 7Z65 let, Ochoz u Brna v proměnách času], příloha Ochozského zpravodaje, Zastupitelstvo obce Ochoz u Brna, září 2002. Texty připravili: Hana Šedá, František Vašíček, Miloš Hrazdíra</ref>
== Popis ==
Jedná se o [[strom]] nebo [[keř]], který je až 10 m vysoký. [[Koruna stromu|Korunu]] má obvykle vejcovitou a bohatě větvenou.<ref name="slavik">Květena České republiky. 3. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 439 s. Květena České republiky. ISBN .80-200-1090-4</ref>
Řádek 33:
[[Pecka]] je elipsovitá, na vrcholu špičatá, na bázi zaoblená a bočně zploštělá. Má hnědou až červenohnědou barvu.<ref name="slavik" />
== Ekologie a rozšíření v ČR ==
Slivoň domácí je pěstován v sadech a zahradách v celé ČR. V teplejších oblastech v nadmořské výšce mezi 300 – 500 m, s ročními srážkami okolo 500 – 700mm/ročně a na nepříliš živinami bohatých a středně těžkých půdách plodí nejvíce. Špatně snáší jarní mrazy, naproti tomu zimní mrazy jí nevadí. Na křovinatých svazích, v okolí sadů a v příkopech často zplaňují. Plané rostliny nedosahují vysokého věku. Nalézáme je v pohraničí jako zbytky kultury. Nejlepší švestky na našem území jsou pěstovány na jižní Moravě ve [[Vizovické vrchy|Vizovických vrších]] a v Čechách v [[Železné hory|Železných horách]]. Pěstování slivoní stěžují virové choroby, hlavně [[šarka]], která je velmi rozšířená. Způsobuje deformaci a následné opadávání listů a plodů.<ref name="slavik" />
== Význam ==
Švestky jsou velmi oblíbené ovoce nejen u nás, ale také v zemích bývalé Jugoslávie, jsou důležitým prvkem hospodářství a vývozu.<ref name="slavik" /> Používá se v potravinářském a konzervárenském průmyslu. Vyrábí se kompoty, povidla, sušené švestky, aj. Vyzrále až přezrále plody se nechají zkvasit a používají se k výrobě destilátů ([[slivovice]]). Jsou velmi oblíbené v kuchyni, plní se jimi ovocné knedlíky, povidly se plní buchty i koláče. Dřevo švestky se v nábytkářství používá jen zřídka, spíše se využívá pro výrobu drobných předmětů.
== Průměrný obsah látek a minerálů ==
Plody obsahují 78% (přezrálé) až 87% (nezralé) vody, 7% až 14% cukru ([[invertní cukr]] 6%, [[sacharosa]] 4,8%). Švestky také obsahují [[organická kyselina|organické kyseliny]] (např. jablečná), třísloviny, dusíkaté látky, minerální látky ([[sodík]], [[draslík]], [[fosfor]], [[vápník]], [[hořčík]], [[železo]]) a vitamíny ([[provitamín A]] 0,21 mg/%, [[vitamín B1|B1]] 0,14 mg/%, [[vitamín B2|B2]] 0,03 mg/% a [[vitamín C|C]] 5 – 10 mg/%).<ref name="skornakov">Skorňakov, Sergej M. přeložili, upravili a nový text doplnili doc.RNDr. Jan Jelínek a RNDr. Václav Větvička. ''Zelená kuchyně.'' Praha: Lidové nakladatelství, 1991. 301,303 s. ISBN 80-7022-042-2</ref>
== Původ ==
Je pravděpodobně [[Křížení (biologie)|hybridního]] původu. Většina autorů říká, že švestka je [[kříženec (biologie)|kříženec]] druhů slivoň třešňový (''P. cerasifera'') a slivoň trnka (''P.spinosa''). Tuto teorii experimentálně podpořil sovětský vědec V. K. Rybin.<ref name="skornakov" /> Část autorů však tvrdí, že vznikla zkřížením jihoevropského druhu ''P. coccomilla'' a ''P.spinosa''.<ref name="slavik" /> Trnka obecná (''Prunus spinosa'') je v České republice původní. Slivoň třešňová pochází ze Střední [[Asie]], [[Írán]]u a roste na [[Kavkaz]]u. U nás se pěstuje pro plody zvané [[myrobalán]]y (marabulány).<ref name="rfr1" />
Řádek 69:
=== Podnože ===
{{Podrobně|Podnože pro slivoň}}
Švestky jsou úspěšně pěstovány na řadě různých podnoží. V Nové Anglii a Severoatlantických Státech je za nejvhodnější podnož považován myrobalán, ačkoli některé z japonských švestek jsou očkovány na broskev, zvláště v písečné půdě, a některý z domácích druhů jsou štěpovány na americké podnože. Někteří školkaři dávají přednost podnoži [[Žilienka|St. Julien]], která je však dosti drahá. Myrobalánové podnože jsou používány téměř výlučně, protože stromy rostlé na této podnoži jsou ve 2. roku
Nevýhodou myrobalánu je, že v chladnějších oblastech mohou kořeny namrzat.
Řádek 103:
=== Řez ===
Rozsah řezu slivoní se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (''Prunus domestica'')
Dvě metody zahradnických úprav slivoní jsou běžné. Jednou z nich je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi vycházejícími z něj. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro ''Prunus domestica'' i odrůdy ''Prunus insititia''. Druhý způsob , který je často používán pro odrůdy ''Prunus triflora'', je vytvoření kotlovité koruny odstraněním terminálu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy, nebo něco jako obrácený deštník. Větve by měly být 4-6 palce od sebe na kmeni, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. <ref name="fc" />
Řádek 113:
=== Probírka plodů ===
Aby bylo možné vyrobit prvotřídní ovoce, je obvykle nutné probírat plody slivoní. Slivoň často nasadí dvakrát až desetkrát více plodů, než co může dozrát. To platí zejména pro některé z japonských a původních druhů švestek. V některých lokalitách se probírka plodů švestek již stala zvykem. V jiných lokalitách to ale naproti tomu velmi zanedbávají. Probírka plodů by měla být provedena okamžitě na začátku léta, často v červnu. Žádná švestka, která by mohla přijít do styku s jinou by neměla být ponechána. Někteří pěstitelé tvrdí, že
=== Obnovení starých sadů ===
Řádek 140:
* [http://homeguides.sfgate.com/plum-tree-disease-insects-54131.html choroby a škůdci]
* {{Commons|Plum}}
{{Pahýl}}
|