Slivoň švestka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázek
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commons}}; kosmetické úpravy
Řádek 18:
Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí, stromovité dřeviny nižšího vzrůstu, dlouhou tradici. Švestka bývá součástí ovocných sadů. Snadno se množí vegetativně, výmladky. Je spíše teplomilná a daří se jí v [[mírné podnebí|mírném podnebí]]. Je známo mnoho různých šlechtěných forem domácí švestky. Většinou se jedná o odrůdy krajového významu. Mezi ně patří i [[šlapanická švestka]].<ref name="rfr1">[http://www.volny.cz/ochoz/ZPRAVDAJ/zprv2002/765Ochoz.pdf 1237–2002, 7Z65 let, Ochoz u Brna v proměnách času], příloha Ochozského zpravodaje, Zastupitelstvo obce Ochoz u Brna, září 2002. Texty připravili: Hana Šedá, František Vašíček, Miloš Hrazdíra</ref>
 
== Popis ==
Jedná se o [[strom]] nebo [[keř]], který je až 10 m vysoký. [[Koruna stromu|Korunu]] má obvykle vejcovitou a bohatě větvenou.<ref name="slavik">Květena České republiky. 3. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 439 s. Květena České republiky. ISBN .80-200-1090-4</ref>
 
Řádek 33:
[[Pecka]] je elipsovitá, na vrcholu špičatá, na bázi zaoblená a bočně zploštělá. Má hnědou až červenohnědou barvu.<ref name="slavik" />
 
== Ekologie a rozšíření v ČR ==
Slivoň domácí je pěstován v sadech a zahradách v celé ČR. V teplejších oblastech v nadmořské výšce mezi 300 – 500 m, s ročními srážkami okolo 500 – 700mm/ročně a na nepříliš živinami bohatých a středně těžkých půdách plodí nejvíce. Špatně snáší jarní mrazy, naproti tomu zimní mrazy jí nevadí. Na křovinatých svazích, v okolí sadů a v příkopech často zplaňují. Plané rostliny nedosahují vysokého věku. Nalézáme je v pohraničí jako zbytky kultury. Nejlepší švestky na našem území jsou pěstovány na jižní Moravě ve [[Vizovické vrchy|Vizovických vrších]] a v Čechách v [[Železné hory|Železných horách]]. Pěstování slivoní stěžují virové choroby, hlavně [[šarka]], která je velmi rozšířená. Způsobuje deformaci a následné opadávání listů a plodů.<ref name="slavik" />
 
== Význam ==
Švestky jsou velmi oblíbené ovoce nejen u nás, ale také v zemích bývalé Jugoslávie, jsou důležitým prvkem hospodářství a vývozu.<ref name="slavik" /> Používá se v potravinářském a konzervárenském průmyslu. Vyrábí se kompoty, povidla, sušené švestky, aj. Vyzrále až přezrále plody se nechají zkvasit a používají se k výrobě destilátů ([[slivovice]]). Jsou velmi oblíbené v kuchyni, plní se jimi ovocné knedlíky, povidly se plní buchty i koláče. Dřevo švestky se v nábytkářství používá jen zřídka, spíše se využívá pro výrobu drobných předmětů.
 
== Průměrný obsah látek a minerálů ==
Plody obsahují 78% (přezrálé) až 87% (nezralé) vody, 7% až 14% cukru ([[invertní cukr]] 6%, [[sacharosa]] 4,8%). Švestky také obsahují [[organická kyselina|organické kyseliny]] (např. jablečná), třísloviny, dusíkaté látky, minerální látky ([[sodík]], [[draslík]], [[fosfor]], [[vápník]], [[hořčík]], [[železo]]) a vitamíny ([[provitamín A]] 0,21&nbsp;mg/%, [[vitamín B1|B1]] 0,14&nbsp;mg/%, [[vitamín B2|B2]] 0,03&nbsp;mg/% a [[vitamín C|C]] 5 – 10&nbsp;mg/%).<ref name="skornakov">Skorňakov, Sergej M. přeložili, upravili a nový text doplnili doc.RNDr. Jan Jelínek a RNDr. Václav Větvička. ''Zelená kuchyně.'' Praha: Lidové nakladatelství, 1991. 301,303 s. ISBN 80-7022-042-2</ref>
 
== Původ ==
Je pravděpodobně [[Křížení (biologie)|hybridního]] původu. Většina autorů říká, že švestka je [[kříženec (biologie)|kříženec]] druhů slivoň třešňový (''P. cerasifera'') a slivoň trnka (''P.spinosa''). Tuto teorii experimentálně podpořil sovětský vědec V. K. Rybin.<ref name="skornakov" /> Část autorů však tvrdí, že vznikla zkřížením jihoevropského druhu ''P. coccomilla'' a ''P.spinosa''.<ref name="slavik" /> Trnka obecná (''Prunus spinosa'') je v České republice původní. Slivoň třešňová pochází ze Střední [[Asie]], [[Írán]]u a roste na [[Kavkaz]]u. U nás se pěstuje pro plody zvané [[myrobalán]]y (marabulány).<ref name="rfr1" />
 
Řádek 69:
=== Podnože ===
{{Podrobně|Podnože pro slivoň}}
Švestky jsou úspěšně pěstovány na řadě různých podnoží. V Nové Anglii a Severoatlantických Státech je za nejvhodnější podnož považován myrobalán, ačkoli některé z japonských švestek jsou očkovány na broskev, zvláště v písečné půdě, a některý z domácích druhů jsou štěpovány na americké podnože. Někteří školkaři dávají přednost podnoži [[Žilienka|St. Julien]], která je však dosti drahá. Myrobalánové podnože jsou používány téměř výlučně, protože stromy rostlé na této podnoži jsou ve 2. roku věku větší než stromy na jiných podnožích. Další výhodou je, že podnože jsou levné a mají dobrou afinitu s téměř všemi odrůdami dováženými ve velkém z Francie.
Nevýhodou myrobalánu je, že v chladnějších oblastech mohou kořeny namrzat.
 
Řádek 103:
 
=== Řez ===
Rozsah řezu slivoní se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (''Prunus domestica'') přirozeně dělají dobré koruny s malými úpravami prořezáváním, a je třeba jen toho, aby se občas větev odstranila, či aby se vrchol koruny prosvětlil, protože příliš zhoustnul. Mnoho z původních švestek tvoří stromy, které jsou s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo které mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu musí být opraveny řezem. Nicméně, mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy švestek by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Na druhé straně bylo zjištěno, že je nutné prořezávat některé odrůd švestek velmi silně. Ve skutečnosti, někteří pěstitelé doporučují zmlazování, kvůli tomu, že slivoně mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že ti pěstitelé, kteří se začínají silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat důsledně. A někteří pěstitelé věří, že ti, kteří prořezávají málo, mohou použít i jiné prostředky ke kontrole růstu a zajistit stejné výsledky. Raná plodnost je sama o sobě jedním ze způsobů kontroly růstu.<ref name="fc" />
 
Dvě metody zahradnických úprav slivoní jsou běžné. Jednou z nich je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi vycházejícími z něj. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro ''Prunus domestica'' i odrůdy ''Prunus insititia''. Druhý způsob , který je často používán pro odrůdy ''Prunus triflora'', je vytvoření kotlovité koruny odstraněním terminálu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy, nebo něco jako obrácený deštník. Větve by měly být 4-6 palce od sebe na kmeni, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. <ref name="fc" />
Řádek 113:
 
=== Probírka plodů ===
Aby bylo možné vyrobit prvotřídní ovoce, je obvykle nutné probírat plody slivoní. Slivoň často nasadí dvakrát až desetkrát více plodů, než co může dozrát. To platí zejména pro některé z japonských a původních druhů švestek. V některých lokalitách se probírka plodů švestek již stala zvykem. V jiných lokalitách to ale naproti tomu velmi zanedbávají. Probírka plodů by měla být provedena okamžitě na začátku léta, často v červnu. Žádná švestka, která by mohla přijít do styku s jinou by neměla být ponechána. Někteří pěstitelé tvrdí, že probírka plodů by měla plody držet 6-9 palců od sebe na větvích. Nejlepší způsob je ruční práce. Tato metoda je ovšem poněkud drahá, ale pěstitelé, kteří ji praktikují zjišťují, že kvalita ovoce zajistí pokrytí více než nákladů za provedení operace. <ref name="fc" />
 
=== Obnovení starých sadů ===
Řádek 140:
* [http://homeguides.sfgate.com/plum-tree-disease-insects-54131.html choroby a škůdci]
 
* {{Commons|Plum}}
 
{{Pahýl}}