Slovinská literatura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m tzpo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
Řádek 13:
| isbn =
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> Tvoří je zpovědní formule, homilie a zpovědní modlitba. Pocházejí nejspíš z [[10. století|10.]] - [[11. století]].
 
== Reformace ==
 
[[FileSoubor:Primoz-Trubar.jpg|right|thumb|Primož Trubar, klíčová osobnost slovinské reformace.]]
Začátky slovinské literatury spadají do období [[reformace]], kdy byly zásluhou [[Primož Trubar|Primože Trubara]] vytištěny první knihy v lidovém, středověkém [[slovinština|slovinském jazyce]] ([[1550]]). Jednalo se o slovinský slabikář (''[[Abecedarium]]'') a [[katechismus]].<ref name="DJZ-163">{{Citace monografie
| příjmení = Šesták
Řádek 37:
| isbn =
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> Vznikaly i další texty, především překlady z [[němčina|němčiny]] a [[latina|latiny]]. Primož Trubar byl autorem dalších asi dvaceti slovinských knih, a o vydání několika desítek se v té době drtivě protestantských slovinských zemích zasloužil.
 
Následníkem Primože Trubara se stal [[Jurij Dalmatin]], který přeložil do lidového jazyka [[Starý zákon|Starý]] a [[Nový zákon]].<ref name="DJZ-163"/> Jeho překlad byl - podobně jako v případě Trubara - založen na [[Dolenjské nářečí|dolenjském nářečí]] slovinského lidového jazyka, nicméně Dalmatin byl znalejší jazykovědy a filologie než Trubar, a tak je jeho překlad kvalitnější.<ref name="ISK-44">{{Citace monografie
Řádek 154:
== Preromantismus, romantismus a národní obrození ==
 
Přelom [[18. století|18.]] a [[19. století]] přinesl pro Slovinsko celou řadu změn, které iniciovaly rozvoj domácí kultury. Okupační správa napoleonovské [[Francie]] (tzv. ''[[Ilyrské provincie]]'') přinesla moderní zákoník. V roce [[1811]] byla zřízena katedra slovenistiky v [[Štýrský Hradec|GrazGrazu]]u a o čtyři roky později také v [[Lublaň|Lublani]].{{chybí zdroj}}
 
[[FileSoubor:Sonetje nesreče at Prešeren's house.jpg|left|thumb|Nešťastné sonety Franceta Prešerena]]
Významnou osobností počátku [[19. století]] byl mezi slovinci [[Jernej Kopitar]], cenzor z [[Vídeň|Vídně]], jazykovědec a autor jedné ze slovinských gramatik (''Grammatik der slavische Sprache in Krain, Kärnten und Steiermark''). Jako jeden z mála se pokoušel překonat roztříštěnost Slovinců do řady údolí, dialektů a regionálních příslušností a stanovit jednu normu slovinského jazyka.<ref name="IJ-244">{{Citace monografie
| příjmení = Božić
Řádek 218:
}}</ref>
 
Hlavním "národním básníkem" slovinské [[romantismus|romantické]] literatury se stal [[France Prešeren]]. Jeho [[Sonetni venec|Věnec sonetů]] (část) a [[Básně (France Prešern)|Básně]] byly ukázkou evropské romantické tvorby a zároveň také i slovinským národním manifestem. Požadoval v nich autonomii slovinských zemí a svébytnost národa, což ve své době byly ideje nejen revoluční, ale také nebezpečné - a proto jeho nejznámější báseň, ''[[Zdravljica]]'' (dnes je její část [[Slovinská hymna|slovinskou hymnou]]) - vyšla až v roce [[1848]].<ref name="DJZ-233"/> Význam, který Prešern sehrál pro domácí tvorbu je podobný, jako je tomu např. u [[Branko Radičević|Branka RadičevićRadičeviće]]e v případě [[Srbská literatura|literatury srbské]], či [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchy]] u [[Česká literatura|české literatury]].<ref name="SSJ-64">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 237:
== Přechod od romantismu k realismu ==
 
[[FileSoubor:Fran levstik.jpg|right|thumb|Fran Levstik]]
V polovině [[19. století]] si Slovinsko procházelo střetem mezi generací tzv. [[staroslovinci|staroslovinců]] a [[mladoslovinci|mladoslovinců]]. První, konzervativněji zaměřená skupina, se ve své literární tvorbě zabývala především velebením vlasti a [[Rakousko-uhersko|Rakouské monarchie]]. Druhá z nich se naopak soustředila na přejímání evropských vlivů a jejich uplatnění v domácí tvorbě. Obě generace však hledaly něco nového a tvorba romantika Prešerna mezi jejich cíle nepatřla. Jeho dílo tak nebylo prezentováno a namísto něho poukazoval dobový tisk a společnost na jiné autory. Iniciativní byli nejprve [[staroslovinci]] v čele s [[Janez Bleiweis|Janezem Bleiweisem]]. Utvářeli téměř po deset let (v období tzv. [[Bachův absolutismus|Bachova absolutismu]]) podobu aktuální literární tvorby. Oficiálně se drželi osvětových idejí, jejich heslo znělo "Vše za víru, vlast a císaře!"<ref name="ISK-177">{{Citace monografie
| příjmení = Janež
Řádek 296:
== Moderna ==
 
[[FileSoubor:LjubljanskiZvon.jpg|right|thumb|Hlavním periodikem, ve kterém slovinští spisovatelé moderny publikovali svoji tvorbu, se stal [[Ljubljanski zvon]].]]
Období moderny začalo ve Slovinsku s nástupem [[20. století]] a skončilo s poválečným zapojením [[Slovinsko|Slovinska]] do [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státu SHS]] a úmrtím [[Ivan Cankar|Ivana Cankara]] v roce [[1918]].<ref name="SSJ-70">{{Citace monografie
| příjmení =
Řádek 362:
== Reference ==
 
<references />
 
== Související články ==
Řádek 372:
{{Portály|Slovinsko|Literatura}}
 
[[Kategorie:Slovinská literatura| ]]
[[Kategorie:Literatura podle národností]]