Verze z 29. 5. 2013, 23:50 editovat Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m tzpo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 7. 2014, 09:16 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 287 editací m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 13: \| isbn = \| jazyk = srbochorvatština }}</ref> Tvoří je zpovědní formule, homilie a zpovědní modlitba. Pocházejí nejspíš z [[10. století\|10.]] - [[11. století]]. == Reformace == [[~~File~~Soubor:Primoz-Trubar.jpg\|right\|thumb\|Primož Trubar, klíčová osobnost slovinské reformace.]] Začátky slovinské literatury spadají do období [[reformace]], kdy byly zásluhou [[Primož Trubar\|Primože Trubara]] vytištěny první knihy v lidovém, středověkém [[slovinština\|slovinském jazyce]] ([[1550]]). Jednalo se o slovinský slabikář (''[[Abecedarium]]'') a [[katechismus]].<ref name="DJZ-163">{{Citace monografie \| příjmení = Šesták Řádek 37: \| isbn = \| jazyk = srbochorvatština }}</ref> Vznikaly i další texty, především překlady z [[němčina\|němčiny]] a [[latina\|latiny]]. Primož Trubar byl autorem dalších asi dvaceti slovinských knih, a o vydání několika desítek se v té době drtivě protestantských slovinských zemích zasloužil. Následníkem Primože Trubara se stal [[Jurij Dalmatin]], který přeložil do lidového jazyka [[Starý zákon\|Starý]] a [[Nový zákon]].<ref name="DJZ-163"/> Jeho překlad byl - podobně jako v případě Trubara - založen na [[Dolenjské nářečí\|dolenjském nářečí]] slovinského lidového jazyka, nicméně Dalmatin byl znalejší jazykovědy a filologie než Trubar, a tak je jeho překlad kvalitnější.<ref name="ISK-44">{{Citace monografie Řádek 154: == Preromantismus, romantismus a národní obrození == Přelom [[18. století\|18.]] a [[19. století]] přinesl pro Slovinsko celou řadu změn, které iniciovaly rozvoj domácí kultury. Okupační správa napoleonovské [[Francie]] (tzv. ''[[Ilyrské provincie]]'') přinesla moderní zákoník. V roce [[1811]] byla zřízena katedra slovenistiky v [[Štýrský Hradec\|~~Graz~~Grazu]]u a o čtyři roky později také v [[Lublaň\|Lublani]].{{chybí zdroj}} [[~~File~~Soubor:Sonetje nesreče at Prešeren's house.jpg\|left\|thumb\|Nešťastné sonety Franceta Prešerena]] Významnou osobností počátku [[19. století]] byl mezi slovinci [[Jernej Kopitar]], cenzor z [[Vídeň\|Vídně]], jazykovědec a autor jedné ze slovinských gramatik (''Grammatik der slavische Sprache in Krain, Kärnten und Steiermark''). Jako jeden z mála se pokoušel překonat roztříštěnost Slovinců do řady údolí, dialektů a regionálních příslušností a stanovit jednu normu slovinského jazyka.<ref name="IJ-244">{{Citace monografie \| příjmení = Božić Řádek 218: }}</ref> Hlavním "národním básníkem" slovinské [[romantismus\|romantické]] literatury se stal [[France Prešeren]]. Jeho [[Sonetni venec\|Věnec sonetů]] (část) a [[Básně (France Prešern)\|Básně]] byly ukázkou evropské romantické tvorby a zároveň také i slovinským národním manifestem. Požadoval v nich autonomii slovinských zemí a svébytnost národa, což ve své době byly ideje nejen revoluční, ale také nebezpečné - a proto jeho nejznámější báseň, ''[[Zdravljica]]'' (dnes je její část [[Slovinská hymna\|slovinskou hymnou]]) - vyšla až v roce [[1848]].<ref name="DJZ-233"/> Význam, který Prešern sehrál pro domácí tvorbu je podobný, jako je tomu např. u [[Branko Radičević\|Branka ~~Radičević~~Radičeviće]]e v případě [[Srbská literatura\|literatury srbské]], či [[Karel Hynek Mácha\|Karla Hynka Máchy]] u [[Česká literatura\|české literatury]].<ref name="SSJ-64">{{Citace monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 237: == Přechod od romantismu k realismu == [[~~File~~Soubor:Fran levstik.jpg\|right\|thumb\|Fran Levstik]] V polovině [[19. století]] si Slovinsko procházelo střetem mezi generací tzv. [[staroslovinci\|staroslovinců]] a [[mladoslovinci\|mladoslovinců]]. První, konzervativněji zaměřená skupina, se ve své literární tvorbě zabývala především velebením vlasti a [[Rakousko-uhersko\|Rakouské monarchie]]. Druhá z nich se naopak soustředila na přejímání evropských vlivů a jejich uplatnění v domácí tvorbě. Obě generace však hledaly něco nového a tvorba romantika Prešerna mezi jejich cíle nepatřla. Jeho dílo tak nebylo prezentováno a namísto něho poukazoval dobový tisk a společnost na jiné autory. Iniciativní byli nejprve [[staroslovinci]] v čele s [[Janez Bleiweis\|Janezem Bleiweisem]]. Utvářeli téměř po deset let (v období tzv. [[Bachův absolutismus\|Bachova absolutismu]]) podobu aktuální literární tvorby. Oficiálně se drželi osvětových idejí, jejich heslo znělo "Vše za víru, vlast a císaře!"<ref name="ISK-177">{{Citace monografie \| příjmení = Janež Řádek 296: == Moderna == [[~~File~~Soubor:LjubljanskiZvon.jpg\|right\|thumb\|Hlavním periodikem, ve kterém slovinští spisovatelé moderny publikovali svoji tvorbu, se stal [[Ljubljanski zvon]].]] Období moderny začalo ve Slovinsku s nástupem [[20. století]] a skončilo s poválečným zapojením [[Slovinsko\|Slovinska]] do [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů\|Státu SHS]] a úmrtím [[Ivan Cankar\|Ivana Cankara]] v roce [[1918]].<ref name="SSJ-70">{{Citace monografie \| příjmení = Řádek 362: == Reference == <references /> == Související články == Řádek 372: {{Portály\|Slovinsko\|Literatura}} [[Kategorie:Slovinská literatura\| ]] [[Kategorie:Literatura podle národností]]

Slovinská literatura: Porovnání verzí