Pernštejnové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox dynastie
| jméno
| znak =Pernstejn12.gif
| znak velikost =100px
Řádek 16:
| současná hlava =
| větve rodu =
| motto
|}}
Řádek 35:
[[Soubor:Pernstejn1 (js).jpg|thumb|upright|Hrad [[Pernštejn (hrad)|Pernštejn]], hlavní rodové sídlo od přelomu 13. a 14. století do r. [[1596]], představuje vynikající ukázku pozdně gotické a renesanční architektury]]
=== První zmínky (13. století)===
Přestože byli Pernštejnové v době [[renesance]] takřka nejbohatší [[rod (genealogie)|rod]] v českých zemích, o jejich počátcích mnoho informací chybí. Původně se nazývali '''[[páni z Medlova]]'''. Prapředkem pernštejnského rodu byl syn Gotharda z Medlova [[Štěpán I. z Medlova|Štěpán]] (†1235), [[purkrabí]] hradu [[Děvičky]] na jižní Moravě a správce [[hrad Veveří|hradu Veveří]], poprvé se píšící i po hradě [[Pernštejn (hrad)|
O Štěpánových či Filipových potomcích není, vzhledem k tříšti a neúplnosti dochovaných dokumentů, mnoho známo. Nejasné se zdají být i kořeny rodu, spekuluje se o možném [[Uhersko|uherském]] či [[Německo|německém]] původu, ačkoli sami Pernštejnové se vždy hrdě hlásili k moravským předkům.
Řádek 53:
==Významné osobnosti rodu (raný novověk)==
===Vilém II. z Pernštejna===
[[
[[Soubor:Zamek pce 2.jpg|thumb|Zámek (městský hrad) v Pardubicích, po roce [[1491]] další významné sídlo rodu – zvláště jeho větve v Čechách]]
Snad nejvýraznějším z Pernštejnů je označován druhorozený syn Jana z Pernštejna – [[Vilém II. z Pernštejna|Vilém]] (1438–1521). Již od mládí se účastnil mnoha turnajů, což svědčí o jeho dobré fyzické kondici a zdatnosti. Jako čtrnáctiletý byl společníkem [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] (†1457). Nebýt Ladislavovy náhlé smrti, rýsovala se po králově boku slibná politická kariéra. Vilém se dostal do okruhu [[Jiří z Poděbrad|Jiříka z Poděbrad]] a to i se svým starším bratrem Zikmundem, za své služby byli odměněni např. majetky kláštera [[Tišnov]] či [[Oslavany]]. Proti králově straně ovšem stojí [[Zelenohorská jednota]] v čele se [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkem ze Šternberka]]. Po smrti Jiřího z Poděbrad ([[1471]]) se Vilém dostal do zapeklité situace. Bratr Zikmund byl unesen a vězněn přívrženci (proti)krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]], jenž za jeho svobodu požadoval vojenské služby Pernštejnů. Vilém dlouho neváhal, dal se na Matyášovu stranu a z kališníka se stal katolík. I v tomto činu se odráží Vilémova tolerantnost, resp. vlažnost ve věcech víry.
Řádek 74:
V době protihabsburského povstání roku [[1547]] byl Jan z Pernštejna defenzorem novoutrakvistů a konzistoře, mimo jiné držel v zástavě [[kladské hrabství]], které mu dal do zástavy roku [[1537]] Ferdinand. Po vítězné bitvě katolíků proti luteránům u Mühlberku roku [[1547]] si pospíšil a byl jedním z prvních, kteří se králi vzdali. Ferdinand prozíravě vysokou šlechtu omilostnil. Janovi žádné velké nebezpečí nehrozilo.
Přesto, patrně z obavy před konfiskací, ještě toho roku jednal s Wolfem [[Krajířové z Krajku|Krajířem z Krajku]] o prodeji panství [[Stubenberkové|Stubenberkům]]. Jan byl přesto ještě za svého života nucen narychlo prodávat některá panství, jelikož musel splácet své dluhy. Zemřel již [[8. září]] [[1548]] a zanechal po sobě 3 syny: [[Vratislav II. z Pernštejna|Vratislava]], [[Jaroslav z Pernštejna|
==== Janovi potomci ====
Řádek 119:
==Externí odkazy==
* [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/pernstein2.html Genealogie rodu Pernštejnů]
▲[[Kategorie:Pernštejnové|!]]
| |||