Česká kongregace sester dominikánek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo ?
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
Řádek 6:
Po změně výše zmíněných intencí v průběhu 20. let, kdy byla silně protikatolická politika [[Československo|Československem]] opuštěna, se kongregace postupně opět rozvíjela až po období [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]. Se ztrátou pohraničí přišel rozvrat nejprve ústavů v odstoupených oblastech, odkud většinou sestry musely rychle uprchnout, po celkové okupaci a vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] pak došlo k likvidaci ústavů kongregace a částečně i její struktury a byly jí zabrány některé [[klášter]]y.
 
Během [[druhá světová válka|války]] byly uzavírány její školy i výchovná zařízení, některé sestry skončily v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]] (sestra [[Marie Filomena Dolanská]] zemřela v [[Koncentrační tábor Ravensbrück|koncentračním táboře v RavensbrückRavensbrücku]]u). Ze [[Slovensko|Slovenska]] byly vyháněny sestry české národnosti. Sestry, které nemohly pracovat v původních mantinelech činností kongregace, se soustředily na domácí výrobu - vyráběly [[pantofle]], [[kabelka|kabelky]] a podobné věci.
 
V poválečné době došlo k postupnému obnovování činnosti a ústavů kongregace, která však byla přerušena a zmařena nástupem [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], který zahájil proces terorizování a postupné likvidace kongregace. V této době (k [[31. prosinec|31. prosinci]] [[1948]]) měla kongregace 377 sester.
Řádek 12:
Postupně došlo k likvidaci většiny ústavů i konventů sester, které byly bez jakýchkoli zákonných podkladů [[internace|internovány]] v naprosto nevyhovujících životních podmínkách (v koncentračních klášterech nebo v malých roztříštěných skupinkách) a v některých případech nuceny pracovat v továrnách za velmi špatných pracovních podmínek. Běžně jim bylo bráněno v nošení [[řeholní oděv|řeholního oděvu]] a plnění [[řeholní povinnosti|řeholních]] a [[náboženské povinnosti|náboženských povinností]]. Několik sester bylo odsouzeno ve [[Vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] a uvězněno či podrobeno intenzívní [[převýchova|převýchově]] (vesměs totálně neúspěšné). Bylo též znemožněno přijímat [[novicka|novicky]] (poslední [[obláčka]] proběhla v roce [[1950]], pár dalších pak v krátkém období oslabení útlaku v letech [[1968]]-[[1969]] a poté byly až tajné a „ilegální“ obláčky v letech osmdesátých.
 
Po roce [[1989]] došlo k obnově některých ústavů a konventů, ovšem v rozměrech odpovídajících stavu čtyřicetiletým útlakem těžce zdecimované kongregace.
 
== Provozované ústavy a kláštery ==
Řádek 35:
* [[Benedikta Hübnerová]], Česká kongregace sester dominikánek, in [[Vojtěch Vlček]] (ed.): ''[[Ženské řehole za komunismu 1948-1989]]'', [[Matice cyrilometodějská]], [[Olomouc]] [[2003]], s. 92-132, ISBN 80-7266-195-7
 
[[Kategorie:Česká kongregace sester dominikánek| ]]