Brukvovité: Porovnání verzí

Brukvovité jsou [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] nebo [[trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], řidčeji [[polokeř]]e nebo i [[keř]]e. Výjimečně lze mezi brukvovitými nalézt i [[liána|liány]], např. ''Cremolobus'' v&nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Americe]], ''Heliophila'' v&nbsp;[[Afrika|Africe]] a některé [[Austrálie|australské]] [[řeřišnice]] (''Lepidium''). Listy jsou povětšině jednoduché, s&nbsp;celistvou až silně členěnou [[čepel listová|čepelí]], řidčeji trojčetné, zpeřené nebo dlanitě složené. [[Hygrofyty|Vodní]] druhy, např. z&nbsp;rodů [[řeřišnice]] (''Cardamine'') či [[potočnice (rod)|potočnice]] (''Nasturtium''), mohou mít listy dvoutvárné. [[Palist]]y chybějí. [[Lodyha|Lodyžní]] listy jsou téměř vždy střídavé, u&nbsp;mnohých zástupců je vyvinuta přízemní [[listová růžice|růžice listů]]. [[Květ]]y rostou jednotlivé nebo častěji jsou uspořádané v&nbsp;[[hrozen|hroznech]], [[chocholík|chocholících]] či [[lata|latách]]. Květy bývají většinou oboupohlavné, pravidelné (někdy na okraji [[květenství]] paprskující, např. u&nbsp;rodu [[štěničník]]) a čtyřčetné. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je složen ze 4&nbsp;volných kališních lístků a u&nbsp;některých druhů jsou 2&nbsp;vnější lístky vakovitě vyduté. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je tvořena 4&nbsp;volnými lístky, řidčeji je zakrnělá nebo zcela chybí. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6&nbsp;ve dvou kruzích, dvě vnější tyčinky jsou kratší než vnitřní. Na [[květní lůžko|květním lůžku]] bývají vyvinuty různě utvářené [[nektar]]ové žlázky. [[Semeník]] je svrchní, přisedlý nebo zřetelně stopkatý, srostlý ze 2&nbsp;[[plodolist]]ů. Nejčastěji obsahuje 2&nbsp;komůrky a 2&nbsp;falešné přehrádky propojující 2&nbsp;placenty. [[Plod (botanika)|PlodPlodem]]em je nejčastěji [[tobolka (plod)|tobolka]] pukající 2&nbsp;chlopněmi, zvaná [[šešule]] nebo [[šešulka]], řidčeji jsou plody nepukavé nebo poltivé. [[Semeno|Semena]] mohou být křídlatá nebo bezkřídlá a nemají vyvinutý [[endosperm]].<ref name="flchina">{{Citace elektronické monografie

Na Slovensku rostou mimo rodů zastoupených i v Česku horské druhy [[řeřuška alpská]] (''Hornungia alpina''), [[krasoskalník pyrenejský]] (''Petrocallis pyrenaica'') a [[lžičník tatranský]] (''Cochlearia tatrae'') a teplomilné druhy [[řeřišník skalní]] (''Hornungia petraea''), [[sivutka skalní]] (''Aethionema saxatile''), [[vápnička skalní]] (''Kernera saxatilis'') a [[trýzelka šedá]] (''Syrenia cana'').<ref name="dostal"/>

Květy brukvovitých rostlin jsou nejčastěji bílé, žluté nebo purpurové. a bývají [[opylení|opylovány]] [[hmyz]]em sbírajícím [[pyl]] a [[nektar]], zejména [[včela|včelami]]mi, [[dvoukřídlí|mouchami]], [[motýli|motýly]], [[motýli|můrami]] a [[brouci|brouky]]. [[Samosprašnost|Samosprášení]] bývá bráněno [[protogynie|protogynií]], mnohé zejména plevelné druhy jsou však [[samosprašnost|samosprašné]], stejně jako druhy s&nbsp;[[samosprašnost|kleistogamickými]] květy. Pouze výjimečně byla zaznamenána [[anemogamie|větrosprašnost]].<ref name="neoflo"/><ref name="judd"/>