Friedrich Wilhelm Raiffeisen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
založení článku, odkazy, obrázky
Řádek 2:
 
[[Soubor:Friedrich Wilhelm Raiffeisen.jpg|náhled|Friedrich Wilhelm Raiffeisen]]
Friedrich Wilhelm Raiffeisen (* 30. března 1818 ve městě [[Hamm]] (Sieg); † 11. března v 1888 v [[Neuwied|Heddesdorfu-Neuwiedu]]) byl propagátorem rolnických úvěrových [[družstevnictví|družstev]] v [[Bavorsko|Bavorsku]]. Německý starosta a reformátor Friedrich Wilhelm Raiffeisen se zajímal o podnikání v zemědělství a o podmínky úvěrů pro malé zemědělce. Jeho jméno také nese, jakožto pokračovatelka idejí Friedricha Wilhelma Raiffeisena, organizace Raiffeisen. <ref>Neue deutsche Biographie, Bd.: 21, Raiffeisen, Friedrich Wilhelm, on-line, německy [http://daten.digitale-sammlungen.de/~db/0001/bsb00016339/images/index.html?id=00016339&nativeno=raiffeisen]</ref>
 
== Opuštění rodové farmářské tradice==
Řádek 19:
 
== Konec života a jeho dílo ==
Friedrich Wilhelm Raiffeisen zemřel roku 1888 ve věku nedožitých 70 let. Je po něm kromě banky pojmenována i celá řada ulic a náměstí v Německu i Rakousku. Rodný dům F. W. Raiffeisena slouží jako malé muzeum. Na konci jeho života existovalo asi 400 peněžních spolků na jeho družstevním systému, do něhož zapojil i nákup a výkup zemědělských produktů. V době národnostního boje za Rakouska-Uherska, kdy v Čechách vznikaly oblíbené Kampeličky, rostla u Němců obliba tzv. Raiffeisenek. Jejich činnost ukončil až nástup nacionalismu a zapojení pohraničních oblastí do Třetí říše.
 
"Raiffeisenka" byla jednoduchou finanční institucí. V jejím úřadě, který mnohdy sídlil v hostinci či ve škole, často byl jen stůl, pár židlí a trezor. Administrativní práci vykonávali členové zdarma, pouze pokladník, který zapisoval příjmy a výdaje a připravoval jejich přehled, dostával na konci roku skromnou odměnu. Peněžní spolky organizovaly přednášky a divadelní hry. K jejich největším zásluhám patřilo vybavení obcí veřejnými váhami, kde bylo možné poctivě kontrolovat váhu nákladů. Mnoho "Raiffeisenek" zkrášlilo obce výsadbou stromů a budováním rybníků. Jejich zásluhou vznikly stavby budov pro vesnické kulturní aktivity a často byla i zavedena elektřina. Jejich činnost ukončil v pohraničí nástup nacionalismu a zapojení pohraničních obcí do Třetí říše.
 
Během svého života Friedrich Wilhelm Raiffeisen své poznatky sepsal v díle nazvaném:
* Die Darlehnskassen-Vereine als Mittel zur Abhilfe der Noth der ländlichen Bevölkerung, sowie auch der städtischen Handwerker und Arbeiter : praktische Anleitung zur Bildung solcher Vereine, gestützt auf sechszehnjährige Erfahrung als Gründer derselben. [http://edocs.ub.uni-frankfurt.de/volltexte/2005/3205/]
 
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* Walter Arnold / Fritz H. Lamparter: ''Friedrich Wilhelm Raiffeisen. Einer für alle – Alle für einen.'' Hänssler, Neuhausen-Stuttgart 1985, ISBN 3-7751-1069-0.
* Wilhelm Bendiek: ''Friedrich Wilhelm Raiffeisen (1818–1888).'' In: Rheinisch-Westfälische Wirtschaftsbiographien, Band IV. Aschendorff, Münster 1941, S. 82–102.
* [[Franz Braumann]]: ''Ein Mann bezwingt die Not.'' 1. Auflage. Verlag der Raiffeisendruckerei, Neuwied am Rhein 1959.
* Erwin Katzwinkel und Franz-Eugen Volz: ''Kleine Bibliographie des Kreises Altenkirchen (Westerwald). Nebst einem Anhang: Friedrich Wilhelm Raiffeisen im Spiegel des Schrifttums, von Erwin Katzwinkel.'' Landkreis Altenkirchen (Hrsg.), Altenkirchen 1978.
* Ders.: ''Friedrich Wilhelm Raiffeisen.'' In: ''Lebensbilder aus dem Kreis Altenkirchen.'' Altenkirchen 1979, S. 64–66.
* Michael Klein: ''Bankier der Barmherzigkeit: Friedrich Wilhelm Raiffeisen. Das Leben des Genossenschaftsgründers in Texten und Bildern.'' Neukirchen-Vluyn 2002.
* Ders.: ''Leben, Werk und Nachwirkung des Genossenschaftsgründers Friedrich Wilhelm Raiffeisen (1818–1888), dargestellt im Zusammenhang mit dem deutschen sozialen Protestantismus.'' Bonn 1999.
* Monika Windbergs: ''Friedrich Wilhelm Raiffeisen (1818-1888).'' In: Rheinische Lebensbilder, Band 16. Hrsg. von Franz-Josef Heyen. Rheinland Verlag, Köln 1997, S. 121–138.
 
== Externí odkazy ==
{{Commonscat}}