R-77: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Wikipedia python library v.2; kosmetické úpravy
m narovnání přesměrování
Řádek 1:
[[Soubor:Vympel-R-77-maks2009.jpg|náhled|right|R-77 na MAKS 2009]]
[[Soubor:Seeker Vympel-R-77-maks2009.jpg|right|thumb|Vyhledávací systém rakety R-77]]
'''[[Vympel]] R-77 (RVV-AE)''' ([[ASCC|v kódu NATO]] '''"AA-12 Adder"''') je v [[Sovětský svaz|SSSR]] vyvinutá protiletadlová řízená střela středního dosahu s aktivním [[radar]]ovým naváděním. V současnosti je to údajně nejlepší ruská [[raketa]] na střední vzdálenosti a odpověď na americkou protiletadlovou raketu [[AIM-120 AMRAAM]], díky čemuž získala přezdívku "Amraamski"<ref name="FAS">{{cite web|url=http://www.fas.org/man/dod-101/sys/missile/row/aa-12.htm|title=Federation of American Scientists - "AA-12 ADDER R-77"|accessdate=2006-08-19}}</ref>, a to i přesto, že se této střele vůbec nepodobá. Ve svých schopnostech překonává všechny starší typy, včetně nejnovější verze osvědčené rakety [[R-27]] (R-27AE).<ref>[http://www.sinodefence.com/airforce/weapon/r77.asp R-77 (AA-12) Medium-Range Air-to-Air Missile] sinodefence.com 2008-10-20</ref>
 
== Vývoj ==
Vývoj této střely sahá až do roku [[1982]] k projektu RVV-AE. Tento projekt byl v [[Sovětský svaz|SSSR]] známý pod prototypovým označením Izdělije 170. Na veřejnosti se poprvé představila na výstavě letecké techniky v [[Minsk]]u v únoru [[1992]]. Zaslouženou pozornost, nejen laické veřejnosti, ale i západních odborníků, získala zejména díky netradičním konstrukčním prvkům, které se do té doby neobjevily na žádné jiné protiletecké raketě. Především šlo o použití zadních řídících prvků ve tvaru mřížky, které radikálním způsobem zvyšují manévrovatelnost rakety. Při prudkých manévrech ve vysoké rychlosti se vynořuje další silná stránka této rakety a tou je maximální povolené přetížení, které představuje až 45g. Další předností netradičních řídících prvků je údajné snížení efektivní radiolokační odrazné plochy. Tato fundamentální nová konstrukce vytváří výborné předpoklady pro úspěšné zasažení i extrémně manévrujících cílů za nepříznivých povětrnostních podmínek a to i na pozadí země, případně vodní plochy.
 
Vývoj této protiletecké střely je však poznamenán tragickou událostí, která se odehrála v ranném stádiu existence této rakety v roce [[1986]]. Během testovacích střeleb byla raketa R-77 odpálena z [[MiG-23|MiGu-23]] na dálkově ovládaný vrtulník [[Mi-6]], ale naváděcí soustava rakety uzamkla jiný cíl. Bylo jím dopravní letadlo [[Antonov An-26]] letecké společnosti [[Aeroflot]], které mělo větší radarovou odrazovou plochu a nenacházelo se na rušivém pozadí země. Raketa toto letadlo sestřelila. V té době se na jeho palubě nacházelo 26 pasažérů a všichni zahynuli.<ref>Alexander Zuyev, Fulcrum, Warner Books, New York, 1992, str. 219</ref>
Řádek 29:
* {{flagicon|Jemen}} [[Jemen]]
* {{flagicon|Malajsie}} [[Malajsie]]
* {{flagicon|Myanmar}} [[Myanmar|Barma]]
* {{flagicon|Peru}} [[Peru]]
* {{flagicon|Rusko}} [[Rusko]]