Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 1 008 bajtů ,  před 5 lety
Komplexní úprava
Právo veřejně se sdružovat za účelem "vytváření, šíření a prosazování názorů a idejí"<ref>Listina základních práv a svobod: Komentář, Eliška Wagnerová a spol., nakladatelství Wolters Kluwer Česká republika, Praha 2012, ISBN 978-80-7357-750-6, str. 475</ref> je jedním ze základních práv moderní demokratické společnosti, nejenom pro občany daného státu ale všeobecně pro lidi, kteří v něm žijí. V České republice, jakož i v celé Evropě je svoboda sdružování zaručovanázaručena [[Listina základních práv a svobod|Listinou základních práv a svobod]] (článek 20), Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (článek 22) ia [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod]] (článek 11).
Svou charakteristikou je sdružovací právo provázáno se [[Shromažďovací právo|shromažďovacím právem]], neboť obě tyto práva jsou považována za neoddělitelnou součást svobody projevu. Kategoricky se řadí k politickým právům, neznamená to však, že slouží k čistě politickým účelům. Spíše je tím poukazováno na skutečnost, že toto právo hraje významnou roli při vytváření veřejného mínění.
 
Svou charakteristikou je sdružovací právo provázáno se [[Shromažďovací právo|shromažďovacím právem]], neboť obě tyto práva jsou považována za neoddělitelnou součást svobody projevu. Kategoricky se řadí k [[Politická práva ve Švýcarsku|politickým právům]], neznamená to však, že slouží k čistě politickým účelům. Spíše je tím poukazováno na skutečnost, že toto právo hraje významnou roli při vytváření veřejného mínění.
== Typologie sdružení ==
Definice samotného slova sdružení bývá často sporná, nicméně sdružování v souladu se sdružovacím právem je tradičně rozdělováno do tří kategorií<ref>Evropská úmluva o lidských právech, Jiří Kmec a spol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 2012, ISBN 978-80-7400-365-3, str. 1126</ref>:
* [[Politická strana|Politické strany]]
* [[Odbory]]
* Ostatní sdružení
U druhé kategorie je třeba se zmínit, že ačkoli zakládání odborů je úzce propojeno s koaliční svobodou (sdružování sloužící k ochraně hospodářských a sociálních zájmů), Listina základních práv a svobod obě formy sdružování rozděluje do jiným kategorií<ref>Listina základních práv a svobod: Komentář, Eliška Wagnerová a spol., nakladatelství Wolters Kluwer Česká republika, Praha 2012, ISBN 978-80-7357-750-6, str. 476</ref>. Důvodem je, že obecné sdružovací právo se vztahuje na sdružení, jejichž řízení by mělo fungovat nezávisle na státu. Koaliční svoboda naopak ve své činnosti často se státem spolupracuje.
Třetí kategorie se vztahuje na skupiny či [[Spolek|spolky]] jejichž aktivita se nevztahuje k politické činnosti. Tato sdružení mohou být založena za kulturními, sportovními, vzdělávacími, ekologickými i společenskými účely. Náboženské účely nejsou zmíněny, protože náboženská svoboda představuje v právní oblasti samostatnou kapitolu.
 
== Typologie sdružení ==
Definice samotného slova sdružení bývá často sporná, nicméně sdružování v souladu se sdružovacím právem je tradičně rozdělováno do tří kategorií:<ref>Evropská úmluva o lidských právech, Jiří Kmec a spol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 2012, ISBN 978-80-7400-365-3, str. 1126</ref>:
* [[Politická strana|Politické strany]].
* [[Odbory]] - projev tzv. koaliční svobody (v Listině základních práv a svobod je koaliční svoboda upravena samostatně v článku 27).
Třetí* kategorieOstatní se vztahujesdružení na- skupiny či [[Spolek|spolky]] jejichž aktivita se nevztahuje k politické činnosti. Tato sdružení mohou být založena za kulturními, sportovními, vzdělávacími, ekologickými i společenskými účely. Náboženské účely nejsou zmíněny, protože náboženská svoboda představuje v právní oblasti samostatnou kapitolu.
== Pozitivní a negativní aspekt ==
Sdružovací právo je zárukou svobody ve dvojím smyslu. Na jedné straně dává člověku právo být členem sdružení, které si sám vybere, zrovnanebo takkteré muse nesmírozhodne být zakázáno zakládat vlastní sdruženízaložit. Pokud je člověk členem sdružení, má právo být chráněn před diskriminací, jež je vyvolávaná na základě předsudků, spojených s oním sdružením. Toto je zváno pozitivním aspektem. Negativní aspekt se vztahuje na svobodu, jež by se mohla jevit jako protiklad sdružovacího práva. Jedná se totiž o tzv. "právo nesdružovat se",<ref>Evropská úmluva o lidských právech, Jiří Kmec a spol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 2012, ISBN 978-80-7400-365-3, str. 1129</ref>, kdy člověk nemůže být nikým nucen, aby se stal členem sdružení, ani být diskriminován kvůli rozhodnutí nezačlenit se.
 
== Význam pro národnostní menšiny ==
Sdružení za účelem zachování a podporování kulturní identity je v demokratickém státě uznávanou součástí sdružovacího práva. Pro představitele [[Národnostní menšina|národnostních menšin]] jsou tato sdružení obzvláště významná, neboť jim dávají příležitost posilovat svou kulturní hrdost, vytvářet a udržovat pospolitost uvnitř komunity, obhajovat svá práva a upevňovat své postavení ve společnosti jako celku. Za některých okolností mohou sdružování národnostních menšin vyvolávat obavy, zvláště pokud hrozí, že se jejich zájmy budou střetávat se zájmy většinových skupin. Úkolem demokratického řízení státu je však přijímat různorodost názorů i postojů ve společnosti a pomoci dosáhnout mezi nimi kompromisu, proto by tato sdružovánísdružení neměla představovat hrozbu pro veřejnost.
 
== Otázka právní subjektivity sdružení ==
== Právní odpovědnost ==
Podle Listiny základních práv a svobod, se svoboda sdružování vztahuje na kterékoli obecné sdružení, bez ohledu na to zda je či nenínemá politicky[[Právní subjektivní,subjektivita|právní neboťsubjektivitu]]. ListinaSvobody neudává,sdružování zase jakýchproto okolnostímůže musídovolávat i sdružení vzniknoutexistující anipouze jakoufakticky, právnítedy podobubez musíprávem mítuznané formy.<ref>Listina základních práv a svobod: Komentář, Eliška Wagnerová a spol., nakladatelství Wolters Kluwer Česká republika, Praha 2012, ISBN 978-80-7357-750-6, str. 477</ref>. Ačkoli má stát právo odmítnout registraci některého sdružení, v případě že se členové tohoto sdružení dopouští kriminálních aktivit, může proti těmto lidem zasáhnout, proti sdružení samotnému však zasahovat nemůže. To znamená, že ho nemůže zakázat, rozpustit ani kontrolovat jeho činnosti.
 
== Reference ==