Programovací paradigma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.29b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem
m →‎Historie: odkaz, zjednodušení
Řádek 37:
Později byly vytvořeny [[objektově orientované jazyky]] ([[Simula]], [[Smalltalk]], [[Eiffel (programovací jazyk)|Eiffel]], [[Java (programovací jazyk)|Java]], apod.). V těchto jazycích jsou [[data]] a metody sloužící k manipulaci s těmito daty uloženy v jednotkách zvaných [[Objekt (programování)|objekty]]. Jediný způsob, jakým lze k datům přistupovat, je přes metody objektu. Díky tomu lze změnit či optimalizovat vnitřní chování objektu, aniž by měnil kód, který s objektem pracuje. Objektově orientované programování je stále kritizováno věhlasnými programátory, jakými jsou např. [[Alexandr Stepanov]] a [[Richard Stallman]] z důvodu nižší efektivity oproti procedurálnímu paradigmatu. Nutnost existence metod v každém objektu je označována za [[Bloatware|bloat]], tedy plýtvání. Jako reakce na tuto kritiku byl vyvinut [[Polymorfismus (programování)|polymorfismus]].
 
Vzhledem k tomu, že je objektově orientované programování paradigma, nikoli jazyk, bylo možné vytvořit dokonce i objektově orientovaný jazyk symbolických instrukcí. Příkladem může být [[High Level Assembly ([[HLA]]), který plně podporuje pokročilé datové typy a objektově orientované programování symbolickými instrukcemi navzdory svému stáří.
 
V rámci [[Imperativní programování|imperativního programování]] existuje alternativa ke strukturovanému programování v podobě tzv. „literate programming“, ve kterém není vše přizpůsobováno počítači, ale naopak programátorovi. Programy jsou strukturovány jako sítě [[Hypertext|propojených textů]] - dokumentace je zahrnuta v kódu programu a program je strukturován v závislosti na psaném textu, nikoli na požadavcích kompilátoru.