Jakub Jan Ryba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 80.188.163.63 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Harold |
||
Řádek 18:
{{Příbuzný| syn|[[Josef Arnošt Ryba]]}}
}}
'''Jakub Jan Ryba''' (původně křtěn Jakub Šimon Jan R.; [[26. říjen|26. října]] [[1765]] [[Přeštice]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.cz/iipimage/30067653/prestice-03_0840-n Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[8. duben|8. dubna]] [[1815]] [[Voltuš]] u [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu pod Třemšínem]]) byl český hudební skladatel přelomu [[klasicismus (hudba)|klasicismu]] a [[romantismus (hudba)|romantismu]]. Sbíral lidové [[píseň|písně]] a sepsal je do sborníků [[Česká hudba|českých písní]]. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je [[Česká mše vánoční]].
== Biografie ==
Už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavír a učil se na housle a varhany. Od roku [[1780]] studoval s pomocí svého strýce v Praze [[Řád zbožných škol|piaristické]] gymnázium, po jeho ukončení v roce [[1785]] studoval filozofii. Získal značný rozhled a vzdělání (kromě češtiny a samozřejmé němčiny četl francouzsky, italsky, latinsky i řecky). Byl přívržencem osvícenské ideologie. Po pěti letech jej však otec, který byl podučitelem v [[Přeštice|Přešticích]], povolal do [[Nepomuk]]u, kde se uvolnilo místo učitelského pomocníka. J. J. Ryba toto místo ale nedostal. V roce [[1786]] se stal pomocným učitelem v [[Mníšek pod Brdy|Mníšku]] a od roku [[1788]] až do smrti působil jako učitel v Rožmitále pod Třemšínem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Martínek
| jméno = Jiřín
| odkaz na autora =
| titul = Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 2010
| počet stran = 166
| kapitola =
| strany = 58–59
| isbn = 978-80-7376-202-5
| jazyk =
}}</ref>
V roce [[1790]] se oženil, byl otcem třinácti dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl i významný český [[Oftalmologie|oftalmolog]] prof. [[Josef Arnošt Ryba]] (1795–1856). Později žije a skládá v bídě – místo venkovského učitele v lidech nevzbuzovalo autoritu, zejména po rakouském státním bankrotu v roce 1811 se jeho reálný příjem hluboko propadl<ref name=":0" /> – avšak v této době složil svoji nejznámější vánoční mši, [[Česká mše vánoční|Českou mši vánoční]] z roku 1796. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. I další svá díla psal s českým textem.
V roce [[1815]] odešel 8. dubna ráno směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem [[Nicholaus Riess|Nicholausem Riessem]]. Tento politický emigrant původem z [[Porýní]] se v Rožmitále usadil po okupaci své země [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] (po roce [[1800]]). Riess ho na dohodnutém místě nalezl ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Jako sebevrah byl Ryba pochován bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech spočinul na rožmitálském hřbitově. Jeho čin měl důvod v dlouhodobé vyčerpanosti, depresích, obtížné ekonomické situaci rodiny, trýznivém fyzickém onemocnění (trpěl [[Hemoroid|zlatou žilou]]), neutěšených vztazích nekonformního učitele k nadřízeným a také ve vlivu stoické filosofie, která sebevraždu za jistých okolností schvalovala jako eticky žádoucí (Ryba patřil mezi vášnivé čtenáře [[Seneca|Seneky]]). Podle nedávno objeveného dokumentu mohl být poslední kapkou fakt, že rožmitálský farář pravděpodobně ustoupil od rozjednané opravy kostelních varhan, které tou dobou byly rozladěny a v žalostném stavu.<ref name=":0">[http://zpravy.idnes.cz/co-predchazelo-sebevrazde-jakuba-jana-ryby-fjb-/kavarna.aspx?c=A081216_164824_kavarna_bos Článek archivářky Věry Smolové]</ref>
Na místě jeho smrti v roce [[1854]] postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce [[1933]] byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud. Vedle mohyly se nachází i pomník k 50. výročí vzniku Československa.
== Dílo ==
* ''[[Česká mše vánoční]]''
* ''[[Věnec ze zpěvů vlastenckých]]''
* ''[[Vlastencké písně]]''
Ryba byl autorem celkem zhruba 1300 kompozic různého rozsahu a nejrůznějších forem, z nichž dalekosáhle převažovala duchovní hudba (součást katolické liturgie, na latinské, v malé míře také na české texty). Z tohoto předpokládaného počtu se jich dochovala jen část. Stylově vychází Rybova ranější tvorba z principů raného klasicismu s převahou [[homofonie]]. V průběhu času však klasicizující zaměření Rybovy hudby dále vyzrává a ve skladbách napsaných po roce 1800 se místy přibližuje až raně romantickému hudebnímu jazyku. Rybovi patří primát v kompozici umělé světské písně s klavírním doprovodem na české texty (12 českých písní, vyd. Praha 1800). Z mimoliturgické hudby je potřeba uvést několik orchestrálních kompozic (symfonie, kasace), komorní hudba (zejména smyčcových kvartetů), koncertů pro sólový nástroj s orchestrálním doprovodem a české písně a [[kantáta|kantáty]]. Pozoruhodnou úroveň má hudba pro varhany (rukopisný sborník "Novae et liberatae cogitationes", 1798).
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Starý Rožmitál - hrob Jakuba Jana Ryby.jpg|Hrob J. J. Ryby ve [[Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]
Řádek 24 ⟶ 55:
</gallery>
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Wikizdroje|autor=Jakub Jan Ryba}}
* {{Wikicitáty|osoba=Jan Jakub Ryba}}
| |||