Pařížská univerzita: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
m typo - http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=191 |
||
Řádek 6:
Ve [[12. století]] vznikla ''Universitas magistrorum et scholarium'' (Obec učitelů a žáků), což byla původně [[teologie|teologická]] škola při [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]], které roku [[1200]] král [[Filip II. August]] přiznal právo, aby její členové byli pod [[jurisdikce|jurisdikcí]] práva církevního a nikoliv civilního. Smyslem tohoto opatření bylo, aby studenti, kteří nebyli někdy vnímáni obyvatelstvem pozitivně, byli ochráněni před jejich bezpečnostním aparátem. Zpočátku spíše stavovská než vědecká instituce byla tedy podřízena pravomoci církve. Univerzitu uznal papež [[Inocenc III.]] ve své [[bula|bule]] v roce [[1215]], kterou potvrdil [[Řehoř IX.]] v roce [[1231]]. Univerzita byla rozdělena do čtyř fakult – svobodných umění (tzv. [[artistická fakulta]]), [[teologická fakulta|teologické]], [[právnická fakulta|právnické]] a [[lékařská fakulta|lékařské]].
[[Rektor]] univerzity byl volen členy fakulty svobodných umění. Předsedal [[Akademický senát|akademickému senátu]], který zasedal vždy první sobotu v měsíci. Senát (tribunál) tvořili [[děkan]]i teologické, právnické a lékařské fakulty a čtyři zástupci čtyř národů, které tvořily fakultu svobodných umění (národ francouzský, [[Normandie|normandský]], [[Pikardie|pikardský]] a anglický, po [[Stoletá válka|
Volby rektora a zasedání akademického senátu se konaly v [[kostel Saint-Julien-le-Pauvre|kostele Saint-Julien-le-Pauvre]] až do jeho vyplenění v roce [[1524]].
Řádek 17:
K nejvýznamnějším učencům, kteří na středověké univerzitě působili, patřili [[Albert Veliký]], [[Svatý Bonaventura|sv. Bonaventura]], [[Tomáš Akvinský]] nebo [[Boethius z Dácie]].
Pařížská univerzita se ve středověku stala významnou autoritou v oblasti církevního práva. Její učenci vyřešili problematiku zdanění [[Obročí|beneficií]] [[Svatý stolec|Svatým stolcem]] a sehráli významnou roli během [[papežské schizma|papežského schizmatu]] v letech [[1378]]-[[1417]]. Univerzitní kancléř Jean de Gerson předsedal v letech [[1414]]-[[1418]] [[Kostnický koncil|Kostnickému koncilu]]. Během [[Stoletá válka|
Od [[15. století]] moc univerzity pozvolna upadala. [[Karel VII.]] v roce [[1446]] zahrnul univerzitu do jurisdikce [[pařížský parlament|pařížského parlamentu]], což vedlo ke studentským nepokojům, kterých se účastnil i básník [[François Villon]]. Univerzita byla proti tzv. boloňskému [[konkordát]]u, který v roce [[1516]] podepsal [[František I. Francouzský|František I.]], a který dával králi možnost kontrolovat přístup k velkým beneficiím. Založení [[Collège de France]] v roce [[1530]] a příchod [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] do Francie v polovině [[16. století]] přinesly univerzitě konkurenci ve vzdělávání. V roce [[1600]] [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] zrušil privilegia univerzity.
| |||