|
Do tohoto článku bohužel byla zanesena nepřesnost právě týkající se japonštiny. V japonštině také existují částice: はい (ano), いいえ (ne), なるほど (jasně) atd. Tento slovní druh nemá nic společného s [[partikule]]mipartikulemi (助詞 (kromě toho, že obojí jsou neohebná, stejně jako podstatná jména); synonyma: てにをは, 弖爾乎波), jinak nazývanými také postpozice, a kterých je více druhů: 1. 格助詞 - pádové partikule (mají jinou funkci a vlastnosti, než pádové přípony v češtině: jde o samostatná "slova", mohou se vztahovat nejen k předcházejícímu "slovu", ale i k větnému členu či k hlavní nebo vedlejší větě v souvětí). Jsou to: は, が, の, を, に, へ, と, で, から, より; 2. 並立助詞 - souřadící partikule: か, の, や, に, と, やら, なり, だの 3. 終助詞 - partikule, zakončující větu: か, の, や, な, わ, とも, かしら; 4. 間投助詞 - citoslovečné partikule (nejedná se o skutečná citoslovce, pouze dodávají celé výpovědi určité citové zabarvení/vyjadřují citový postoj mluvčího. Jde vlastně o "odrůdu" 終助詞, která jsou citově neutrální). Jsou to: さ, よ, ね; 5. 副助詞 - příslovečné partikule: ばかり, まで, だけ, ほど, くらい, など, なり, やら; 6. 係助詞 - spojující (vazebné) partikule: は, も, こそ, でも, しか, さえ, だに; 7. 接続助詞 - spojkové (konjuktivní) partikule: や, が, て, のに, ので, から, ところが, けれども a konečně 準体助詞 - větné partikule: の, から. Všiměte si, že některé partikule jsou homonymní, ale mají různý význam a funkci. --[[Wikipedista:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s wikipedistou:Kusurija|diskuse]]) 2. 11. 2012, 18:37 (UTC)
: Zdá se, že částice mají v japonštině specifické postavení, ale to nejspíš nemění nic na tom, že je to ten slovní druh, který se v češtině a některých dalších slovanských jazycích nazývá částice a v jiných jazycích (například též v latině) většinou partikule. [[Wikipedista:Šárka Praha|Šárka Praha]] ([[Diskuse s wikipedistou:Šárka Praha|diskuse]]) 22. 4. 2014, 18:30 (UTC)
|
