Hradec Králové hlavní nádraží: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 53:
| commons = Hradec Králové hlavní nádraží
}}
'''Hradec Králové hlavní nádraží'''<ref name="Hlavní">{{Citace elektronického periodika
| autor = České dráhy, a.s.
Řádek 62 ⟶ 63:
| url = http://www.cd.cz/cd-online/staniceinfo.php?nazev=53120}}
</ref>
je [[železniční stanice]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]], městě, které leží na soutoku
| jméno = Mojmír
| příjmení = Krejčiřík
Řádek 76 ⟶ 77:
== Historie ==
=== 1857–1918 ===
[[Soubor:Hradec Králové hlavní nádraží (1929).jpg|thumb|left|Autobusy a taxíky před starým nádražím v roce [[1929]]. Tato nádražní budova se nacházela někde na úrovni dnešního druhého nástupiště, byla postavena v roce [[1871]]<ref name="Rezkova" />. Na levé straně vystupuje druhá budova, která byla přistavěna v roce [[1893]].<ref name="Pohlednice" />]]
První železniční stanice v Hradci Králové s ne příliš reprezentativní staniční budovou, byla vystavěna v roce [[1857]] na hranici katastrů [[Kukleny|Kuklen]] a Pražského Předměstí
| jméno = Zdeněk
| příjmení = Srp
Řádek 94:
| datum přístupu = 7-1-2014
| url = http://www.pla.cz/planet/public/dokumenty/publikace/2012_upravy_Labe_a_Orlice_v_HK.pdf}}
</ref> , proto postrádala reprezentativní staniční budovu. Veškeré úsilí obyvatel zhatily požadavky vojenské správy. V té době to bylo chápáno jako ohromná prohra, avšak
| příjmení = Vlastimil
| jméno = Mičjan
Řádek 103:
| datum přístupu = 2-1-2014
| url = http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/37195/1/MicjanV_Modernizace%2B%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_MV_2010.pdf}}
</ref><ref name="Českánádraží" /> (
| příjmení =Rezková
| jméno =Helena
Řádek 112:
| jazyk = česky
}}</ref>
Formanské vozy povětšinou vyjížděly každých čtrnáct dní z [[Kukleny|Kuklen]] od „Černého koně“, v 19. století byl nejznámějším hradeckým formanem Václav Krušina (1818–1900).<ref name="Rezkova" /> Mezi hlavní důvody této stavby patřil požadavek na železniční spojení mezi [[Pardubice]]mi a [[Liberec|Libercem]] a propojení pevností Hradec Králové – [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]], rovněž blížící se prusko-rakouská válka. Dnešní stanice s názvem [[Jaroměř]] - ve své době označovaná jako Josefov, později Josefov-Jaroměř - byla strategicky významným bodem kvůli nedaleké pevnosti v Josefově, kde byla velká vojenská posádka. V té době již existovala [[Severní státní dráha]], zkráceně '''NStB''', která od roku [[1845]] spojovala Prahu s Pardubicemi a Olomoucí. Dne 3. [[říjen|října]] roku [[1857]] přijel do prostoru stanice první [[Parní lokomotiva|parovůz]], který nesl jméno „Pardubitz“, česky „Pardubice“ (č. 290)<ref name="SrpZdeněk" />. Týž den odpoledne přijel z Pardubic i parovůz „Königgrätz“, česky „Hradec Králové“ (č. 291)<ref name="SrpZdeněk" />, spřažený s vozy první, druhé a třetí třídy. 22. října projel po dráze kolaudační vlak, který byl doprovázen zástupci společnosti '''SNDVB''', zkušebními komisaři vídeňské generální inspekce, dráha byla uznána provozuschopnou. Vlak byl složen ze čtyř vozů, který byly spřaženy s lokomotivou „Bohemia“, [[Latina|latinský]] název pro Čechy (č. 289). Při návratu vlaku z Josefova byla zkoušena nejvyšší dosažitelná rychlost, jednu rakouskou míli (cca 7,5 km) urazil vlak za 7 minut.<ref name="Rachota"/> 4. [[listopad]]u roku [[1857]] byl zahájen pravidelný provoz mezi Pardubicemi a [[Josefov (Jaroměř)|Josefovem]] přes [[Opatovice nad Labem]], Hradec Králové, [[Smiřice]]. První vlak vjížděl do stanice za doprovodu rakouské národní [[Rakouská císařská hymna|hymny]] v 11 hodin 18 minut, předtím absolvoval zastávku v Opatovicích nad Labem (do roku 1924 nesla stanice jednoslovný název Opatovice, od roku 1925 pak název Pohřebačka-Opatovice nad Labem a to až do roku 1961<ref name="Rachota">{{Citace monografie
| příjmení = Rachota
| jméno = Jan
Řádek 120:
| isbn = 978-80-86765-06-8
| jazyk = česky}}
</ref>). Byl sestaven ze čtrnácti osobních a tří zavazadlových vozů. Celá trať mezi Pardubicemi a Josefovem byla tehdy projeta za 54 minut (po odečtení cca 20 minut na zastávky, běžně se uvádí celkový čas včetně zastávek). Vlak urazil vzdálenost poměrně rychle, ovšem je nutné podotknout, že tehdy některé železniční stanice a zastávky ještě vůbec neexistovaly, kupříkladu stanice v [[Rosice (Pardubice)|Rosicích]] byla otevřena až v roce 1871, stanice ve [[Stéblová|Stéblové]] v roce 1872, zastávka v [[Čeperka|Čeperce]] v roce 1914, zastávka Pardubice-Semtín slouží od roku 1948.<ref name="Rachota" /> Zpáteční jízdy z Josefova do Hradce Králové využili zejména lidé z okolí Jaroměře a Smiřic, byť jízda vlakem přišla na 10 [[Krejcar|krejcarů]] a do svých domovů se poté museli navracet pěšky.<ref name="Cas">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Neruda
| jméno = Jan
Řádek 137:
| url = http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/4196-Nadrazi-pod-vodarnou-1/}}
</ref>
Ve své době sloužila stanice [[Jihoseveroněmecká spojovací dráha|Jihoseveroněmecké spojovací dráze]] (známá spíše pod názvem Pardubicko-liberecká dráha), zkráceně '''SNDVB''',
| titul = Trať 031 Souhrnná doprava Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř
| periodikum = www.zelpage.cz
Řádek 170:
| počet_stran = 115
| jazyk = česky
}}</ref> Své zvláštní pojmenování v té době neměla pouze lokomotiva, kupříkladu [[Kolejnice|kolejnici]] se lidově říkalo „glajza“, [[Železniční pražec|železničnímu pražci]] „švel“, [[Výhybka|výměně]] „veksl“, většina názvů vznikla zlidověním po převzetí z němčiny. V listopadu téhož roku byl v nádražní budově zřízen poštovní úřad.<ref name="Rachota" /> Několik dní po zahájení provozu a to 15. listopadu se stala první železniční nehoda v historii nádraží. Ve večerních hodinách vykolejila ve stanici lokomotiva osobního vlaku jedoucího z Josefova, při incidentu nebyl nikdo zraněn.<ref name="SrpZdeněk1" /> 3. prosince 1857 byl zrušen jeden pár osobních vlaků, byly nahrazeny vlaky nákladními, v té době bylo obnoveno dostavníkové spojení k rannímu vlaku do Pardubic, které zajišťoval hradecký forman A. R. Riedel.<ref name="SrpZdeněk1" /> Stavba dráhy pokračovala z Josefova dál k [[Liberec|Liberci]].<ref name="Zpravodaj">{{Citace elektronického periodika
| titul = Vstoupil v platnost první jízdní řád
| periodikum = Smiřický zpravodaj
Řádek 209:
| isbn = 80-7185-765-3
| jazyk = česky
}}</ref> První vlak s raněnými projel stanicí 28. června 1866, neboť největší bitvy [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] se odehrály právě ve východních Čechách, první z nich byla [[Bitva u Náchoda|bitva u Náchoda]]. V případě vojenského ohrožení měla být nádražní budova zničena, nestalo se tak.<ref name="SrpZdeněk" /> V době války, od 29. června až do 23. srpna
| titul = Trať 043 Trutnov – Žacléř
| periodikum = www.zelpage.cz
Řádek 226:
| isbn =80-7185-723-8
| jazyk =česky
}}</ref> Teprve až v roce [[1871]]<ref name="Rezkova" /> byla postavena první reprezentativní staniční budova (jednalo se o rozšíření původní budovy z roku 1857 podle návrhu Rudolfa Freye ve stylu '''ÖNWB''')<ref name="ČVUT"/>, neboť vojenská pevnost byla zrušena po debaklu při bitvě u Hradce Králové v roce 1866. Budova pravděpodobně stála někde na úrovni dnešního druhého nástupiště. Doprava na nádraží byla zprvu zajišťována [[drožka]]mi a později i [[omnibus]]y, což nejspíše ocenila movitější klientela. K hradeckým průkopníkům v této oblasti patřili nájemci a majitelé Grandhotelu.<ref name="Rezkova" /> Obec Kukleny měla po celá desetiletí zájem na transformaci nádraží, neboť se nacházelo na jejich uzemí. 28. února [[1872]] poslala písemnou žádost naministerstvu železnic a ředitelství drah s tím, aby se nádraží nazývalo „Kukleny-Hradec Králové“. Žádost byla zamítnuta, byť v následujících letech obec odeslala několik dalších žádostí, což samozřejmě mělo dopad na budoucí spolupráci s obcí. V roce [[1910]] byl přijat návrh na výstavbu mimoúrovňového přejezdu (dnešní kuklenský podjezd na jižním zhlaví), ovšem ten se měl nacházet v katastru obce, ta natruc s výstavou nesouhlasila a to dalších devatenáct let.<ref name="SrpZdeněk" /> V letech [[1873]]–[[1874]] byla zahájena doprava na části dráhy [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]], zkráceně '''ÖNWB''', mezi [[Chlumec nad Cidlinou|Chlumcem nad Cidlinou]] a [[Týniště nad Orlicí|Týništěm nad Orlicí]], i tato dráha byla rovněž privátní železniční společností, jejíž síť se nacházela na území dnešní [[Česká republika|České republiky]] a [[Rakousko|Rakouska]].<ref name="Chlumec">{{Citace elektronického periodika▼
▲Teprve až v roce [[1871]]<ref name="Rezkova" /> byla postavena první reprezentativní staniční budova (jednalo se o rozšíření původní budovy z roku 1857 podle návrhu Rudolfa Freye ve stylu '''ÖNWB''')<ref name="ČVUT"/>, neboť vojenská pevnost byla zrušena po debaklu při bitvě u Hradce Králové v roce 1866. Budova pravděpodobně stála někde na úrovni dnešního druhého nástupiště. Doprava na nádraží byla zprvu zajišťována [[drožka]]mi a později i [[omnibus]]y, což nejspíše ocenila movitější klientela. K hradeckým průkopníkům v této oblasti patřili nájemci a majitelé Grandhotelu.<ref name="Rezkova" /> Obec Kukleny měla po celá desetiletí zájem na transformaci nádraží, neboť se nacházelo na jejich uzemí. 28. února [[1872]] poslala písemnou žádost naministerstvu železnic a ředitelství drah s tím, aby se nádraží nazývalo „Kukleny-Hradec Králové“. Žádost byla zamítnuta, byť v následujících letech obec odeslala několik dalších žádostí, což samozřejmě mělo dopad na budoucí spolupráci s obcí. V roce [[1910]] byl přijat návrh na výstavbu mimoúrovňového přejezdu (dnešní kuklenský podjezd na jižním zhlaví), ovšem ten se měl nacházet v katastru obce, ta natruc s výstavou nesouhlasila a to dalších devatenáct let.<ref name="SrpZdeněk" /> V letech [[1873]]–[[1874]] byla zahájena doprava na části dráhy [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]], zkráceně '''ÖNWB''', mezi [[Chlumec nad Cidlinou|Chlumcem nad Cidlinou]] a [[Týniště nad Orlicí|Týništěm nad Orlicí]], i tato dráha byla rovněž privátní železniční společností, jejíž síť se nacházela na území dnešní [[Česká republika|České republiky]] a [[Rakousko|Rakouska]].<ref name="Chlumec">{{Citace elektronického periodika
| titul = Trať 020 (Praha –) Velký Osek – Hradec Králové – Choceň
| periodikum = www.zelpage.cz
| |||