Hradec Králové hlavní nádraží: Porovnání verzí

}}</ref> Teprve až v roce [[1871]]<ref name="Rezkova" /> byla postavena první reprezentativní staniční budova (jednalo se o rozšíření původní budovy z roku 1857 podle návrhu Rudolfa Freye ve stylu '''ÖNWB''')<ref name="ČVUT"/>, neboť vojenská pevnost byla zrušena po debaklu při bitvě u Hradce Králové v roce 1866. Budova pravděpodobně stála někde na úrovni dnešního druhého nástupiště. Doprava na nádraží byla zprvu zajišťována [[drožka]]mi a později i [[omnibus]]y, což nejspíše ocenila movitější klientela. K hradeckým průkopníkům v této oblasti patřili nájemci a majitelé Grandhotelu.<ref name="Rezkova" /> Obec Kukleny měla po celá desetiletí zájem na transformaci nádraží, neboť se nacházelo na jejich uzemí. 28. února [[1872]] poslala písemnou žádost naministerstvu železnic a ředitelství drah s tím, aby se nádraží nazývalo „Kukleny-Hradec Králové“. Žádost byla zamítnuta, byť v následujících letech obec odeslala několik dalších žádostí, což samozřejmě mělo dopad na budoucí spolupráci s obcí. V roce [[1910]] byl přijat návrh na výstavbu mimoúrovňového přejezdu (dnešní kuklenský podjezd na jižním zhlaví), ovšem ten se měl nacházet v katastru obcem, ta natruc s výstavou nesouhlasila a to dalších devatenáct let.<ref name="SrpZdeněk" /> V letech [[1873]]–[[1874]] byla zahájena doprava na části dráhy [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]], zkráceně '''ÖNWB''', mezi [[Chlumec nad Cidlinou|Chlumcem nad Cidlinou]] a [[Týniště nad Orlicí|Týništěm nad Orlicí]], i tato dráha byla rovněž privátní železniční společností, jejíž síť se nacházela na území dnešní [[Česká republika|České republiky]] a [[Rakousko|Rakouska]].<ref name="Chlumec">{{Citace elektronického periodika