PsychologickyfggdfgdfgdgddgfggdgdfgfdfgfgdfgfggfdgfgdfgPsychologicky adolescenci charakterizuje postupné konsolidování duševního života (proti krizím a labilitě puberty), krystalizace postojů a názorů a zejména rozumově psychické zrání. Dochází k rozvinutí sebevědomí, sebejistoty, samostatnosti a v neposlední řadě k integraci osobnosti. Jedinec dosahuje již téměř vrchol rozumových schopností, úroveň inteligence tohoto období se v dalším životě překračuje jen výjimečně.
Adolescence je však také období krizí, například statisticky častějších pokusů o [[sebevražda|sebevraždu]] nebo vyšší náklonnosti ke zneužívání [[psychoaktivní droga|drog]]. Také z prvních sexuálních zkušeností vznikají často psychická [[trauma]]ta.
== V sociologii ==
Ze sociologického hlediska je adolescence období oddělování odofgdgdfgfdgfdgfgdfgdgfgdd orientační (primární) [[rodina|rodiny]], zapojování do společnosti a jejích institucí, přejímání dospělých rolí, hledání a vymezování vlastního společenského postavení. Protože jde o také náročné období rozvíjení genitální [[Sexualita|sexuality]], přimlouvá se například psycholog [[Erik Erikson]] za jakési společenské hájení adolescentů, jejichž výstřelky se mají posuzovat shovívavěji.<ref>Jandourek, ''Sociologický slovník''. Heslo Adolescence, str. 13–14.</ref> Podobné rozlišení se vyskytuje i v [[právo|právu]].
