Stavovská akademie v Olomouci: Porovnání verzí

'''Stavovská akademie v Olomouci''' byla vzdělávací instituce pro vyšší společenské vrstvy, která působila v Olomouci[[Olomouc]]i s přestávkami v letech 1725-18471725–1847.

Stavovská akademie byla založena při [[Univerzita palackého v Olomouci|olomoucké univerzitě]] v roce [[1725]] na návrh olomouckého hejtmana [[František Michal Augustin Šubíř z Chobyně|Michaela sv. p. Šubíře]]. Původně měla zajišťovat výuku civilního práva, živých jazyků, šermu a tance pro šlechtice[[šlechtic]]e a syny úředníků a měšťanů[[měšťan]]ů, což [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitská]] univerzita nezajišťovala. Císař [[Karel VI.]] souhlasil s návrhem [[stavy|stavů]] a proto na akademii začalo vyučování již 1. května 1727. Postavení první budovy akademie na olomouckém Předhradí bylo umožněno díky odkazu Leopolda Antonína Saka z Bohuňovic, který jako poslední potomek svého rodu věnoval celý svůj majetek na vybudování akademie. Akademie byla od počátku trnem v oku olomouckým jezuitům, kteří v ní spatřovali konkurenci univerzity.

Roku 1778 byla akademie přesunuta spolu s univerzitou do [[Brno|Brna]], odkud se r.roku 1782 vrátila zpět. O rok později byla sloučena s vídeňskou [[Tereziánská akademie|Tereziánskou akademií]], která byla samotná uzavřena v roce 1784 a ta olomoucká její osud následovala v roce 1787. Po smrti [[Josef II.|Josefa II.]] ji na žádost stavů r.roku 1791 znovu obnovil [[Leopold II.]] Stavové však záhy začali chtít její přesun do Brna, který byl povolen až roku 1843. V Olomouci se vyučovalo do roku 1847, od školního roku 1846/47 však již akademie byla v Brně, kde se z ní roku [[1850]] stala německá technika, ''[[Německá vysoká škola technická v Brně|C. k. vysoká škola technická v Brně]]''.

V čele [[akademie]] stál ředitel, kterým byl nejčastěji krajský hejtman nebo olomoucký světící biskup. Profesoři byli jmenovánii stavy s výjimkou profesorů práv, které jmenoval císař.

Roku 1727 byla dokončena '''první budova akademie''' na olomouckém Předhradí s jízdárnou (dnes Křížkovského ul. 5), kterou roku 1756 zabavil stát a použil ji k vojenským účelům. Pak se chvíli vyučovalo po domech, až roku 1772 koupili stavové dva domy na [[Bělidla|Bělidlech]], kde provedli adaptaci a postavili '''druhou budovu''' (dnes Sokolská 21). Tuto budovu prodali roku 1778 po přesunu akademie do Brna vojsku. Po návratu do Olomouce r.roku 1782 ji znovu koupili, ale již r.roku 1787 byla akademie zrušena. Po obnovení akademie roku stavové tutéž budovu koupili roku 1793 již potřetí a akademie v ní zůstala až do svého přeložení do Brna roku 1847.

* '''Právo'[[právo]]'', od r.roku 1732 byli na akademii tři profesoři práva, první (''primarius'') práva veřejného, druhý (''secundarius'') profesor [[Corpus iuris civilis|digest a pandektů]], třetí (''tertiarius'') institucí, lénního[[léno|lenního]] práva, práva [[trestní právo|trestního]] a [[kanonické právo|kanonického]]. Kromě působení na akademii vyučovali [[Právnická fakulta Univerzity Palackého|právo na olomoucké univerzitě]].

* '''Francouzština'[[francouzština]]''

* '''Italština'[[italština]]'', od r.roku 1815

* '''Čeština'[[čeština]]'' byla vyučována od r.roku 1829, od roku 1834 na samostatné katedře. Profesory češtiny byli:

** 1831-18391831–1839 [[Antonín Boček]]

** 1839-18471839–1847 [[Alois Vojtěch Šembera]]

* '''Ženijníženijní obor''' (Inženýrství[[inženýrství]] a [[stavitelství]], včetně počtů, [[geometrie]] a zeměpisu[[zeměpis]]u)

* '''Zemědělství'[[zemědělství]]'', od r.roku 1786 na samostatné katedře

* '''Přírodní[[přírodní vědy']]'', od r.roku 1815

* '''Jízda'[[jezdectví|jízda]]''

* '''Šerm'[[šerm]]''

* '''Tanec'[[tanec]]''