[[2. duben|2. dubna]] [[1968]] vydali pracovníci Moravského muzea v Brně prohlášení, v němž požadovali obnovu Moravy jakožto autonomního celku v souvislosti s připravovanou federalizací Československa. [[16. duben|16. dubna]] 1968 podobné prohlášení vydali [[Jihomoravský kraj (od roku 1960-1999)|jihomoravští]] a [[Severomoravský kraj|severomoravští]] novináři na sjezdu v Olomouci. [[17. duben|17. dubna]] 1968 se dokonce ve prospěch obnovení Moravskoslezské země vyjádřil [[Jihomoravský kraj]]ský [[národní výbor]] a obdobné názory se objevily i ve vedení [[Severomoravský kraj|druhého moravského kraje]], třebaže ten byl zprvu k myšlence Moravskoslezské země spíš chladný. Na Moravě proběhla veřejná diskuse, zda bude lepší [[Země moravskoslezská|moravskoslezská země]] v rámci budoucí České republiky nebo samostatná republika vedle Čech a Slovenska. Hlavním zastáncem myšlenky trojfederace se stala v květnu 1968 založená [[Společnost pro Moravu a Slezsko]], sdružující zprvu především vědce a umělce (např. rektor [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] [[Theodor Martinec]], prof. [[Miroslav Nechleba]], prorektor [[Vysoké učení technické|Vysokého učení technického v Brně]], nebo prof. [[Vladimír Kubeš]], bývalý děkan [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|Právnické fakulty MU]]). V čele Společnosti stanul [[Boleslav Bárta]]. V srpnu [[1968]] měla 200 000 registrovaných členů v 600 místních výborech po celé Moravě. Obnovení [[Země Moravskoslezská|Moravskoslezské země]] jako státoprávního celku podpořila i řada významných podniků na jižní i severní Moravě (Vinařské závody Mikulov, Jihomoravské cukrovary [[Uherské Hradiště]], celozávodní výbor KSČ [[Vítkovické železárny|Vítkovických železáren]] v [[Ostrava|Ostravě]]). Po sovětské invazi tyto diskuse utichly a významní politici již tuto myšlenku nezmiňovali.
== Návrh na trojdílné uspořádání vznikající československé federace v roce 1968 ==
