Verze z 2. 6. 2013, 01:49 editovat Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 4. 2014, 13:12 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m změna a kosmetika infoboxu; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - světové dědictví \| ~~Název~~název = Slovenský kras \| ~~Obrázek~~obrázek = Zadielska tiesnava.jpg \| ~~Popisek~~popisek = \| ~~Smluvní~~smluvní stát =Slovensko \| ~~Typ~~typ = přírodní dědictví \| ~~Kritérium~~kritérium = viii \| IDid = 725 \| ~~Oblast~~oblast = \| ~~Rok~~rok =1995 \| ~~Změna~~změna = \| Vv ohrožení = \| poznámky = ~~\| Poznámky=~~ }} '''Slovenský kras''' je krajinný celek geomorfologické oblasti [[Slovenské rudohoří]]. nacházející se na jihovýchodě [[Slovensko\|Slovenska]], kde na západní straně sousedí s [[Jihoslovenská kotlina\|Jihoslovenskou kotlinou]], na severu se [[Slovenské rudohoří\|Slovenským rudohořím]], na východě s [[Košická kotlina\|Košickou kotlinou]] a ve spojení s maďarským [[Aggletecký kras\|Aggteleckým krasem]] na jihu představuje rozlohou největší [[kras]]ové území planinového typu ve [[Střední Evropa\|střední Evropě]]. Na území byl vyhlášen [[Národní park Slovenský kras]]. ==Charakteristika==▼ Slovenský kras je tvořen vápencovými náhorními planinami oddělenými hlubokými údolími s množstvím podzemních i povrchových krasových jevů. Nejvyššími vrcholy této oblasti jsou [[Pipítka]] (1225 m) a [[Matesova skála]] (925 m). V minulosti bylo celé území zalesněno listnatými lesy. Původní [[dub\|dubové]], [[lípa (rod)\|lipové]], [[habr\|habrové]] a [[Buk (rod)\|bukové]] porosty však byly částečně vytěženy. Neporušené lesní porosty se zachovaly v hlubokých roklinách a na svazích těžce přístupných planin. V oblasti Slovenského krasu roste velmi mnoho druhů chráněných teplomilných rostlin. Vzácná rostlinná společenstva se vyskytují na silně zamokřených loukách v údolí [[Štítnický potok\|Štítnického potoka]]. Pestré přírodní podmínky ovlivňují rozšíření a vývoj živočichů. Mísí se zde druhy horské, lesní i stepní. Specifické druhy živočichů žijí v jeskyních a propastech. Slovenský kras odvodňují řeky [[Slaná]], [[Muráň (řeka)\|Muráň]] a [[Turňa]] s větším množstvím drobnějších přítoků. Slovenský kras patří do teplé klimatické oblasti se zimními průměrnými teplotami mezi -2 - -5°C a letními teplotami 16 – 18°C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 60 - 80, počet letních dnů mezi 30 - 50.▼ ▲== Charakteristika == ▲Slovenský kras je tvořen vápencovými náhorními planinami oddělenými hlubokými údolími s množstvím podzemních i povrchových krasových jevů. Nejvyššími vrcholy této oblasti jsou [[Pipítka]] (1225 m) a [[Matesova skála]] (925 m). V minulosti bylo celé území zalesněno listnatými lesy. Původní [[dub~~\|dubové~~]]ové, [[lípa (rod)\|lipové]], [[habr~~\|habrové~~]]ové a [[Buk (rod)\|bukové]] porosty však byly částečně vytěženy. Neporušené lesní porosty se zachovaly v hlubokých roklinách a na svazích těžce přístupných planin. V oblasti Slovenského krasu roste velmi mnoho druhů chráněných teplomilných rostlin. Vzácná rostlinná společenstva se vyskytují na silně zamokřených loukách v údolí [[Štítnický potok\|Štítnického potoka]]. Pestré přírodní podmínky ovlivňují rozšíření a vývoj živočichů. Mísí se zde druhy horské, lesní i stepní. Specifické druhy živočichů žijí v jeskyních a propastech. Slovenský kras odvodňují řeky [[Slaná]], [[Muráň (řeka)\|Muráň]] a [[Turňa]] s větším množstvím drobnějších přítoků. Slovenský kras patří do teplé klimatické oblasti se zimními průměrnými teplotami mezi -2 - -5 °C a letními teplotami 16 – 18 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 60 - 80, počet letních dnů mezi 30 - 50. [[Soubor:Domica_Cave_18.jpg\|thumb\|v jeskyni [[Domica]]]] == Přírodní poměry == Z geologického hlediska je Slovenský kras vesměs tvořen komplexem druhohorních nepřeměněných formací zvaných silický příkrov – rozsáhlé vodorovně uložené těleso, které je dnes rozrušené pozdějšími tektonickými poruchami a erozí. Vrstva začíná nejčastěji horninami spodního triasu, což jsou [[pískovec\|pískovce]], [[slín~~\|slíny~~]]y a [[vápenec\|vápence]], které dosahují tloušťku až 1 000 metrů. Střední a svrchní trias tvoří mohutné vrstvy vápenců. [[jura\|Jurské]] vrstvy se zachovali pouze na [[Denudace\|denudačních zbytcích]]. Mladší horniny silického příkrovu nejsou zachovány. Základ dnešního reliéfu pochází z mladších třetihor až čtvrtohor. Slovenský kras byl vyzdvižen a relativním poklesem vznikly kotliny a sníženiny. Tento základ reliéfu modelovaly a dotvořily eroze řek a [[Denudace\|denudační procesy]]. Průběh řek se přizpůsobil zlomové tektonice. Území patří ke středním pohořím a vrchovinám, jde o samostatnou geomorfologickou jednotku – řadíme ho k planinovému typu krasu, který je charakterizován vysokopoloženými náhorními plošinami, okolo kterých jsou prudké stráně padající do kotlin. Vlastní plošiny jsou málo členité, s výjimkou kuželových kopců na [[Koniarská planina\|Koniarské]] a [[Plešivecká planina\|Plešivecké]] planině. === Krasové jevy === Slovenská kras je největší [[kras\|krasové území]] na území bývalého Československa. Má velmi dobře vyvinutý krasový reliéf a vyskytují se zde prakticky všechny [[Kras#Krasov.C3.~~A9_jevy~~A9 jevy\|krasové jevy]] charakteristické pro mírné klimatické pásmo. Jsou zde jevy primární – škrapy, krasové jámy, údolí, ponory, vyvěračky, hřbety, propasti, jeskyně; i sekundární – krápníkové výzdoby, travertín, sutiny. Severně od [[Silica\|Silice]] se vyskytuje [[uvala]], podobná nepravidelné elipse o rozměrech 750 m × 300 m a hloubce 30 m. [[Soubor:Hajske_vodopady.jpg\|thumb\|Hájské vodopády na [[Hájský potok\|Hájském potoku]]]] === Vodopis === Vodu z území odvádí vodní toky, které pramenní v přilehlých nekrasových územích. Největší je řeka [[~~Slaná_~~Slaná (řeka)\|Slaná]], do které se vlévají všechny další vodní toky. Z dalších vodních toků je to řeka [[~~Bodva_~~Bodva (řeka)\|Bodva]], řeka Turňa či Čremošná. Povrchová síť prakticky chybí, srážky se kromě výparu všechny vsáknou do země a říční síť je pak v podzemí. Na povrch voda vytéká nejvíce ve vyvěračkách na úpatích krasových planin. Na [[Silická planina\|Silické planině]] se nachází krasové [[Jašteričie jazero]], další již zaniklé jezero [[Lúčanské jezírko]] leží na planině [[Horný vrch]]. === Podnebí === Slovenský kras leží na rozhraní oceánského a kontinentálního typu podnebí. Leží i na přechodu mezi nížinným a horským typem podnebí. Nejteplejším měsícem je červenec, nejstudenějším leden. Nejvíce srážek padá v červnu a v červenci, nejméně v zimě. Dominantním směrem větru je severní, druhým nejčastějším jižní. === Rostlinstvo === Z hlediska fytogeografického členění patří Slovenský kras do panonské flóry. Patří mezi druhově nejbohatší a nejzajímavější území Slovenska. Nejpočetnější jsou zde druhy náročné na teplo. Např. v okolí [[Domica\|Domice]] roste [[kosatec nízký]], [[kosatec bezlistý]], [[chřest lékařský]] a řada dalších. Horské druhy kromě severní části [[Plešivecká planina\|Plešivecké planiny]] rostou v [[Zádielská tiesňava\|Zádielské dolině]]. <ref name="durcek" >Ďurček, J.: Slovenský kras, Šport: Bratislava, 1989</ref>. == Podcelky == [[Soubor:Koniarska_planina_les.jpg\|thumb\|zalesněný závrt [[Koniarská planina\|Koniarské planiny]]]] Slovenský kras se dělí na několik geomorfologických podcelků (od západu na východ): Řádek 53 ⟶ 52: [[Soubor:Bezedna_lednice.jpg\|thumb\|Propast [[Bezedná lednice]]]] == Jeskyně == Počty jeskyň na jednotlivých planinách<ref>Jaroslav Stankovič, Václav Cílek a kol.: Krásnohorská jaskyňa Buzgó, Regionálna rozvojová agentúra, 2005</ref>. {\|class="wikitable" Řádek 78 ⟶ 77: \|} == Chráněná území ==▼ ▲==Chráněná území== Slovenský kras patří k největším a nejtypičtějším krasovým územím ve střední Evropě. Na ochranu vzácných lokalit chráněných druhů rostlin, živočichů i vzácných krasových jevů byla tato oblast vyhlášena v roce [[1973]] Chráněnou krajinnou oblastí Slovenský kras. Dne [[8. březen\|8. března]] [[2002]] byl Slovenský kras vyhlášen za národní park. Jeho součástí jsou státní přírodní rezervace [[Zádielská dolina]], [[Hrušovská lesostep]], [[Domické škrapy]], [[Pod Strážnym hrebeňom]], [[Jasov]], [[Teplica]], [[Kečovské škrapy]], [[Nad Drieňovskými kúpelmi]] a [[Gerlachovské skaly]]. Rovněž zde lze obdivovat spoustu chráněných přírodních výtvorů, chráněných přírodních památek a chráněných nalezišť. Oblast Slovenského krasu protínají četné naučné stezky. V roce 1995 byly vybrané části krasového území na slovenské a maďarské straně zapsány na seznam [[světové dědictví\|světového přírodního dědictví UNESCO]] pod názvem [[Jeskyně Aggteleckého a Slovenského krasu]]. Řádek 97 ⟶ 95: * [[Zvonivá jama]] == Turistika zimní a letní == Chráněná krajinná oblast Slovenský kras nemá vytvořeny podmínky pro provozování zimních sportů, zejména sjezdového [[lyžování]]. Nejsou zde ani žádná zimní rekreační střediska, protože oblast je vysoce ceněna pro obrovský výskyt vzácných chráněných rostlinných a živočišných druhů a jakýkoliv umělý zásah do krajiny by mohl být příčinou jejich zániku. Romantická zimní příroda však určitě potěší všechny milovníky pěší turistiky. V létě nabízí Slovenský kras síť značených turistických cest a naučných chodníků vhodných pro nenáročné vycházky i fyzicky náročnější pěší turistiku. Díky jim jsou návštěvníkům zpřístupněny nejhezčí krasové oblasti a nejpřitažlivější údolí. Návštěvu Slovenského krasu se může zpříjemnit také pobytem u vody. K dispozici jsou zde koupaliště Rožňava, Šafárikovo, Gemerská Horka a Betliar, nedaleko Šafárikova je jezero s termální [[voda\|vodou]]. Pro méně náročné jsou k dispozici v Gombaseku veřejné tábořiště, srubová základna a chatová osada, Šafárikovo koupaliště nabízí turistický hotel, srubovou osadu, veřejné tábořiště a autokempink. == Reference == <references /> {{Commonscat}} Řádek 110 ⟶ 108: {{Portály\|Slovensko}} [[Kategorie:Pohoří na Slovensku]] [[Kategorie:Geomorfologické celky na Slovensku]]

Slovenský kras: Porovnání verzí