Don DeLillo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 18:
== Literární témata a kritika ==
Soudobými kritiky je Don DeLillo označován za jednu z hlavních postav literární [[Postmoderna|postmoderny]]. Sám DeLillo se zmínil, že největší vliv na jeho tvorbu a vývoj má „abstraktní expresionismus, zahraniční filmy a jazz". Mnoho DeLillových knih (zejména ''Bílý šum'') zesměšňuje akademický život a zkoumá témata nespoutaného [[konzumerismus|konzumerismu]], moderního intelektualismu, undergroundových konspirací, rozpadu a znovusjednocení rodiny a příslibu znovuzrození skrze násilí. V několika [[román]]ech DeLillo zkoumá zvětšující se viditelnost a efektivitu [[Terorismus|teroristů]] jako společenských hráčů a s tím související odsunutí toho, co nazývá tradiční rolí umělců (zejména spisovatelů) v sociálním diskurzu (romány ''Player'', ''Mao II'', ''Padající muž''). Dalším opakujícím se motivem v DeLillově díle je nasycení [[Hromadný sdělovací prostředek|masmédií]] a jejich role ve formování [[simulakrum|simulakra]], které slouží k vytržení události z kontextu a k jejímu pozměňování a k
Mnoho anglicky píšících autorů jako např. [[Bret Easton Ellis]], [[Jonathan Franzen]] a [[David Foster Wallace]] označilo DeLilla jako svou inspiraci. Literární kritik [[Harold Bloom]] jej označuje za jednoho z hlavních amerických romanopisců své doby, společně s [[Thomas Pynchon|Thomasem Pynchonem]], [[Philip Roth|Philipem Rothem]] a [[Cormac McCarthy|Cormakem McCarthym]], i když Bloom zpochybňuje klasifikaci DeLilla jako postmoderního spisovatele. Na dotaz zdali s tímto označením souhlasí, DeLillo odpověděl: „Nereaguji. Ale raději nejsem škatulkován. Jsem spisovatel, tečka. Americký spisovatel."
|