Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Porovnání verzí

U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl [[Bohumil Němec]], [[František Slavík]] a [[Karel Petr]]. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění]].<ref name="hermann" /> Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také [[matematika]], [[fyzika]], [[meteorologie]], [[klimatologie]] a konečně také [[farmacie]]. Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na [[Jaroslav Heyrovský|Jaroslava Heyrovského]], objevitele [[polarografie]] a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] ([[Nobelova cena za chemii|za chemii]], 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době [[Bohuslav Brauner]], propagátor [[periodická soustava|periodické soustavy]].<ref name="jecmikova" /> V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. [[17. listopad]]u [[1939]] do života fakulty zasáhlo celoplošné uzavření českých vysokých škol zákrokem německé okupační moci.<ref name="hermann" /> (Záminkou k tomuto kroku byla mimochodem právě studentská manifestace na Albertově.)<ref name="plany" /><ref>{{citace elektronické monografie| url = http://iforum.cuni.cz/IFORUM-2430.html| titul = 17. listopad 1939 je opředen mýty, říká historik Petr Koura| příjmení=Svoboda| jméno=Petr|rok= 2005}}</ref> Šest pedagogů fakulty se v následujících letech stalo obětí [[Německá okupace Čech, Moravy a MoravySlezska|nacistické okupace]].<ref name="hermann" />