Verze z 17. 2. 2014, 21:46 editovat MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 389 editací m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 3. 2014, 15:46 editovat zrušit editaci Bazi (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 62 006 editací m typo pro screenshot, napřímení odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Encyclopedie de D'Alembert et Diderot - Premiere Page - ENC 1-NA5.jpg\|thumb\|Titulní list prvního dílu [[Denis Diderot\|Diderotovy]] ''Encyklopedie'' ([[1751]])]] '''Encyklopedie''' (řecky έγκύκλιος ''enkyklios'' okružní + παιδεία ''paideia'' výchova) je strukturované, zpravidla objemné dílo, které se pokouší zevrubně představit [[člověk\|lidské]] [[poznání]] týkající se jednoho, více, anebo všech oborů. Pojmu έγκυκλοπαιδεἰα (''enkyklopaideia'') poprvé užil v  [[5. století př. n. l.\|5. století př. n. l.]] [[Hippias z Elidy]], který jim označoval všeobecné [[vzdělání]]. == Obecná charakteristika == Řádek 9: Encyklopedii lze definovat pomocí čtyř základních vlastností: jejího [[Předmět (filosofie)\|předmětu]], [[účel]]u, [[metoda\|metody]] či členění a proces vzniku. # '''Předmět''': Tematika encyklopedie může být obecná. Ty obsahují hesla z různých oborů (''[[Ottův slovník naučný]]'', ''[[~~Encyclopaedia~~Encyclopædia Britannica]]'' apod.), nebo se mohou specializovat na určitý obor či okruh hesel (pak se obvykle označují jako slovníky (např. filozofický slovník, slovník lékařství apod.), či na určitou zeměpisnou či kulturní oblast (např. o určité zemi, náboženství apod.). # '''Určení''': Encyklopedická díla mají za cíl přinést důležité shromážděné poznání z určitého oboru; v tomto smyslu se liší podrobností a záběrem. Účel díla může ovlivnit i cílový okruh čtenářů; dětské encyklopedie se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky. # '''Řazení''': Historicky existují dva rozdílné způsoby organizace tištěných encyklopedií: [[abeceda\|abecední]] řazení a [[hierarchie\|hierarchické]] řazení podle [[kategorie (encyklopedie)\|kategorií]]. Moderní elektronické encyklopedie obvykle spojují obě metody, krom toho umožňují rychlé vyhledávání díky indexaci a křížovým odkazům. Řádek 15: == Raná encyklopedická díla == Idea encyklopedie je velmi stará – pochází ze starého Řecka (tzv. „zaokrouhlené vzdělání“ – [[enkyklios paideia]]). Římané tento pedagogický koncept přejímají a v dílech různých myslitelů (např. [[Marcus Terentius Varro Reatinus\|Varro]], [[Martianus Minneus Felix Capella\|Martianus Capella]]) postupně vykrystalizuje ve [[Sedm svobodných umění\|svobodná umění]] (''septem artes liberales''). Toto přejímá středověk. V raném středověku jsou důležitými encyklopedisty [[Cassiodorus]], [[Isidor ~~Sevillský~~ze Sevilly]], [[Beda Ctihodný]] či [[~~Hrabanus~~Rabanus Maurus]], ve vrcholném středověku např. [[Thierry ze Chartres]], [[Alexander Neckam]] či [[Vincent z Beauvais]]. V [[Renesance (historická epocha)\|renesanci]] a zvláště v éře [[osvícenství]] se touha popsat co nejlépe a nejdetailněji okolní svět objevuje znovu. Proto se rozvíjely vědy (zvláště [[přírodní vědy]]) a vznikaly první novodobé encyklopedie. Jejich cílem bylo ''shrnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha''. První velkou encyklopedií byla [[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel]], vydávaná v letech 1751-1772, jež byla sestavena [[Denis Diderot\|Denisem Diderotem]] a jeho spolupracovníky, kterými byli například [[Jean-Jacques Rousseau]], [[Voltaire]], [[Charles Louis Montesquieu]], [[Étienne Bonnot de Condillac]], [[Claude-Adrien Helvétius]] či [[Paul Heinrich Dietrich von Holbach]]. Encyklopedie vznikla na základě [[osvícenský racionalismus\|osvícenského racionalismu]]. Řádek 31: * [[Malá československá encyklopedie]] * [[CO-JAK-PROČ]] * [[~~Encyklopedie~~ Diderot (encyklopedie)]] * [[Universum (encyklopedie)]]

Encyklopedie: Porovnání verzí