Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko: Porovnání verzí

| logo_strany = Moravskoslezskaorlice.jpg

| popisek = Moravskoslezská orlice - znak používaný HSD-SMS

| založení = 1. 4. [[1990]]

| nejvíce poslanců = 22

| ideologie = [[federalismus]], [[moravské hnutí|moravismus]], [[samosprávná demokracie]]

'''Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko''' ('''HSD-SMS''') bylo moravské politické hnutí, působící v českém [[Parlament České republiky|parlamentu]] mezi lety [[1990]] a [[1996]]. Jeho zakladatelem byl [[Boleslav Bárta]]. Jeho hlavním cílem bylo vytvoření spolkového státního systému (který chtělo i [[SPR-RSČ]]<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10300439824-velke-politicke-retro/210411033100711/diskuse/ (čas 18:25)</ref>), hnutí bylo vůdčím představitelem [[Moravské hnutí|moravského hnutí]]. Hnutí si prošlo bouřlivým vývojem, odštěpilo se od něj několik dílčích stran ([[Moravskoslezské hnutí]], v červnu roku [[1994]] [[Hnutí samosprávné Moravy a Slezska]]). V roce [[1993]] a na počátku roku [[1994]] hnutí používalo název '''Hnutí samosprávné demokracie Moravy a Slezska (HSDMS)'''. V lednu roku [[1994]] se transformovalo na '''Českomoravskou stranu středu (ČMSS)'''.<ref>[http://moravane.eu/historie-strany/ Historie strany Moravané]</ref>

 

Zakladatel hnutí [[Boleslav Bárta]] přišel na přelomu let [[1989]] a [[1990]] s myšlenkou samosprávné demokracie, se kterou se mohl v tehdejším Československu ztotožnit každý, kdo podporoval cestu od totality k demokracii, tedy nejen zastánce samosprávy Moravy a Slezska. Považoval centralismus (ve formě [[pragocentrismus|pragocentrismu]]) "''za jeden ze znaků totality''".<ref name="rfr1">[http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/005schuz/s005003.htm Zápis ze schůze FS 18. 7. 1990]</ref> HSD-SMS vzniklo ze [[Společnost pro Moravu a Slezsko|Společnosti pro Moravu a Slezsko]] v dubnu [[1990]] v [[Kroměříž]]i. K zaregistrování politického hnutí bylo třeba deset tisíc podpisů. V průběhu několika dní jich však právoplatných bylo na 47 tisíc a další přicházely.

 

Již v létě [[1990]] navrhli poslanci [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] za HSD-SMS během projednávané novely československé ústavy roku 1960 a ústavního zákona o československé federaci z roku 1968, aby byl název [[Česko|Česká republika]] změněn na "''Českomoravskou republiku''" a parlament z [[Česká národní rada|České národní rady]] na "''Českomoravskou národní radu, z níž se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce vydělují sněm Země české a sněm Země moravskoslezské''". <ref name="rfr1" />. Toto [[Země (Česko)|zemské uspořádání]] České republiky mělo být předstupněm k realizaci koncepce [[Československá trojfederace|československé trojfederace]], [[spolkový stát|spolkového státu]] [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] se [[Slezsko|Slezskem]] a [[Slovensko|Slovenska]], kterou hnutí prosazovalo. Návrh však navzdory deklarované podpoře moravskoslezské samosprávy z úst vrcholných představitelů [[Občanské fórum|Občanského fóra]] a [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Křesťanskodemokratické unie]] nebyl přijat. Podobný osud měly i další legislativní návrhy ve [[Federální shromáždění|Federálním shromáždění]] i [[Česká národní rada|České národní radě]], kde hnutí podávalo návrh na [[Země (Česko)|zemské uspořádání]] České republiky opakovaně. Hnutí si uvědomovalo, ochota centrální vlády vyhovět moravským požadavkům se zmenšuje. Proto začal Bárta organizovat moravské kulaté stoly všech politických stran na Moravě včetně komunistů. Dohodli se, že budou v Praze společně hájit zájmy Moravy. Tato stanoviska byla na počátku roku [[1991]] podporována masovými demonstracemi v moravských městech, které vyvrcholily 29. 4. [[1991]] protestním pochodem Moravanů [[Praha|Prahou]]. Snahy hnutí zkomplikovalo rozdělení poslaneckých klubů ve [[Federální shromáždění|Federálním shromáždění]] i [[Česká národní rada|ČNR]] na klub HSD-SMS I. a klub HSD-SMS II., z nichž druhý se profiloval více [[pravice|pravicově]] a v praktické politice více slevoval ze svých požadavků. Proti [[Boleslav Bárta|Bártovi]] se navíc množily osobní útoky, byl nařčen ze spolupráce s [[Státní bezpečnost|StB]], přestože v době totality byl sám [[Státní bezpečnost|komunistickou tajnou policií]] sledován a musel se vzdát autorství řady vlastních odborných metod. Toto obvinění se mu nepodařilo do své náhlé smrti 31. 5. 1991 vyvrátit. Po jeho smrti byl v červnu [[1991]] zvolen předsedou hnutí JUDr. [[Jan Kryčer]], u některých stoupenců [[moravské hnutí|moravského hnutí]] nazýván ''hrobařem Moravy'', pro své praktické rozmělnění původních cílů hnutí a jeho neúspěšnou transformaci v [[liberalismus|liberální]] politickou stranu, která měla působit v celé České republice (Českomoravská strana středu, [[Českomoravská unie středu]]).

 

 

== Volební výsledky ==

== Literatura ==

* PERNES, Jiří. Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno : Barriester & Principal, 1996. 288 s. ISBN 80-85947-12-9.

 

==Související články==

* [[Českomoravská unie středu]]

* [[Hnutí samosprávné Moravy a Slezska]]

{{Portály|Česko|Morava|Slezsko|Politika}}

[[Kategorie:Moravské hnutí]]