Diecéze míšeňská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
šablona sloučit |
Doplnění historie. |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Wappen Bistum Meißen.png|náhled|Znak Míšeňského biskupství]]
'''Míšeňské biskupství''' je územní společenství římskokatolické církve v okolí německého města [[Míšeň|Míšně]]. Založeno bylo roku 968 a zaniklo během [[reformace]]. Míšeňská kapitulní katedrála však stojí dosud
== Historie ==
Město Míšeň vzniklo kolem hradu postaveném přibližně roku 928 králem Jindřichem I. Fowlerem na ochranu zdejších německých obyvatel před pohanskými [[Lužičtí Srbové|Lužickými Srby]]. K podpoře šíření křesťanství v této oblasti navrhl roku 962 Otto I. římskému synodu zřízení magdeburgského arcibiskupství. Papež Jan XII. s plánem souhlasil a na synodu v [[Ravenna|Ravenně]] rozhodl o zřízení tří biskupství (v [[Míšeň|Míšni]], [[Merseburg]]u a [[Zeitz]]u) spolu s arcibiskupstvím v [[Magdeburg]]u. Letopočet vlastního založení míšeňské diecéze je nejistý, neboť nejstarší dochované záznamy mohou být padělky. Ovšem záznam o finanční podpoře udělené roku 971 panovníkem Ottou I. je pravý.
První z biskupů Burchard,<ref group="p">Biskupa Burcharda vysvětil arcibiskup [[Adalbert z Magdeburku]]. Sám Buchard pocházel z [[Klášter svatého Jimrama z Řezna|kláštera svatého Jimrama z Řezna]].</ref> který zemřel roku 969, založil Monasterium, z níž se posléze během 11. století vyvinula kapitola kanovníků. V roce 1346 se diecéze rozkládala na území vymezeném z jižní strany [[Krušné hory|Krušnými]] a [[Jizerské hory|Jizerskými horami]], na východě řekami [[Kwisa]] a [[Bobr (přítok Odry)|Bobr]], ze severu ohraničeném [[Odra|Odrou]], [[Lužická Nisa|Lužickou Nisou]] a na severozápadní straně [[Spréva|Sprévou]].
Ke snahám zdejších biskupů patřila konverze místních Lužických Srbů. Pracovali na ní biskupové Volkold (zemřel roku 992) a Eido (zemřel roku 1015). Jejich snaha sice přinášela výsledky, leč byla pomalá. Jeden z jejich následovníků, biskup Benno se zas věnoval misii mezi [[Slované|Slovany]]. Během 13. století nakonec Lužičtí Srbové ke křesťanství konvertovali. Zasloužili se o to především členky [[Cisterciácký řád|cisterciáckých řádů]] například z [[Neuzell]]e či [[Mariental]]u nedaleko [[Žitava|Žitavy]].
Mezi další biskupy patřili například Wittigo I (1266–1293) či Jan I. z Eisenbergu (1340–1371). Během [[Husitství|husitských válek]] utrpěla diecéze velké škody. Po nich zde působil Jan IV. Hofman (1427–1451), jehož vystřídali bratři Caspar (1451–1463) a Dietrich Schönbergovi (1461–1476). Za jejich správy se biskupství z utrpených ztrát vzpamatovalo, nicméně další jeho správce Jan V. Weissenbach (1476–1487), velký přívrženec budování staveb, uvalil na biskupství finanční problémy, neboť jej kvůli jím budovaným stavbám zadlužil.
Když se v blízkém [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]] začalo rozmáhat [[Protestantismus|protestanství]] vedené [[Martin Luther|Martinem Lutherem]], patřil míšeňský biskup Jan VII. Schleinitz (1518–1537) k jeho hlavním odpůrcům, nicméně úspěchy nekatolíků byly tak veliké, že míšeňskému biskupství postupně hrozil zánik. Poslední z jeho biskupů Jan z Haugwitzu (1551–1581) podal svou demisi a na základě dohody se saským kurfiřtem [[August Saský|Augustem]] přešel k [[luteránství]], následně se oženil a odešel na zámek [[Ruhetal]] poblíž [[Mögeln]]u.
Biskupství bylo roku 1666 definitivně zrušeno a jeho majetek, a to jak finanční, tak movitý, předán především vzdělávacím institucím (školám).
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
=== Reference ===
{{Překlad
Řádek 9 ⟶ 24:
| článek = Bistum Meißen
| revize = 124418258
| jazyk2 = en
| článek2 = Roman Catholic Diocese of Dresden-Meissen
| revize2 = 579179865
}}
| |||