Jakub Krčín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: + 1 |
m {{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek); kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
Pocházel z chudého zemanského rodu. Měl za sebou nedokončená studia vodohospodářství na [[Karlova univerzita|Karlově univerzitě]].
Po studiích působil na panství [[Vilém Trčka z Lípy|Viléma Trčky z Lípy]], poté na přímluvu pana Trčky z Lípy vedl hospodářství kláštera v [[Borovany|Borovanech]]. Roku [[1561]] vstoupil do služeb [[Rožmberkové|Rožmberků]], stalo se tak díky přímluvě Evy z Rožmberka, kterou zachránil v lese po pádu z koně. Byl jmenován [[podpurkrabí]]m a o rok později [[purkrabí]]m [[Český Krumlov|Českého Krumlova]]. Roku [[1569]] se stal [[regent]]em rožmberského panství. V těchto funkcích se zasloužil o hospodářský rozkvět rožmberského panství. Zpočátku nevycházel nejlépe s Petrem Vokem, proto jej rožmberský vladař poslal do Prahy, kde se zúčastnil
Ve výstavbě [[rybník]]ů na [[Třeboňsko|Třeboňsku]] navázal na [[Štěpánek Netolický|Štěpánka Netolického]], mnoho rybníků zbudoval (například [[Spolský rybník|Spolský]], [[Potěšil]]) či rozšířil (například [[Opatovický rybník|Opatovický]], [[Záblatský rybník|Záblatský]], [[Dvořiště (rybník)|Dvořiště]], [[Naděje (rybník)|Naděje]], [[Skutek]]). Roku [[1571]] založil rybník Nevděk (dnešní [[Svět (rybník)|Svět]]), kvůli kterému nechal zbourat část [[Třeboň|Třeboně]]. Od roku [[1584]] šest let budoval největší rybník [[Rožmberk]], nacházející se přímo na [[Lužnice|Lužnici]]. Za účelem jeho ochrany byla současně s jeho výstavbou vytvořena [[Nová řeka]], převádějící povodňové průtoky [[Lužnice]] do [[Nežárka|Nežárky]].
Řádek 9:
== Pán na Sedlčanském panství ==
{|align ="left"
|[[
|[[
|}
Za svoje služby byl [[Vilém z Rožmberka|Vilémem z Rožmberka]] odměněn roku 1569 dvorem [[Leptáč]] a dvěma vesnicemi. Tento majetek ale patřil až do [[Husitství|husitských válek]] církvi a on sám správně vytušil, že při tehdy stále sílících snahách o restituci církevního majetku by mohl o tyto pozemky přijít. Vymyslel tedy chytrou lest - nechal na těchto svých pozemcích vybudovat obrovskou [[Obora|oboru]] (při její stavbě bylo zbořeno 42 usedlostí a dokonce padly za oběť i dvě [[vesnice]]: Horní a Dolní Třebánky). [[Obora]], přesně dle Krčínova plánu, naprosto uchvátila Viléma z Rožmberka a ten souhlasil s výměnou - roku [[1580]] získal [[Sedlčany]] a [[Křepenice]] a [[Vilém z Rožmberka]] zase oboru a dvůr Leptáčov, kde nechal následně vybudovat [[Renesance|renesanční]] [[letohrádek]] [[Kratochvíle]]. Vilém z Rožmberka se však zřejmě o jeho promyšleném plánu dozvěděl a 31. srpna [[1580]] doplnil dohodu o postoupení sedlčanského panství nezvyklým dovětkem: Jakub Krčín měl získat panství dědičně pouze v případě, že zplodí mužské potomky (Jakub Krčín byl v té době bezdětný). Pokud by měl dcery, tak ty měly být po jeho smrti vyplaceny a majetek se měl vrátit Rožmberkům. O své sedlčanské panství se Jakub Krčín staral velmi dobře, a to i přesto, že nadále vykonával rovněž funkci [[regent]]a ve službách Viléma z Rožmberka (a to až do roku [[1589]]). V Sedlčanech vybudoval [[pivovar]], panský [[mlýn]] a [[sádka|sádky]] na ryby. V [[Křepenice|Křepenicích]] vystavěl [[tvrz]] nazvanou [[Nový hrádek Krčínov]], kam se přestěhoval po dokončení Rožmberka.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení
| jméno
| titul
| periodikum
| datum vydání
| datum přístupu
| url
| issn
}}</ref> Závěr života strávil na tvrzi v [[Obděnice|Obděnicích]], kde také [[Smrt|zemřel]]. Dodnes není známo přesné datum jeho skonu a ani místo, kde je [[Pohřeb|pohřben]]. Ovšem na [[kostel]]e v Obděnicích na Sedlčansku je napsáno, že „zde je pochován Jakub Krčín z Jelčan, významný stavitel jihočeských rybníků“.
== Osobní život Jakuba Krčína ==
Jeho první manželkou se stala paní Dorota, vdova Slepičková z Krumlova, rozená z Radkovic, která byla o třicet let starší než Jakub Krčín. Tento sňatek, uzavřený roku [[1566]], byl majetkově promyšlený, jelikož mu tehdy hrozilo [[vězení pro dlužníky]]. Sňatkem vyženil měšťanský [[dům]] v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] a značné bohatství. I přes vysoký manželčin vysoký věk
Krčínovou druhou manželkou byla Kateřina Zelendarová z Prošovic, kterou si vzal roku [[1588]], rok poté, co ovdověl. Druhá žena mu však zemřela již roku [[1601]]. Měl s ní šest dcer:
* Marianna - zemřela v dětském věku. Je pohřbena v kostele v [[Dublovice|Dublovicích]].
* Anna Kateřina - provdala se roku 1604 za Maxmiliána Velemyšlského z Velemyšlevsi a sídlila na tvrzi v [[Obděnice|Obděnicích]], kterou vybudoval její otec.
* Ludmila - provdala se za Adama Šťastného Vojkovského z Milhostic. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] odmítla ona i její manžel přestoupit na [[Katolík|katolickou]] víru a museli se vystěhovat. Žili v [[Sasko|Sasku]] a v Pirně.
* Eliška - provdala se roku 1610 za Václava Svatkovského z Dobrohoště u Sedlčan. V době po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] odešla s manželem do [[emigrace]] a žila v [[Drážďany|Drážďanech]].
* Johanka - provdala se za Oldřicha Myšku ze Žlunic a na Kamýku. Jejich majetek byl po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] konfiskován. Po smrti své ženy uprchl Oldřich do [[Sasko|Saska]]. Jejich dvě dcery utonuly ve [[Vltava|Vltavě]] při cestě za svým otcem, když byly přepadeny na své loďce u obce [[Velká]] dvěma lupiči.
* Žofie - provdala se za Zikmunda Hložka ze Žampachu. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byl jejich majetek konfiskován a oni upadli do chudoby.
== Zajímavost ==
Řádek 41:
Image:Pomník Krčín-rybník Svět 2.JPG|Pohled na rybník Svět
File:Třeboň, památník Jakuba Krčína (3).JPG|Detail na boku podstavce pomníku Krčína-Rožmberk
File:Třeboň, památník Jakuba Krčína (1).JPG|Detail na boku
File:Třeboň, památník Jakuba Krčína (2).JPG|Detail nápisu na pomníku J.Krčína
File:Třeboň, Krčínův dům.JPG|Krčínův dům v Třeboni
Řádek 47:
</gallery>
== Odkazy ==
{{Commonscat|Jakub Krčín}}
=== Reference ===
Řádek 53:
=== Literatura ===
{{NK ČR|jn20011211243}}▼
* {{Citace monografie
| příjmení = Křivánek
Řádek 69 ⟶ 68:
| počet stran = 303
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Míka | jméno = Alois | odkaz na autora = Alois Míka | titul = Osud slavného domu : rozkvět a pád rožmberského dominia | vydavatel = Růže | místo = České Budějovice | rok = 1970 | počet stran = 200 | isbn =
* ''Podivuhodné osudy v českých dějinách III.'', autor Pavel Toufar, vydalo nakladatelství Moba v roce 2004.
* Josef Haubelt: ''Jakub Krčín z Jelčan : list z historie jižních Čech'', Praha : Rodiče, 2003, ISBN 80-86695-18-2
Řádek 77 ⟶ 76:
=== Externí odkazy ===
▲* {{NK ČR|jn20011211243}}
* [http://www.trebon.rybarstvi.cz/jakub-krcin.html Jakub Krčín na webu Rybářství Třeboň]
* [http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/horni-jelcany Horní Jelčany (okres Kolín), místo původu rodu Krčínů z Jelčan]
* [http://www.ckrumlov.cz/obr/osobno/308b.jpg Krčínův dokument s podpisem]
{{DEFAULTSORT:Krčín, Jakub}}
| |||