Sekta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 85.193.18.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 37.188.239.227 |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=menšinové skupině|druhý=hře [[Jiří Suchý|Jiřího Suchého]]|rozlišovač=divadelní hra}}
'''Sekta''' (z [[Latina|latinského]] {{cizojazyčně|la|''secta''}} — „směrnice, směr, dráha, filozofický směr, filozofická škola, politická
strana, frakce“,<ref name="antrop_slovnik">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malina | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Malina (antropolog) | spoluautoři = a kol. | titul = ANTROPOLOGICKÝ SLOVNÍK (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk | url = http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/pdf/antropologicky_slovnik.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2010-08-27 | vydavatel = Akademické nakladatelství CERM | místo = Brno | strany = 3552 | typ kapitoly = heslo | kapitola = Sekta | isbn = 978-80-7204-560-0}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Elwell | jméno = Walter A. ed. | odkaz na autora = | titul = Evangelical Dictionary of Theology | vydavatel = Baker Academic | místo = Grand Rapids | rok = 2001 | počet stran = 1312 | kapitola = | strany = 1083 | isbn = 978-0-8010-2075-9 | jazyk = anglicky}}Dále jako [Elwell ed. 2001].</ref> a to nejspíše ze slovesa {{Cizojazyčně|la|''sequi''}} — „sledovat, následovat“, nebo méně pravděpodobně ze slovesa {{Cizojazyčně|la|''secare''}} — „řezat, oddělovat“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Štampach | jméno = Ivan O. | odkaz na autora = | titul = Přehled religionistiky | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 237 | kapitola = 12 | strany = 181-182 | isbn = 978-80-7367-384-0 | jazyk =česky}} Dále jen [Štampach 2008].</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Harper | jméno = Douglas | odkaz na autora = Douglas Harper | titul = Sect
| url = http://www.etymonline.com/index.php?term=sect&allowed_in_frame=0 | datum přístupu = 2012-02-27 | vydavatel = etymonline.com | jazyk = anglicky | kapitola = Sect | typ kapitoly = heslo
}}</ref>) je pojem často implicitně nebo explicitně negativního nebo i pejorativního významu,<ref name="furseth">{{Citace monografie | příjmení = Furseth | jméno = Inger | odkaz na autora = | příjmení2 = Repstad | jméno2 = Pal | odkaz na autora2 = | titul = An Introduction to Sociology of Religion: Classical and Contemporary Perspectives | vydavatel = Ashgate Publishing | místo = Aldershot-Burlington | rok = 2006 | počet stran = 252 | kapitola = | strany = 133 | isbn = 978-0-7546-5653-1 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Vojtíšek | jméno = Zdeněk | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Co se slovem sekta | datum vydání = 2004 | periodikum = Dingir. Časopis o současné náboženské scéně | odkaz na periodikum = | rok = 2004 | měsíc = leden | ročník = 7 | číslo = 4 | strany = 113-114| url = http://www.dingir.cz/archiv/Dingir404.pdf | datum vydání = 2004 | issn = 1212-1371}} Dále jen [Vojtíšek 2004].</ref> kterým většinová [[kultura]] nebo většinová [[společnost]] označuje menšinovou, obvykle náboženskou skupinu vydělenou z určitého směru (náboženského, politického nebo ideologického).<ref name="vojt114">Vojtíšek 2004, s. 114.</ref><ref name="antrop_slovnik" /><ref name="enc_slovnik">{{Citace monografie | autor = Kolektiv autorů | titul = Encyklopedický slovník | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 1256 | typ kapitoly = heslo | kapitola = Sekta | strany = 976 | isbn = 80-207-0438-8}}</ref>
== Vymezení pojmu ==
Pojem „sekta“ je užíván většinou v souvislosti s náboženstvím a odborně se mu věnují [[teologie]], [[religionistika]], [[sociologie náboženství]] a [[psychologie náboženství]]. V rámci jejich odborných diskusí jde o pojem značně neustálený a jeho mnohoznačnost může vést snadno k nepochopení nebo k nespravedlivému odsuzování určité náboženské skupiny.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Profant | jméno = Vít | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = Štampach Ivan O. | titul = Co je a co nění sekta | periodikum = Dingir. Časopis o současné náboženské scéně | odkaz na periodikum = www.dingir.cz | rok = 2000 | měsíc = prosinec | ročník = | číslo = 4 | strany = 5-6 | url = http://www.dingir.cz/archiv/Dingir400.pdf | issn = 1212-1371}} Dále jako [Profant-Štampach 2000].</ref> Zejména mezi laickou veřejností bývá pojem používán pejorativně.<ref name="vojtisek-lidovky">{{Citace elektronické monografie | korporace = Kolportáž | titul = Zdeněk Bauer: Problém sekt je už jejich označení| url = http://www.kolportaz.cz/oznaceni-sekta-je-nepresne-zavadejici.html | datum vydání = | datum přístupu = 28-02-2012 | vydavatel = Kolportaz.cz | jazyk = česky}}</ref> Pojem sekta je také [[Etnocentrismus|etnocentristicky]] zatížený a staví na křesťanské tradici, kterou potom často aplikuje na jiná, neevropská nebo nekřesťanská náboženství.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Nešpor | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | příjmení2 = Lužný | jméno2 = Dušan | odkaz na autora2 = | titul = Sociologie náboženství | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 232 | kapitola = | strany = 103-104 | isbn = 978-90-7367-251-5 | jazyk = česky}} Dále [Nešpor-Lužný 2007].</ref>
== ☀ ==▼
Tradiční křesťanská teologie pojem používá například jako označení „specifické, trvající a odděleně organizované skupiny věřících, která odmítá zavedené náboženské autority, ale která si nárokuje věrnost autentickým prvkům víry“.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Richardson | jméno = Alan | odkaz na autora = | příjmení2 = Bowden | jméno2 = John eds. | odkaz na autora2 = | titul = A New Dictionary of Christian Theology | vydavatel = SCM Press | místo = London | rok = 1983 | počet stran = 614 | kapitola = | strany = 532 | isbn = 0-334-02208-8 | jazyk = anglicky}}Dále jen [Richardson-Bowden 1983].</ref>
Doménou sociologie náboženství, ale také religionistiky je výzkum sekt jako náboženských skupin nebo organizací, které se nacházejí v relativním napětí s ostatní společností.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Stark | jméno = Rodney | odkaz na autora = | | příjmení2 = Bainbridge | jméno2 = William Sims | titul = The Future of Religion | vydavatel = University of California Press| místo = Berkeley | rok = 1985 | počet stran = | kapitola = | strany = 21 | isbn = 0-520-05731-7 | jazyk = anglicky}}</ref><ref name="chopra">{{Citace monografie | příjmení = Chopra | jméno = Ramesh ed. | odkaz na autora = | titul = Encyclopaedic Dictionary of Religion in 3 Volumes. Vol.3. | vydavatel = Isha Books | místo = Delhi | rok = 2005 | počet stran = 874 | kapitola = | strany = 702| isbn = 81-8205-287-4 | jazyk = anglicky}}</ref>
Psychologie se zabývá například vlivy určité skupiny na jednotlivce nebo [[Psychopatologie|psychopatologií]] ve vztahu k náboženství.{{Doplňte zdroj}} V rámci psychologie (ale i sociologie) se někdy používá vedle pojmu sekta také pojem [[kult]]. Ten označuje v kontrastu se sektou, vzniklou schismatem novou formu náboženské subkultury, která postrádá spojení se starší organizací a nemá odpovídající organizační strukturu, ale spoléhá na vedení charismatického vůdce.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hood | jméno = Ralph W. | odkaz na autora = | příjmení2 = Hill | jméno2 = Peter C. | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Spilka | jméno3 = Bernard | odkaz na autora3 = | titul = The Psychology of Religion: An Empirical Approach | vydavatel = The Guilford Press | místo = New York | rok = 2009 | počet stran = 636 | kapitola = | strany = 259 | isbn = 978-1-60623-303-0 | jazyk =anglicky}}</ref><ref>Nešpor-Lužný 2007, s.107.</ref> Právě v souvislosti s kultem se psychologie zaměřila na "''autoritativní náboženské skupiny, které kombinují skupinové procesy s hypnotickými technikami, které mají za následek to co je nazýváno jako kontrola mysli''".<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hinnells | jméno = John ed. | odkaz na autora = | titul = The Routledge Companion to Study of Religion | vydavatel = Routledge | místo = Oxon-New York | rok = 2010 | počet stran = | kapitola = | strany = 341 | isbn = 0-415-47327-6 | jazyk = anglicky}}</ref>
[[Vít Profant|V. Profant]] a [[Ivan O. Štampach|I. Štampach]] podávají přehled čtyř odstupňovaných základních významů tohoto slova, jak je užíváno odborníky i laickou veřejností:
žívá v náboženském smyslu ve spojení se třemi pojmy ze [[Sanskrt|sanskrtu]] - ''mārg'' (doslova stezka nebo cesta), ''panth'' (cesta) a ''sampradāya'' (tradice předávaná z učitele na žáka).<ref name="rfr1">Shah 2006, s. 210.</ref> Podle Shahova názoru jsou zejména pojmy ''panth'' a ''sampradāya'' používány hinduistickou tradicí ve smyslu slova sekta v posledních 200 letech i přesto, že slovo je křesťanského původu.<ref name="rfr1" /> Slovo sekta se dostalo obdobně jako jiná anglická slova indickou konotaci, jak tvrdí.<ref name="rfr1" /> Například novozélandský historik a teolog W.H. McLeod ale slovo sekta jako pojem se západními konotacemi pro indický kontext odmítl.<ref>{{Citace periodika | příjmení = McLeod | jméno = W.H. | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = On the Word Panth: a Problem of Terminology and Definition | periodikum = Contributions to Indian Sociology | odkaz na periodikum = http://cis.sagepub.com | rok = 1978 | měsíc = July | ročník = 12 | číslo = 2 | strany = 287-295 | url = doi: 10.1177/006996677801200208 | issn = 0973-0648}}</ref>▼
# Náboženská skupina, která se oddělila od mateřské skupiny ve snaze zreformovat původní učení nebo praxi. V tomto smyslu bylo například celé [[křesťanství]] od počátku [[judaismus|židovskou]] sektou.
# Relativně malá a nová náboženská skupina, která se vymyká pojetí křesťanství, jak je zastupuje hodnotitel. V tomto smyslu mohou být za sektu označovány jak malé křesťanské církve, tak téměř všechny nekřesťanské náboženské skupiny.
# Náboženská společnost, v níž převažují autoritářství, uzavřenost a další sektářské tendence (viz níže).
# Náboženská společnost, která zneužívá svých členů a poškozuje je.<ref>Profant-Štampach 2000</ref>
V laickém užívání (k němuž patří i běžné užívání ve sdělovacích prostředcích) se jednotlivé významy slova „sekta“ vzájemně zaměňují a prolínají. V. Profant a I. Štampach proto doporučují místo mnohoznačného výrazu „sekta“ používat v prvním zmíněném smyslu výrazy jako „nové náboženství, nové náboženské hnutí, nová religiozita“, ve druhém významu „alternativní náboženství, alternativní náboženské hnutí, alternativní religiozita“, ve třetím významu konkrétně jmenovat, že určitá skupina, společnost, organizace či církev je „autoritářská, uzavřená, nesnášenlivá atd.“ a ve čtvrtém významu říci, že určitá skupina či organizace je výslovně „škodlivá, nebezpečná, zločinná atd.“, nebo použít výrazu „destruktivní kult“. Zároveň však nabádají k opatrnosti a zejména ve čtvrtém případě k důsledné presumpci neviny, protože skupin skutečně zařaditelných do této kategorie je velmi málo.<ref name="ps5-6">Profant-Štampach 2000, s. 5-6.</ref>
Ve starověku označovalo slovo sekta (řec.''hairesis'', lat. ''secta'') filozofickou školu. Pojem sekta v tomto smyslu používal například filozof [[Díogenés]], když rozlišoval pojem následnictví (''diadoche'') a filozofické sekty.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Wilson | jméno = Nigel ed. | odkaz na autora = | titul = Encyclopedia of Ancient Greece | vydavatel = Routledge | místo = New York-Abington | rok = 2006 | počet stran = 800 | kapitola = | strany = 225 | isbn = 0-415-97334-1 | jazyk = anglicky}}</ref> V učení [[Sextus Empiricus|Sexta Empirica]] se pojem ''hairesis'' objevuje ve smyslu koherentní a artikulované doktríny, která byla založena na principech rozumu a byla označením prestižním.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Simon | jméno = Marcel | autor = | odkaz na autora = | titul = From Greek Haireisis to Christian Heresy | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Schoedel | jméno sestavitele = William R. | sestavitel = | sborník = Early Christian Literature and Classical Intellectual Tradition | odkaz na sborník = | vydavatel = | odkaz na vydavatele = Editiona Beauchesne| místo = Paris| rok vydání = 1979 | isbn = | url = | kapitola = | strany = 111 | jazyk = anglicky}}</ref> V raném křesťanství začalo mít slovo ''haireisis'' a s ním také [[heterodoxie]] pejorativní význam a oba pojmy se nakonec staly synomymy. <ref>Simon 1979, s. 112 a 113.</ref>
V judaismu bylo slovo ''haireisis'' nebo ''secta'' užíváno ve smyslu antické tradice. V 1. a 2. století pojem označoval stranu, která oponovala rabínům.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bromiley | jméno = Geoffrey B. | odkaz na autora = | titul = Theological Dictionary of the New Testament | vydavatel = Eerdemans Publishing | místo = Grand Rapids | rok = 1985 | počet stran = | kapitola = | strany = 27 | isbn = 0-8028-2424-8 | jazyk = anglicky}}</ref> Z hlediska judaismu byli potom první křesťané označováni jako sekta.
V [[Nový zákon|Novém zákoně]] se pojem sekta objevuje několikrát, buď přímo nebo nepřímo v závislosti na překladu. Nepřímo jde například o Skutky 5:17, kde se hovoří o seducejské ''straně'' (''"Ale velekněz a jeho stoupenci, totiž seducejská strana, byli naplněni závistí; chopili se apoštolů a vsadili je do městného vězení."'').{{#tag:ref |V nejnovějším českém překladu Bible se uvádí opět slovo sekta: ''"Tehdy povstal velekněz a všichni jeho stoupenci, totiž sekta saduceů. Naplněni nenávistí nechali apoštoly zatknout a vsadit do veřejné věznice.''"<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace =Bible-překlad 21.století | titul = Nový zákon: Skutky apoštolů| url = http://www.bible21.cz/file.php?id=650 | datum vydání = | datum přístupu = 04-03-2012 | vydavatel = Bible21.cz | jazyk = česky}}</ref>|group="pozn."}} Přímo se pojem sekta uvádí například ve Skutcích 28:22, kdy jsou jako sekta označeni římskými Židy právě křesťané (''"Ale rádi bychom slyšeli, jaké je tvé smýšlení, neboť je nám známo, že všude jsou proti této sektě."'') nebo ve Skutcích 24:5, kde je [[Pavel z Tarsu|Svatý Pavel]] označen za hlavu nazorejské sekty (''"Shledali jsme, že tento člověk jako morová nákaza po celém světě vyvolává nepokoje mezi Židy a je hlavou nazorejské sekty."'').
V době raného křesťanství a ve středověku, ať v rámci západního nebo východního ritu, existovala celá řada křesťanských sekt nebo [[Hereze|herezí]]. K nejvýznamnějším patřili například albigenští, kataři, lollardi a další.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolpacoff Deane | jméno = Jennifer | odkaz na autora = | titul = A History of Medieval Heresy and Inquisition | vydavatel = Rowman and Littlefield | místo = Lanham | rok = 2011 | počet stran = | kapitola = | strany = 319 | isbn = 978-0-7425-5575-4 | jazyk = anglicky}}</ref> V novověké době byli katolíky za sektu označeni protestanté (například jako "luteránská sekta")<ref>{{Citace monografie | příjmení = Riley-Smith | jméno = Jonathan | odkaz na autora = | titul = The Crusades: A History | vydavatel = Continuum | místo = New York-London | rok = 2005 | počet stran = 353 | kapitola = | strany = 283 | isbn = 0-8264-7269-9 | jazyk = anglicky}}</ref> Pojem sekta používal také [[Martin Luther]] a označoval jím například papežence, mohamedány (muslimy), anabaptisty, kněze, jeptišky a mnichy.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Projekt Gutenberg| titul = Martin Luther: Commentary on the Epistle to the Galatians | url = http://www.gutenberg.org/cache/epub/1549/pg1549.html | datum vydání = | datum přístupu = 04-03-2012 | vydavatel = Gutenberg.org | jazyk = anglicky}}</ref>
=== Mimoevropský svět ===
▲
Podobně jako křesťanství zná islám jevy jako heterodoxie, hereze nebo sekta. Pro jejich označení potom užívá různé pojmy. Slovo '' 'ta'fa' '' označuje malou skupinu oddělenou od větší a samotné slovo se objevuje v Koránu.<ref name="Hend20">{{Citace monografie | příjmení = Henderson | jméno = John B. | odkaz na autora = | titul = The Construction of Orthodoxy and Heresy: Neo-Confucian, Islamic, Jewish and Early Christian Patterns | vydavatel = State University of New York, Albany | místo = Albany | rok = 1998 | počet stran = 286 | kapitola = | strany = 20 | isbn = 0-7914-3760-4 | jazyk = anglicky}}</ref> Slovo ''bid'a'' se používá k obecnějšímu označení náboženské inovace, která nebyla vyzkoušena v časech proroka Mohamena.<ref name="Hend19">Henderson 1998, s. 19.</ref> K označení hereze a heretika je islám závislý na původně křesťanských slovech - ''hartaqa'' a ''hurtoqi''.<ref name="Hend20"/> Vedle toho ale má také slovo ''zindiq'', které označovalo [[Manicheismus|manicheisty]] a další dualisty. <ref name="Hend19"/>
== Sociologický význam ==
Sekta jako [[náboženská organizace]] byla vymezená [[Ernst Troeltsch|Ernstem Troeltschem]] v kontrastu s [[Církev|církví]] (tzv.typologie církev-sekta). Zatímco církev je definována jako konzervativní typ náboženské organizace zaručující společnosti stabilitu, sekta je spíše zaměřená na vnitřní dokonalost a vůči společnosti a státu může mít indiferentní nebo
E. Troeltsch si dále všiml toho, že z hlediska církví jsou sekty považovány za odpadlé od pravé nauky, zatímco sekty se naopak považují za pravé reprezentanty původní, nezkažené církevní nauky. <ref name="dm169" /> Podle ''Sage Dictionary of Sociology'' sekta představuje radikální výzvu církvi i celé širší společnosti, odmítá hierarchickou dělbu práce typickou pro církev. V té je diferencová skupina kněží, kteří slouží bohu i za ostatní, méně zbožné členy společnosti a církve. Naopak sekta vyžaduje zbožnost po všech svých členech a nerozlišuje mezi laiky a kněžími.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bruce | jméno = Steve | odkaz na autora= | příjmení2 = Yearley | jméno2 = Steven eds. | odkaz na autora2 = | titul = The Sage Dictionary of Sociology | vydavatel = Sage Publications | místo = London-Thousand Oaks-New Delhi | rok = 2006 | počet stran = 328 | kapitola = | strany = 260 | isbn = 0-7619-7482-2 | jazyk = anglicky}}Dále jen [Bruce-Yearley 2006].</ref> Obě organizace, jak církve tak sekta, si přitom nárokují výlučné vlastnictví spasitelské pravdy, čímž se odlišují od dalších dvou typů náboženských organizací jako jsou vyznání a kult.<ref>Bruce-Yearley 2006, s. 260.</ref>
Například Rodney Stark ve své sociologicky orientovaném pojetí sekty definuje sektu jak náboženskou skupinu, která "žije v relativním napětí s ostatní společností, (a) která má dřívější vztah k nějaké náboženské organizaci a byla založena členem, který ji opustil."<ref name="chopra"/>
Sekta obvykle zdůrazňuje rovnostářské ideály mezi svými příznivci a od svých členů očekává aktivní participaci, konformitu a osobní zainteresovanost.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Theodorson | jméno = Georg A. | odkaz na autora = | příjmení2 = Theodorson | jméno2 = Achilles G. | odkaz na autora2 = | titul = A Modern Dictionary of Sociology | vydavatel = Methuen and Co. | místo = London | rok = 1970 | počet stran = 469 | kapitola = | strany = 372 | isbn = | jazyk = anglicky}} Dále jen [Theodorson-Theodorson 1970].</ref> R. Stark a W. Sims Bainbridge uvádějí typologii T.O'Deaa podle které jsou [[Ideální typ|ideálně-typické]] atributy sekty následující:
* oddělení od společnosti, odchod nebo vzdor světu s jeho hodnotami,
* výlučnost postoje a sociální struktury,
* důraz na zkušenost konverze, předcházející členství,
* dobrovolné členství (na základě vlastního rozhodnutí),
* duch regenerace,
* postoj etické přísnosti, často asketického charakteru.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Stark | jméno = Rodney | odkaz na autora = | | příjmení2 = Bainbridge | jméno2 = William Sims | titul = The Future of Religion | vydavatel = University of California Press| místo = Berkeley | rok = 1985 | počet stran = | kapitola = | strany = 21 | isbn = 0-520-05731-7 | jazyk = anglicky}} Dále jen [Stark-Bainbridge 1985].</ref>
Další možnost jak chápat sektu a církev navrhl například B. Johnson, když obě definoval na základě charakteru jejich vztahu ke společnosti či světu jako "náboženskou skupinu, která akceptuje sociální prostředí ve kterém existuje", zatímco sekta je podle něj "náboženská skupina, která odmítá sociální prostředí ve kterém existuje."<ref>Stark-Bainbridge 1985, s. 23.</ref>
Podle amerického teologa a etika H.R. Niebuhra není sekta fixovaným, statickým jevem, ale jevem, který podle něj existuje pouze v první generaci. Poté se proměňuje v církev, a tím i náboženskou konfesi či denominaci.<ref>Furseth-Repstad 2006, s. 140-141.</ref>Podle Niebuhra sehrávala v tomto procesu roli řada aspektů jako menší oddanost nové generace víře, otázka sociální mobility a ekonomického postavení členů, které postupně zmírňují konfliktní postoje ke světu nebo otázka byrokratizace.<ref>Furseth-Repstad 2006, s. 141.</ref>
J.Milton Yinger se pokusil klasickou typologii rozpracovat a odlišil celkem šest různých druhů náboženských organizací (kult, sekta, institucionalizovaná sekta, denominace, církev a univerzální církev).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Swatos | jméno = William H. ed. | odkaz na autora = | titul = Encyclopedia of Religion and Society | vydavatel = AltaMira Press-Sage | místo = Walnut Creek-London-New Delhi | rok = 1998 | počet stran = 590 | kapitola = | strany = 92 | isbn = 0-7619-8956-0 | jazyk =anglicky}} Dále [Swatos 1998].</ref> V rámci této typologie a s ohledem k pojmu sekta potom posuzoval stupeň exkluzivity a selektivity členství, míru odmítání nebo přijímání sekulárních hodnot a společenských struktur a konečně způsoby organizace, byrokracie a rozvoje národní struktury.<ref>Swatos 1998, s.566.</ref>
Typologie církev-sekta byla a je kritizována. Mnozí její kritici tvrdí, že některé prvky tvořící jednotlivé typy náboženské organizace nejsou spoluspojené nebo nutně nekorelují. Přesto ale řada sociologů považuje tuto typologii za vhodnou.<ref>Theodorson-Theodorson 1969, s. 46.</ref><ref>Furseth-Repstad 2006, s. 139.</ref> Troeltschovská dichotomie církve a sekty byla, jak uvádí studie Lorne D. Dawsonové, rozpracována například britským sociologem Bryanem R. Wilsonem, která sekty rozděluje s ohledem k weberovskému vidění náboženství podle jeho manifestované funkce a cesty ke spáse. Wilson hovoří například o konversionalistických sektách (např.Armáda spásy, Pentecostalisté){{#tag:ref|Příklady uvádí autorka studie Lorne D. Dawsonová.|group="pozn."}}, které považují za zlo instituce a svět a považují za řešení hlubokou vnitřní změnu sama sebe. Sekty , které vidí možnost spasení v nějakém nadpřirozeném činu nazývá jako revolucionalistické (např. Svědkové Jehovovi). Celkem Wilson rozdělil celkem 7 druhů sekt ( vedle prvních dvou jsou to introversionistické, manipulační, taumaturgistické, reformistické a utopické). <ref>{{Citace sborníku | příjmení = Dawson | jméno = Lorne D. | autor = | odkaz na autora = | titul = Church-Sect-Cult.Constructing Typologies of Religious Groups | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Clark | jméno sestavitele = Peter B. | sestavitel = | sborník = The Oxford Handbook of Sociology of Religion | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford | rok = 2009 | počet stran = | kapitola = | strany = 529 | isbn = 978-0-19-927979-1 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Wilson | jméno = Bryan R. | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = An Analysis of Sect Development | periodikum = American Sociological Review | odkaz na periodikum = http://asr.sagepub.com/| rok = 1959 | měsíc = February | ročník = 24 | číslo = 1 | strany = 3-15 | url = | issn = 0003-1224}} Dále jen [Wilson 1959].</ref><ref>Richardson-Bowden 1983, s. 532-533</ref> Sám Wilson ale připomenul, že pojem sekta, ačkoliv je široce užívaný nejen odborníky ale velmi volně také laickou veřejností, neodpovídá diverzitě současných požadavků na tento pojem především ve vztahu k novým náboženským hnutím. <ref>{{Citace periodika | příjmení = Wilson | jméno = Bryan R.| autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = The New Religions: Some Preliminary Considerations | periodikum = Japanese Journal of Religious Studies | odkaz na periodikum = | rok = 1979 | měsíc = March-June | ročník = 6 | číslo = 1-2 | strany = 193-216, zde s.195 | url = | issn =}}</ref>
Sociolog James A. Beckford podrobil sociologické pojetí sekty bližší analýze, ve které například připomněl, že samotné užití slova sekta znamená, že sociologie předpokládá vztah ke standardům normy, ze které pojem sekta vzniká. Přesněji řečeno, pojem sekta v sociologické tradici existuje v závislosti na pojmu církev. Samotná typologie sekta-církev potom podle Beckforda vychází z lidových stereotypů a předsudků více než sama připouští.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Beckford | jméno = James A. | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Sociological Stereotypes of the Religious Sect | periodikum = The Sociological Review | odkaz na periodikum = | rok = 1978 | měsíc = February | ročník = | číslo = 26 | strany = 109-123 | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1467-954X.1978.tb00126.x/abstract?userIsAuthenticated=false&deniedAccessCustomisedMessage= | issn = 0038-0261}}</ref>
== Negativní významy a užití pojmu ==
Pojem sekta může mít často také negativní význam nebo užití.<ref name="furseth"
Také další český religionista [[David Zbíral]] považuje označení sekta za silně ideologicky a emocionálně zatížené. Religionistika nebo sociologie náboženství se proto označení sekta pokud možno vyhýbají. Podle Zbírala naopak antikultovní hnutí těží ve své argumentaci z ideologického zatížení slova sekta. <ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Osobní stránky Davida Zbírala| titul = Nová náboženská hnutí (stručný úvod)| url = http://www.david-zbiral.cz/NNHuvod.htm#_Toc151661444 | datum vydání = 11-04-2007 | datum přístupu = 06-03-2012 | vydavatel = www-david-sbíral.cz | jazyk = česky}}</ref>
== Otázka nebezpečí sekt ==
Od šedesátých let dvacátého století byly jako sekty označovány organizace, které členům údajně [[brainwashing|vymývají mozek]]<ref name="britannica">{{citace monografie | příjmení = Schein | jméno = Edgar Henry | rok = 1963 | typ kapitoly = heslo| kapitola = Brainwashing | titul = [[Encyclopædia Britannica]] | edice = 14 (revidovaná) | vydavatel = Encyclopædia Britannica, Inc. | svazek = 4 | strany = 91}}</ref>.
Jak ale argumentuje Z. Vojtíšek, teorie o vymývání mozků byla v rámci odborných diskuzí opuštěna na přelomu 80. a 90. let 20. století. Konstatuje, že překvapivé konverze mohou být vysvětleny pomocí zákonitostí sociálního vlivu.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů | titul = Zdeněk Vojtíšek: Sekta, slovníkové heslo | url = http://www.sekty.cz/www/stranky/studie/sekta.pd | datum vydání = | datum přístupu = 27-02-2012 | vydavatel = Sekty.cz | jazyk = česky}}</ref>
Četná antikultovní hnutí upozorňují na údajné [[manipulace]] členů sektami dodnes. Mají prý způsobovat závislost členů na sektě, zmocňovat se jejich majetku nebo podstatné jeho části a zneužívat práce členů.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Pražské centrum primární prevence | titul = Sekty: Nebezpečí sekt | url = http://www.prevence-praha.cz/sekty?start=2 | datum vydání = | datum přístupu = 06-03-2012 | vydavatel = www.prevence-praha.cz (pramen sekty.cz) | jazyk = česky}}</ref>
Další autoři vidí otázku vymývání mozku a psychologické manipulace v souvislosti se sektami za problematickou. Například ''Global Dictionary of Theology'' konstatuje, že je otázkou jak od sebe přesněji odlišit vymývání mozku a další sociální aktivity s cílem změnit chování jednotlivce (jako např.reklama nebo běžné školní vzdělání). Vedle toho připomíná, že vymývání mozků se stalo stereotypem v rámci [[Antikultovní hnutí|antikultovních hnutí]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Dyrness | jméno = William A. and al. | odkaz na autora = | titul = Global Dictionary of Theology. A Resource for the Worldwide Church | vydavatel = InterVarsity Press | místo = Downers Grove-Nottingham | rok = 2008 | počet stran = | kapitola = | strany = 605 | isbn = 978-1-84474-350-6 | jazyk = anglicky}}</ref>
Vliv mediálních obrazů nových náboženství podrobil analýze například sociolog James A. Beckford, <ref>{{Citace sborníku | příjmení = Beckford | jméno = James A. | autor = | odkaz na autora = | titul = The Mass Media and New Religious Movements| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Wilson | jméno sestavitele = Bryan R. | sestavitel = | sborník = New Religious Movements: Challenge and Response | odkaz na sborník = | vydavatel = Routledge | odkaz na vydavatele = | místo = London-New York | rok vydání = 1999 | isbn = 0-415-20049-0 | url = | kapitola = 5 | strany = 103-119 | jazyk = anglicky}} Dále jako [Beckford 1999].</ref> Argumentuje, že mediální obraz hraje významnou roli například pro lidi angažované v antikultovním hnutí kvůli svým příbuzným.<ref>Beckford 1999: 104.</ref> Média mají podle něj tendenci portrétovat nová náboženská hnutí jako kontroverzní, což napomáhá generovat konflikt, který je zde podle něj leitmotivem.<ref>Beckford 1999: 106-107 a dále 108-110.</ref> Také například Richardson a Introvigne ve své další studii podtrhli vztah mezi antikultovní ideologii a teorií o vymývání mozků v rámci evropské legislativní debaty o náboženských sektách a kultech.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Richardson | jméno = James T. | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = Introvigne Massimo | titul = "Brainwashing" Theories in European parliemantary and Administrative Reports on "Cults" and "Sects" | periodikum = Journal for Scientific Study of Religion | odkaz na periodikum = http://onlinelibrary.wiley.com/journal/10.1111/%28ISSN%291468-5906| rok = 2001 | měsíc = | ročník = 40 | číslo = 2 | strany = 143–168 | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/0021-8294.00046/abstract | issn = 1468-5906}}</ref>
Součástí tohoto problému je také otázka terapie sektami postižených, která je nazývána [[výstupové poradenství]]. Výstupové poradenství je v České republice známo především díky někdejšímu deprogramátorovi [[Steven Hassan|Stevenu Hassanovi]]. Hassan používá termín výstupové poradenství proto, aby se mohl distancovat od často nelegálního [[deprogramování]], i když není příliš jasné, jaký by měl být mezi oběma pojmy rozdíl, jak argumentuje Vojtíšek.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů | titul = Zdeněk Vojtíšek: Poradenství pro odpadlíky| url = http://www.sekty.cz/www/stranky/poradna/2.pdf | datum vydání = | datum přístupu = 06-03-2012 | vydavatel = Sekty.cz | jazyk = česky}}</ref>
== Charakteristiky sekty ==
{{NPOV|část}}
Společenskovědní výzkum vidí charakteristiky sekty například s ohledem k podobnému pojmu, kterým je kult (''cult''). Například van Briel a Richardson (1988) nabídli shrnutí dosavadního pojetí obou pojmů v odborné literatuře:
Řádek 132 ⟶ 177:
* uzavřenost vůči světu, přinejmenším ideová, ale v mnoha případech fyzická
* selekce informací, ať směrem ze světa vůči členům skupiny, tak ze skupiny vůči světu.<ref>Štampach 2008, s. 181–191.</ref>
V neobecnější rovině je možné setkat se znaky sekt jako jsou například přísná pravidla, sankce za jejich nedodržení, silná autorita vůdce, uzavřenost vůči okolnímu světu a omezená komunikace s ním,<ref name="antrop_slovnik"
V. Profant a Ivan O. Štampach odlišují několik významových rovin a z nich vyplývajících charakteristik nebo znaků pojmu sekta. Na prvním místě se jedná o náboženskou společnost, která chce reformovat nauku nebo praktiky větší a starší náboženské organizace. Jak dodávají, řada současných etablovaných církví vznikala jako sekta (včetně křesťanství). Další význam se váže k relativně novým náboženským společnostem, které stojí buď mimo křesťanství nebo mimo obecně preferované pojetí křesťanství. Dále jsou jako sekta charakterizovány "Náboženská společnost, v níž převládají tendence k autoritářství, uzavřenosti, fanatismu, nesnášenlivosti, selekce informací apod." a konečně také náboženské společnosti, které "svým stoupencům škodí obvykle tzv. vymýváním mozků...a náboženské společnosti s násilnými popř. vraženými nebo sebevražednými tendencemi." <ref name="ps5-6"
== Problém sekt v kontextu antikultovního hnutí ==
Řádek 162 ⟶ 207:
* [[Církev]]
* [[Kult]]
* [[Mystika]]
* [[Mýtus]]
* [[Náboženská organizace]]
| |||