Perská říše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava |
úprava, názvy měst |
||
Řádek 31:
|rozloha poznámka =
|mapa poznámka = Rozsah perské říše kolem roku [[490 př. n. l.|490]] př. n. l.
|hlavní město = [[Babylón]] (
|počet obyvatel = 50 000 000 ([[500 př. n. l.|500 p.n.l.]])
|jazyky = [[stará perština]], [[aramejština]] (oficiální), [[akkadština]], [[médština]], [[elamština]], [[sumerština]]
|náboženství = [[zoroastrismus]], [[Sumersko-babylonská mytologie|babylónské náboženství]]
|státní zřízení = [[monarchie]]
Řádek 50:
Stará perská říše vytvořená výboji [[Kýros II.|Kýra Velikého]] ([[559 př. n. l.|559]]–[[530 př. n. l.|530]] př. n. l.) a jeho syna [[Kambýsés II.|Kambýsa]] ([[530 př. n. l.|530]]–[[522 př. n. l.|522]]) je tradičně považována za [[stát]], završující rané období vývoje politické organizace na Předním východě. Na místě [[Médská říše|médské]], [[Lýdie (země)|lýdské]], [[Babylonská říše|babylónské]] a [[Starověký Egypt|egyptské]] říše se objevil jeden mocný celek, slučující v sobě řadu odlišných tradic, etnických jednotek, náboženských zvyklostí. V roce [[486 př. n. l.|486]], když umíral třetí achaimenovský panovník [[Dareios I.]], náležela k říši část [[Balkán]]u a [[Střední Asie]], celá [[Malá Asie]], [[Sýrie]], [[Palestina]], [[Egypt]] a [[Mezopotámie]] a konečně íránské kraje až k hranicím [[Indie]]. Tento rozlehlý stát byl od sklonku [[6. století př. n. l.|6. století]] rozdělen na územní jednotky spravované místodržiteli (tzv. [[Satrapie|satrapy]]), kteří si vydržovali vlastní dvůr a byli odpovědni pouze králi. Na některých místech ponechali Peršané moc v rukou lokálních dynastií, takže o jednotě správy nemůže být ani řeči.
Říše neměla jediné hlavní město, i když [[Persepolis]] založená Dareiem I. plnila funkci jakéhosi administrativního centra monarchie. Značný význam si i nadále podržely [[
Mince, které podle lýdského vzoru zavedl již Dareios I., sloužily k placení řeckých žoldnéřů a korumpování čelných představitelů řeckých městských států, s nimiž byla říše od devadesátých let 5. století prakticky neustále ve válečném stavu. Razily se jak mince zlaté (tzv. [[Dareikos|dareiky]]), tak stříbrné (nazývané Řeky „sigloi“). Perská armáda byla značně heterogenním tělesem, jehož mobilizace v případě války trvala velmi dlouhou dobu – často i několik let. Sloužily v ní všechny národy obývající říši, podle toho, v jakém druhu zbraní vynikaly ([[Féničané]] byli např. vyhlášenými námořníky). Jádro vojska tvořilo 10 000 urozených bojovníků, kteří byli v dobách války neustále doplňováni o nováčky, takže jejich počet zůstával konstantní (odtud název [[Nesmrtelní (Persie)|nesmrtelní]]). Kromě toho existovala i tradiční [[pěchota]], jízda na koních, jízda na velbloudech a válečné vozy. Počet perského vojska lze jen stěží odhadnout, jistě však nedosahoval milionových čísel, jak tvrdí ve svých spisech [[Hérodotos]] a [[Ktésias]].
Řádek 63:
{{viz též|Sásánovci}}
== Obecná charakteristika sásánovské říše ==
Po dobytí [[Achaimenovci|achaimenovské]] říše [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] ([[336 př. n. l.|336]]–[[323 př. n. l.|323]] př. n. l.) a následné vládě [[Starověká Makedonie|makedonských]] [[Seleukovci|Seleukovců]] se většiny Předního východu zmocnili během sto let (cca [[240 př. n. l.|240]]–[[140 př. n. l.|140]] př. n. l.) [[Parthové]], skythský národ, obývající původně oblast Střední [[Asie]] a živící se chovem dobytka a loupežením. Nově vzniklá [[parthská říše]] se stala významným protihráčem dalšího mocného státního útvaru, který se v téže době konstituoval – [[Starověký Řím|římské říše]]. Ta nejpozději od druhé poloviny [[1. století př. n. l.|1. století]] př. n. l. kontrolovala část někdejších achaimenovských držav, především [[Malá Asie|Malou Asii]], [[Sýrie|Sýrii]] a [[Egypt]]. Hranice mezi parthskou říší a římským impériem se po četných válkách ustálila v [[1. století]] n. l. na středním [[Eufrat]]u a ani dočasné [[Traianus|Traianovy]] výboje v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] ([[114]]–[[117]] n. l.) na tom mnoho nezměnily.▼
{{Infobox zaniklý stát
Řádek 99 ⟶ 101:
|zánik =
}}
▲Po dobytí [[Achaimenovci|achaimenovské]] říše [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] ([[336 př. n. l.|336]]–[[323 př. n. l.|323]] př. n. l.) a následné vládě [[Starověká Makedonie|makedonských]] [[Seleukovci|Seleukovců]] se většiny Předního východu zmocnili během sto let (cca [[240 př. n. l.|240]]–[[140 př. n. l.|140]] př. n. l.) [[Parthové]], skythský národ, obývající původně oblast Střední [[Asie]] a živící se chovem dobytka a loupežením. Nově vzniklá [[parthská říše]] se stala významným protihráčem dalšího mocného státního útvaru, který se v téže době konstituoval – [[Starověký Řím|římské říše]]. Ta nejpozději od druhé poloviny [[1. století př. n. l.|1. století]] př. n. l. kontrolovala část někdejších achaimenovských držav, především [[Malá Asie|Malou Asii]], [[Sýrie|Sýrii]] a [[Egypt]]. Hranice mezi parthskou říší a římským impériem se po četných válkách ustálila v [[1. století]] n. l. na středním [[Eufrat]]u a ani dočasné [[Traianus|Traianovy]] výboje v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] ([[114]]–[[117]] n. l.) na tom mnoho nezměnily.
V prvních desetiletích [[3. století]] procházel parthský stát závažnou krizí, k níž přispěly jednak dlouholeté války s Římem, jednak rozbroje uvnitř vládnoucího rodu [[Arsakovci|Arsakovců]]. Tohoto oslabení ústřední vlády využil jeden z lokálních vládců v Persidě, [[stachr]]ský [[panovník|král]] [[Ardašír I.|Ardašír]], jenž s nesmírnou energií zahájil expanzi proti jednotlivým vazalům Parthů v Íránu. Po několikaletém zápasu se mu podařilo dobýt v letech [[224]]–[[228]] celé teritorium parthské monarchie a nechat se v jejím hlavním městě [[Ktésifón]]tu korunovat na [[Šáhanšáh|krále králů]]. Nastala éra novoperské říše [[Sásánovci|Sásánovců]], jež měla trvat více než čtyři sta let.
| |||