Václav Koranda starší: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+související |
|||
Řádek 6:
Z Plzně odešel spolu s houfem husitů, jemuž velel [[Jan Žižka]].
Zúčastnil se také vítězné [[Bitva u Sudoměře|bitvy u Sudoměře]]. Spolu s Janem Žižkou dorazil do města [[Tábor]], kde se stal jedním z nejradikálnějších táboritských kněží. Mimo jiné chtěl prosadit i přijímání pod obojí u nemluvňat, což je praxe poměrně běžná v pravoslavné církvi. Po bitvě na Vítkově v roce [[1420]], v níž Jan Žižka porazil vojska první křížové výpravy, se v srpnu zúčastnil neblaze proslulého ničení [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]]. Táborská lůza klášter vyplenila a navíc vytáhla z rakve tělo mrtvého krále [[Václav IV.|Václava IV.]], husité mu prý lili do úst víno se slovy: „Měl jsi ho rád za života, tak si dej i nyní…“{{Doplňte zdroj}} Kněz Koranda byl však zajat a uvězněn na [[Příběnice|Přiběnicích]], hradě [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]. Spolu s několika dalšími vězni se mu podařilo z vězení uniknout a poté, co dorazil s vojskem hejtman [[Zbyněk z Buchova]], se husité zmocnili celého hradu.
Na přelomu let [[1429]]/[[1430]] se účastnil [[spanilé jízdy|rejsy]] po říši, které velel [[Prokop Holý]]. [[Bitva u Lipan|Bitvu u Lipan]] absolvoval na straně radikálů. Stejně jako například [[Petr Payne]] byl po bitvě ušetřen hlavně díky přímluvě [[Vilém Kostka z Postupic|Viléma Kostky z Postupic]]. V roce [[1435]] se zúčastnil jednání se [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]]. Hájil zájmy Táborské obce a rezolutně odmítl přijetí [[Basilejská kompaktáta|kompaktát]]. V roce [[1436]] přispěl k dohodě se Zikmundem.
| |||