Jenny Hladíková: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
nový text (život, dílo) |
||
Řádek 26:
== Život ==
V letech 1941 - 1948 navštěvovala reálné gymnasium v Kolíně (prof. kreslení B.Kutil)
V letech 1949 - 1954 studovala na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze]] v ateliéru monumentální malby a textilu prof. [[Alois Fišárek (malíř)|Aloise Fišárka]].
V roce 1955 se provdala za svého spolužáka, výtvarníka [[Jan Hladík|Jana Hladíka]].<br />
Koncem padesátých let získali Hladíkovi hlubotiskový lis a Jenny Hladíková začala tisknout vlastní grafické listy. Manželé vybudovali společný ateliér, kde [[Jan Hladík]] postavil originálně konstruované vertikální stavy pro tkaní tapiserií a Jenny byla zprvu odborným poradcem a později spolupracovníkem na rozměrném díle Modrá zahrada (190 x 430 cm, UPM).<br />
Svou první tapiserii vystavila Jenny Hladíková roku 1966 na přehlídce Československé tapiserie v [[Jízdárna Pražského hradu|Jízdárně Pražského hradu]] při příležitosti zasedání mezinárodního kongresu kritiků AICA a jeden z jejích dalších gobelínů byl vybrán následujícího roku na 3. Mezinárodní bienále tapiserie v Lausanne.<br />
Roku 1977 obdržela Prix de Mecénes za gobelin ''Gesto zeleně'' na mezinárodní výstavě La Vigne, le Vin, le Sacré ve Vevey.<br />
Roku 1979 se stala zakládající členkou Asociace Pierre Pauli v Lausanne. Je členkou výtvarného odboru [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]] od roku 1993.<br />
Jenny Hladíková žije a pracuje v Praze
== Dílo ==▼
=== Grafika a malba ===
[[Soubor:Jenny-Hladíková,-Větvoví-(1972),-strukturální-grafika-15,5x24-cm.jpg|thumb|''Větvoví'',▼
(1972), strukturální grafika, 15,5 x 24 cm]]▼
Na počátku 60. let se Jenny Hladíková věnovala vícebarevnému linorytu (Park, 1963) a vytvořila sérii barevných monotypů. Tiskové matrice jsou složeny z útržků papíru a tkanin sestavených jako abstraktní kompozice. Výtvarného účinku dosahuje kombinací a vrstvením nepravidelných tvarů a tlumenými barevnými tóny s občasným výrazným barevným akcentem. Jednotlivé listy nejsou pojmenovány a interpretace díla je ponechána divákovi (Bez názvu, 1963-65). Monotypy byly předlohou pro první tapiserie (Čtyři příběhy, 1967).
Ve druhé polovině 60. let vznikla série černobílých abstraktních strukturálních grafik z útržků tkaniny, papíru a odstřižků vlněné příze. Uspořádání jednotlivých složek někdy vytváří lineární kresbu (Šňůrky, 1966), většinou však nesleduje žádný předem určený řád a pracuje i s prvkem náhody. Směřování liní v měkkých křivkách a jejich lokální zhuštění navozuje dojem pohybu (Růst, 1967, Proudění, 1968), jindy autorka využívá hrubé struktury tkaniny jako nepravidelného rastru, znázorňujícího živou tkáň (Setkání tkání, 1967, Dvě tkáně, 1972). V názvech dalších abstraktních kompozic odkazuje na přírodní jevy (Tmavá průrva, 1966, Horizontální vrstva, 1980) a živé organismy (Vegetace, 1968, Vegetativní gesto, 1975), jen vyjímečně pojmenuje konkrétní symbol (Kříž, 1966, Velké T, 1968, Andělíci, 1970). Hra autorky s náhodou sleduje stejné principy jako mnohem později vytvořené froasáže Ladislava Nováka (80.-90. léta). Jednotlivé takto vytvořené maloformátové tisky se staly předlohou pro tapiserie (Tkáň, strukturální grafika, 1967, tapiserie, 1968).<br />
▲V letech 1941 - 1948 navštěvovala reálné gymnasium v Kolíně (prof. kreslení B.Kutil), maturovala r. 1949 na reálném gymnasiu Jana Masaryka v Praze. V letech 1949 - 1954 studovala na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, v ateliéru monumentální malby a textilu (prof. Alois Fišárek), ukončila státní zkouškou v r. 1954.<br />
Kromě grafiky se autorka po roce 2 000 věnuje také akvarelu a kombinaci akvarelu s kresbou. Námětem těchto prací jsou přírodní struktury a abstraktní krajiny.
▲== Dílo ==
=== Tapiserie ===
[[Soubor:Jenny Hladíková, autorská tapiserie Gesto zeleně (1976), 270 x 140 cm, bavlna a vlna.jpg|thumb|''Gesto zeleně'' (1976), 270 x 140 cm, autorská, ručně tkaná tapiserie ]]
Jenny Hladíková je autorkou desítek rozměrných tapiserií dle vlastních námětů, zprvu abstraktních, později tapiserií inspirovaných výseky krajin a přírodními procesy, proměnami světel a barev.
První gobelinové studie utkala již během studíí, ale pak se soustavně věnovala grafice a znovu se k nim vrátila až roku 1965, kdy [[Jan Hladík|Janu Hladíkovi]] pomáhala při tvorbě monumentální tapiserie Modrá zahrada (1965).<br />
V letech 1966-68 pak utkala pět vlastních autorských tapiserií, z nichž čtvrtá byla vybrána na prestižní mezinárodní přehlídku v Lausanne roku 1967.<br />
V 60. letech převáděla Jenny Hladíková do tapiserií některé své monotypy a strukturální grafiky. V několika využívá kompozic skládaných plošných tvarů s nepravidelným obrysem a vetkáváním různobarevné příze navozuje plastičnost, narušuje lineární obrys (Čtyři příběhy (1967) nebo akcentuje určitý prvek (Tkáň, 1968).<br />
Po roce 1968 vytváří novou techniku tkaní s vlněnou přízí o různé síle a ponechává v útku volná vlákna která pak přetahuje na lícové straně přes utkaný základ. To jí umožňuje vytvářet mnohem dynamičtější reliéfní kompozici a vyhovuje jejímu záměru zachytit pohyb (Proudění, 1970).<br /> Autorka se již nedrží grafické předlohy a volně znázorňuje drama přírodních dějů v monumentálních kompozicích (Gesto zeleně, 270x160 cm, 1976, Paměť vřesu, 109 x 200 cm, 1977).
V této době již v technice tkaní dosáhla suverenity, která jí dovolila zachytit optické jevy jako je odraz skalních útvarů na hladině vody (Lom, 172 x 290 cm, 1977). Sérii tapisérií volně inspirovaných pohybem, živly a přírodními úkazy ukončuje Barokní princip (300 x 180 cm, 1980, UPM).<br />
Od počátku 80. let se Jenny Hladíková vrací ke klasickému způsobu tkaní a ve větší míře využívá jako předlohu konkrétní krajiny. Soustřeďuje se na zachycení nálady, hry světel a stínů, prostorovou hloubku. Častým námětem je hladina a vlnění vody (Opatovický rybník, 1981, Listopadání, 1992). Zdánlivě jednoduchá předloha, jako je schodiště, v jejím zpracování nabízí rafinovaný posun perspektivy v pravoúhlém rámu osnovy spolu s dokonalou impresionistickou iluzi živých světelných skvrn a stínů (Schody (1984). Jestliže je námětem hra světel a imprese, přechází volně k abstrakci (Noc-stopy světla, 1987), jindy dramatickým zobrazením perspektivy (Cestou z Křivoklátu, 1996) a prostorové hloubky postihuje velebnost přírodních scenérií (Jarní hory (1998).
===Samostatné výstavy===
* 1969 Galerie na Karlově náměstí, [[Praha]]
Řádek 52 ⟶ 73:
* 1968 ''Mezinárodní výstava soudobé tapiserie'', [[Praha]]
* 1969/70 ''Exposición internacional de experriencias artistico-textiles'', Museo Espaňol de Arte Contemporáneo, [[Madrid]] + Tinell, [[Barcelona]]
▲[[Soubor:Jenny-Hladíková,-Větvoví-(1972),-strukturální-grafika-15,5x24-cm.jpg|thumb|''Větvoví'',
▲(1972), strukturální grafika, 15,5 x 24 cm]]
* 1971/72 ''La Tapisserie tchécoslovaque contemporaine'', [[Amiens]], [[Rennes]], Macon, [[Angers]], [[Mulhouse]]
* 1972 Manufacture Nationale des Gobelins, [[Paříž|Paris]]
Řádek 89 ⟶ 108:
* Canton de Vaud, Collection des Tapisseries Contemporaines de l'Assotiation Pierre Pauli
* Centralne muzeum wlokienictwa, Lodž
=== Soukromé sbírky ===
* Baruch Gallery, USA
* Reiffeisenhof Graz
* Soukromé sbírky Itálie, Švýcarsko, Anglie, Praha
===Realizace ve veřejném prostoru===
Řádek 98 ⟶ 121:
* Hotel Forum, [[Praha]]
* Komerční banka, [[Liberec]]
* Unicoop, Praha
==Bibliografie (výběr) ==
| |||