Žatecko-lounský svaz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
alternativní název
→‎Válka Žižky s Prahou: byla chyba v hrubém určení polohy města Louny. Město není na severovýchodě ale severozápadě Čech
Řádek 34:
Po zažehnání nebezpečí hrozícího ze zahraničí se husitské frakce pustily do nového kola vzájemných mocenských bojů. Rok [[1423]] přinesl vyostření sporů mezi Pražským svazem v čele s [[Litva|litevským]] knížetem [[Zikmund Korybutovič|Zikmundem Korybutovičem]] a Žižkovým táborsko-orebským mocenským uskupením. Rozhodujícím střetem mezi oběma stranami se stane [[7. červen|7. června]] [[bitva u Malešova]], v níž Žižka své soupeře drtivě porazil.<ref> Šmahel (1996). Str. 149.</ref>
 
Po tomto vítězství nad Svatohavelskou koalicí se Žižka přesunul do severovýchodníchseverozápadních Čech. Zde patrně tehdy zbavil město Louny pražské nadvlády a dopomohl k moci v městské radě radikální straně sympatizující s Táborem, orebity a sousedním Žatcem. Spolu s Žateckými, Lounskými a Klatovskými se slepý hejtman vypravil v září k hlavnímu městu, kde dochází k usmíření Žižky s Pražany.<ref name="Jurok, s. 54">Jurok (2006). Str. 54</ref>
 
Další spolupráce husitů ze severozápadních Čech s tábority přinesla svazu ovoce na jaře roku [[1425]], kdy jsou dobyta města Slaný a [[Roudnice]]. Slaný, ač nominálně táborský, byl tehdy zřejmě připojen k sílícímu žatecko-lounskému svazu. V září toho roku pak severočeští husité nakrátko dobývají [[Duchcov]]. V té době je poprvé v souvislosti s žatecko-lounským svazem jmenován jeho pozdější velitel Jakoubek z Vřesovic, který uspíšil přiklonění svazu k radikálnímu táborsko-sirotčímu uskupení.<ref name="Jurok, s. 54" />