Sudetoněmecká strana: Porovnání verzí

Ještě téže noci došlo na řadě míst v pohraničí k útokům henleinovských bojůvek proti čs. policejním stanicím, celnicím, poštám, apod., při nichž bylo zavražděno několik desítek úředníků a vojáků. Vláda provedla ihned řadu vojenských opatření, avšak vedeni SdP ultimativně žádalo [[13. září]] československou vládu o jejich odvolání. Když toto vláda odmítla akceptovat, uprchla většina lídrů SdP do říše, kde ještě [[14. září]] Henlein pronesl projev v lipském rozhlase, v němž mj. deklaroval znovu touhu svých krajanů žít “ve své domovině, vrátit se do říše." V té době již [[Adolf Hitler]] a [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] schválili vznik Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru ([[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků|Sudetendeutsches Freikorps - SFK]]). Jeho úkolem bylo udržovat v českých a moravskoslezských pohraničních oblastech napětí, vyvolávat nepokoje a ozbrojené srážky. Jádro jednotek tvořili henleinovští ordneři a turneři, přičemž zbraně a střelivo dodal [[wehrmacht]] z arzenálu rakouské armády. 16. 9. 1938 Československá vláda rozpustila Sdp a vydala zatykač na Henleina a K. H. Franka. SFK zahájil svou činnost v noci z 19. na 20. září 1938 přepady československých celnic a policejních stanic. V noci z 21. na 22. září [[1938]] dokonce vstoupili na československé území říšskoněmecké oddíly [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]] s cílem obsadit celou oblast i s městem {{Doplňte zdroj}}. Při těchto akcích byli stříleni jak příslušníci ozbrojených složek [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu (SOS)]] tak i civilní obyvatelstvo, a to převážně zbaběle ze zálohy. Celkem bylo zabito 110 Čechů a dalších 2029 jich bylo zajato a odvlečeno do [[Nacistické Německo|Německa]]. Celý SFK byl statutárně podřízen vůdci SdP Konrádu Henleinovi, přičemž výcvik zajišťovala převážně [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]]. Na tuto situaci reagovala československá vláda vyhlášením civilního [[výjimečnýStanné stavprávo|výjimečného stavu]] v rizikových oblastech vyhlášením mobilizace armády, což vedlo k uklidnění situace. Dne 29. září byla bez účasti Československa podepsána [[Mnichovská dohoda]], kterou byla nucena čs. vláda k tomu, aby se podvolila nátlaku Adolfa Hitlera a SdP a odstoupila pohraniční oblasti Německu.