Předpona: Porovnání verzí

Předpony mají v češtině především funkci [[sémantika|sémantickou]] (významovou), v menší míře také [[morfologie|morfologickou]] (tvaroslovnou). Při jejich užití nedochází ke změně [[slovní druhy|slovního druhu]] ani [[ohýbání|ohýbacího]] typu: ''ještěr - veleještěr, letět - přeletět''. Ze sémantického hlediska mají specifické postavení předpony ''ne-'' a ''ni-'', jimiž se vytváří [[zápor]]. Morfologicky mají předpony následující význam:<ref name="uher" />

* Perfektivizační funkce - mění [[vid]] slovesa z nedokonavého na dokonavý: ''letět - doletět, psát - napsat, bít - rozbít''. Někdy ovšem předpona změnu vidu nezpůsobuje, zejména pokud je předponové sloveso zažité a funkce předpony je tak oslabena (''náležet, povídat''). Z mnohých dokonavých předponových sloves lze zpětně vytvořit nedokonavá pomocí [[přípona|přípon]]: ''hodit – dohodit – dohazovat'', ''smát se - vysmát se - vysmívat se''.

* Předponami ''po-'' a ''pů-'' lze u některých sloves (především sloves pohybu) vytvářet [[budoucí čas]]: ''jde - půjde, letí - poletí''; někdy ovšem takto vzniklé sloveso získává nový význam: ''jde - pojde, chodí - pochodí''.