Ochranná maska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění linku |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 53:
Toxické látky reagují s materiálem filtru a vznikají jiné, neškodné nebo méně toxické produkty reakce, nositeli masky neškodné nebo filtrem již zachytitelné. Většina ochranných masek první generace, použitých v první světové válce, fungovala na tomto principu.
* Molekuly škodliviny vstupují do filtru, kde je umístěn její reaktant. Jde o přímo reagující látku se škodlivinou, tj. při použití filtru se spotřebovává pro reakci a při jejím vyčerpání filtr ztrácí ochranné schopnosti. Jednoduchým příkladem je roztok [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] nanesený na [[gáza|gázu]], přes který prochází vzduch obsahující [[Chlor|chlór]]. Ten se ve vodě rozpouští na [[kyselina chlorovodíková|kyselinu chlorovodíkovou]] - HCl a reaguje s přítomným hydroxidem neutralizací na NaCl a H<sub>2</sub>O. Dokud bude v roztoku zbývat dostatečné množství hydroxidu, bude v tomto jednoduchém filtru chlór zachycován a neprojde na druhou stranu. Analogicky funguje roztok kyseliny (např. [[ocet]], [[kyselina citronová]]) na gáze jako ochrana proti zásaditým plynům ([[amoniak]]).
* Druhou možností je použití katalyzátoru rozpadu dané molekuly, kdy filtr pracuje po velmi dlouhou dobu, jelikož se katalyzátor při reakci nespotřebovává. Příkladem takového typu filtru je automobilový katalyzátor. Katalyticky se v hopkalitovém filtru upravuje např. silně jedovatý [[oxid uhelnatý]] (CO) na neškodný [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>).
| |||