František Sláma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Biografické údaje: redukce informací o knize, rozsáhlý seznam lidí, na které vzpomíná, není ve všeobecném článku o autorovi vhodný
m narovnání přesměrování
Řádek 26:
Pocházel z chudé oblasti [[Žďárské vrchy|Českomoravské vrchoviny]]. Hrál ve venkovské kapele, pracoval jako lesní a stavební dělník. Hudbu mohl začít studovat až v osmnácti letech, zejména zásluhou významného cellového pedagoga [[Karel Pravoslav Sádlo|Karla Pravoslava Sádla]], který ho také seznámil se základy violoncellové hry. Studia ukončil v&nbsp;roce [[1952]] absolutoriem na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění]], opět jako žák K.&nbsp;P.&nbsp;Sádla. <br />V letech [[1946]]–[[1948]] byl violoncellistou [[Václav Talich|Talichova]] [[Český komorní orchestr|Českého komorního orchestru]] a&nbsp;členem jeho [[Český komorní orchestr|komorních souborů]], s&nbsp;nimiž spolupracoval ještě po zániku ČKO do prosince 1948. V&nbsp;roce 1948 byl přijat do orchestru [[Česká filharmonie|České filharmonie]], od roku [[1962]] byl jeho druhým [[orchestr|sólovioloncellistou]] a&nbsp;[[orchestr|vedoucím skupiny violoncell]].
 
Od počátku [[1950-19591950–1959|50.&nbsp;let]] působil v komorních souborech pro starou hudbu [[Pro arte antiqua]] a&nbsp;[[Ars rediviva]]. S&nbsp;oběma ansámbly uskutečnil více než 50&nbsp;[[Dlouhohrající deska|LP]] a&nbsp;[[Kompaktní disk|CD]] nahrávek pro [[Supraphon]], [[Panton]] a&nbsp;zahraniční nahrávací společnosti (Columbia Records, Deutsche Grammophon Gesellschaft, Ariola, CBS Masterworks, Orfeo, Nippon, Sony Classical), stejně jako početné nahrávky pro rozhlas, televizi a&nbsp;film. [[Milan Munclinger]] mu připsal svou rekonstrukci [[Johann Sebastian Bach|Bachova]] ''Koncertu g-moll''.
 
Vyučoval na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]] a&nbsp;interpretačních kurzech v [[Česko|ČR]], [[Švédsko|Švédsku]] a&nbsp;[[Francie|Francii]]. Spolupracoval s&nbsp;[[Český rozhlas|Českým rozhlasem]] (je mj. autorem cyklu ''Zlatý věk francouzské gamby'' o&nbsp;[[Jordi Savall]]ovi a [[Marin Marais|Marinu Marais]]). Přeložil a&nbsp;v&nbsp;koncertním cyklu Ars rediviva poprvé uvedl autobiografii [[Georg Philipp Telemann|G.&nbsp;P.&nbsp;Telemanna]] z&nbsp;[[Johann Mattheson|Matthesonovy]] ''Velké školy generálbasu'' (''Große Generalbassschule'', 1731).
 
V knize ''Z Herálce do Šangrilá'' vzpomíná na kulturní dění [[1940-19491940–1949|40.]]–[[1990-19991990–1999|90.&nbsp;let]] [[20. století|20.&nbsp;století]], na různá divadla, osobnosti hudební scény a množství dalších osobností. Tato témata dokumentuje i&nbsp;jeho archiv, který věnoval svému rodišti Herálci pod Žákovou horou. Část archivu je uložena v&nbsp;[[Muzeum české hudby|Českém muzeu hudby]].
 
== Diskografie ==