František Sláma: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Biografické údaje: redukce informací o knize, rozsáhlý seznam lidí, na které vzpomíná, není ve všeobecném článku o autorovi vhodný |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 26:
Pocházel z chudé oblasti [[Žďárské vrchy|Českomoravské vrchoviny]]. Hrál ve venkovské kapele, pracoval jako lesní a stavební dělník. Hudbu mohl začít studovat až v osmnácti letech, zejména zásluhou významného cellového pedagoga [[Karel Pravoslav Sádlo|Karla Pravoslava Sádla]], který ho také seznámil se základy violoncellové hry. Studia ukončil v roce [[1952]] absolutoriem na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění]], opět jako žák K. P. Sádla. <br />V letech [[1946]]–[[1948]] byl violoncellistou [[Václav Talich|Talichova]] [[Český komorní orchestr|Českého komorního orchestru]] a členem jeho [[Český komorní orchestr|komorních souborů]], s nimiž spolupracoval ještě po zániku ČKO do prosince 1948. V roce 1948 byl přijat do orchestru [[Česká filharmonie|České filharmonie]], od roku [[1962]] byl jeho druhým [[orchestr|sólovioloncellistou]] a [[orchestr|vedoucím skupiny violoncell]].
Od počátku [[
Vyučoval na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]] a interpretačních kurzech v [[Česko|ČR]], [[Švédsko|Švédsku]] a [[Francie|Francii]]. Spolupracoval s [[Český rozhlas|Českým rozhlasem]] (je mj. autorem cyklu ''Zlatý věk francouzské gamby'' o [[Jordi Savall]]ovi a [[Marin Marais|Marinu Marais]]). Přeložil a v koncertním cyklu Ars rediviva poprvé uvedl autobiografii [[Georg Philipp Telemann|G. P. Telemanna]] z [[Johann Mattheson|Matthesonovy]] ''Velké školy generálbasu'' (''Große Generalbassschule'', 1731).
V knize ''Z Herálce do Šangrilá'' vzpomíná na kulturní dění [[
== Diskografie ==
|