Skvrnitý tyfus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
význam slova tyfus |
pracuje se, save |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''Skvrnitý tyfus''' (též '''skvrnivka epidemická''') je závažné infekční onemocnění způsobené obligátním nitrobuněčným (intracelulárním) parazitem ''Rickettsia prowazekii'' (aerobní G- bakterie, jeden z nejmenších buněčných organismů). Charakteristickými příznaky jsou [[horečka]], [[zimnice]], [[třesavka]], bolesti těla a hlavně [[vyrážka]], která se tvoří na [[hrudník]]u, poté postupuje na končetiny, avšak nikdy nepostihuje [[obličej]] a dlaně. Při neléčené formě následuje [[kóma]] a smrt. Skvrnitý tyfus je přenášen [[veš šatní|vší šatní]], blechou, klíštětem a krví nemocného. [[Inkubační doba]] se pohybuje od 1 do 2 týdnů. Léčba spočívá v podávání [[antibiotika|antibiotik]] (tetracyklin, chloramfenikol). Je možné očkování. ▼
{{Infobox Choroba
| Název = Skvrnitý tyfus
[[Epidemie]] skvrnitého tyfu se na území Československa vyskytla v roce [[1945]] ve věznici pražského gestapa v [[Malá pevnost Terezín|Malé pevnosti v Terezíně]] z důvodů velmi špatné hygieny a zanedbané péče o zdejší vězně.▼
| Obrázek = Epidemic typhus Burundi.jpg
| Šířka obrázku = 240px
| Popis = Vyrážka způsobená skvrnitým tyfem
<!-- Klasifikace -->
| MKN-10 = A75.0
| DSM-IV =
| MeshID = D014438
| MeshYear =
| MeshName =
<!-- Stat. údaje (obě pohlaví) -->
| Prevalence =
| Incidence =
| Mortalita =
| Věk =
| Věk2 =
| Stat =
<!-- Stat. údaje (ženy) -->
| Prevalence-ženy =
| Incidence-ženy =
| Mortalita-ženy =
| Věk-ženy =
| Věk2-ženy =
| Stat-ženy =
<!-- Stat. údaje (muži) -->
| Prevalence-muži =
| Incidence-muži =
| Mortalita-muži =
| Věk-muži =
| Věk2-muži =
| Stat-muži =
<!-- Klinický obraz -->
| Průběh =
| Příčina =
| Systém =
}}
'''Skvrnitý tyfus''' (též '''skvrnivka epidemická''') je závažné infekční onemocnění způsobené obligátním nitrobuněčným (intracelulárním) parazitem ''[[Rickettsia prowazekii]]'' (aerobní G-bakterie, jeden z nejmenších buněčných organismů). Skvrnitý tyfus je přenášen [[veš šatní|vší šatní]], blechou, klíštětem a krví nemocného.
== Klinický obraz ==
▲
==Historie==
V minulosti bývaly epidemie skvrnitého tyfu časté, především díky rozšíření vší mezi populací.
Během druhého roku [[Peloponéská válka|Peloponéské války]] (430 př. n. l.) vypukla v aténách ničivá epidemie známá jako [[Athénský mor]], která zabila velkou část populace, mimo jiné i [[Periklés|Perikla]] a jeho dva syny. Epidemie se poté ještě dvakrát vrátila (429 a 427/6 př. n. l.). Názor, že za epidemií stál právě skvrnitý tyfus, je podpořena lékařskými nálezy i vědeckými názory.<ref>At a January 1999 medical conference at the [[University of Maryland, College Park|University of Maryland]], Dr. David Durack, consulting professor of medicine at [[Duke University]] notes: ''"Epidemic typhus fever is the best explanation. It hits hardest in times of war and privation, it has about 20 percent mortality, it kills the victim after about seven days, and it sometimes causes a striking complication: gangrene of the tips of the fingers and toes. The Plague of Athens had all these features."'' see also: [http://www.umm.edu/news/releases/athens.html umm.edu]</ref><ref>[[Arnold Wycombe Gomme|Gomme, A. W.]], edited by A. Andrewes and K. J. Dover. ''An Historical Commentary on Thucydides, Volume 5. Book VIII'' Oxford University Press, 1981. ISBN 0-19-814198-X.</ref>
První věrohodný popis skvrnitého tyfu pochází z doby španělského obléhání [[Granada|Granady]] v roce 1489. V dochovaných dokumentech je uveden popis choroby provázené horečkami, rudými skvrnami na rukou, zádech a břichu, V pozdějším stádiu se objevilo [[delirium]], [[gangréna]], zápach hnijícího masa. Během obléhání ztratili Španělé 3 000 mužů v bojích s [[Maurové|Maury]], dalších 17 000 však zemřelo na tyfus.
Tyfus se často šířil ve věznicích, proto se mu také někdy říkalo '''vězeňská horečka'''. Podmínky, kdy k sobě choulili vězni ve špinavých, zaneřáděných celách, byly pro šíření vší a s nimi i skvrnitého tyfu ideální. V takových podmínkách se často uvěznění do dalšího zasedání soudu rovnalo rozsudku smrti. Někdy vězni nakazili při zasedání i samotný soud a přihlížející obecenstvo. Po zasedání soudu v [[Oxford]]u v červnu roku 1577 zemřelo na tyfus 300 lidí. Následná epidemie řádící v letech 1577 až 1579 zabila 10 % anglické populace. V roce 1759 anglické autority odhadovaly, že ve věznicích každý rok čtvrtina vězňů zemře na skvrnitý tyfus.<ref>Ralph D. Smith, Comment, Criminal Law – Arrest – The Right to Resist Unlawful Arrest, 7 Nat. Resources J. 119, 122 n.16 (1967) (hereinafter Comment) (citing John Howard, The State of Prisons 6-7 (1929)) (Howard's observations are from 1773 to 1775). Copied from State v. Valentine May 1997 132 Wn.2d 1, 935 P.2d 1294</ref> Skvrnitý tyfus tak mohl za více úmrtí než soudem nařízené popravy.
Epidemie skvrnitého tyfu řádily v Evropě během [[Anglická občanská válka|Angické občanské války]], [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]] a [[Napoleonské války|Napoleonských válek]]. Během ústupu z Ruska v roce 1812 více francouztských vojáků zemřelo na skvrnitý tyfus než bylo zabito Rusy. Velká epidemie zasáhla [[Irsko]] v letech 1826–1829, další koncem 30. let a ještě další v době [[Velký irský hladomor|Velkého hladomoru]] v letech 1846–1849. Irský týfus se přenesl i do Anglie. Byl zaznamenán pro svou vysokou nakažlivost. Zasáhl bez rozdílu všechny sociální třídy (vši byly všudypřítomné a nerozlišovaly), nejvíce však nejnižší vrstvy populace s nízkou úrovní hygieny. V [[Kanada|Kanadě]] zabilá tyfová epidemie mezi lety 1847 a 1848 více než 20 000 lidí, především irských emigrantů, kteří chorobu donesli s sebou na lodích.<ref name=mccord1>{{cite web|title=M993X.5.1529.1 {{!}} The government inspector's office|url=http://www.mccord-museum.qc.ca/en/collection/artifacts/M993X.5.1529.1|work=[[McCord Museum]]|accessdate=22 January 2012|location=[[Montreal]]}}</ref>
Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] vypukla epidemie skvrnitého tyfu v roce 1837 ve [[Filadelfie|Filadelfii]]. I během [[Americká občanská válka|Americké občanské války]] řádil mezi vojáky skvrnitý tyfus, rozšířenější však byl [[břišní tyfus]], který byl také zodpovědný za většinu "tyfových" úmrtí ve vojenských táborech. Další epidemie skvrnitého tyfu zasáhly [[Baltimore]], [[Memphis]] a [[Washington, D.C.|Washington]] mezi lety 1685–1973.
Během [[1. světová válka|1. světové války]] zabil skvrnitý tyfus jen v [[Rusko|Rusku]] více než 3 milióny lidí, další pak v [[Polsko|Polsku]] a [[Rumunsko|Rumunsku]]. Na Západní frontě pomohlo zřízení odvšivovacích stanic, na Východní frontě však tyfus řádil mezi bojujícími vojáky bez omezení. Jen v [[Srbsko|Srbsku]] zemřelo na tyfus 150 000 vojáků. [[Smrtnost]] činila mezi 10 až 40 %. Skvrnitý tyfus byl zároveň hlavní příčinou smrti mezi těmi, kdo ošetřoval zraněné. Tyfus řádil i po skončení války, mezi lety 1918–1922 mohl za smrt zhruba 3 miliónů lidí z 20–30 miliónů nakažených.
== V Československu ==
▲[[Epidemie]] skvrnitého tyfu se na území Československa vyskytla v roce [[1945]] ve věznici pražského gestapa v [[(Malá pevnost) Terezín|Malé pevnosti v Terezíně]] z důvodů velmi špatné hygieny a zanedbané péče o zdejší vězně.
Termín tyfus byl poprvé použit v 18. století. Je odvozen z řeckého slova ''typhos'', což znamená kouřový či mlhavý - jedním z charakteristických znaků nemoci je otupělost, omámení, ospalost.
== Reference ==
<references/>
== Související články ==
| |||