Umučení svatého Matouše (Caravaggio): Porovnání verzí

|autor= [[Michelangelo Merisi da Caravaggio]]

'''Umučení svatého Matouše''' ([[Italština{{Vjazyce|tal.]]it}} ''Martirio di San Matteo'') je název obrazu namalovaného [[Itálie|italským]] [[Baroko|barokním]] malířem [[Caravaggio|Caravaggiem]].

Zadavatel obrazu, kardinál [[Matteo Contarelli]], si v případě tohoto plátna představoval scénu zasazenou do prostředí velkolepé architektury chrámu. Podle něj [[Matouš (evangelista)|Matouš]] měl být zabit při slavení mše a ''"bylo by lepší zobrazit ho, jakojak padá, ale ještě není mrtvý"''. Měl být obklopen množstvím osob, které se modlí a svými gesty vyjadřují svůj žal a zděšení.

S těmito požadavky objednavatele se Caravaggio pustil do práce. Při tvorbě obrazu musel vycházet i z historického podání Matoušova příběhu. Podle něj apoštol Matouš působil jako misionář v Etiopii, kde obrátil na křesťanskou víru místní dívku jménem IfigéniaIfigénie, snoubenku krále Hirtaka. Když se král dozvěděl, že se stala následovnicí Krista, strašně se rozzuřil. Podle ''[[Zlatá legenda|Zlaté legendy]]'' (sbírky životopisů svatých, díla historika [[Jacobus de Voragine|Jacoba de Voragine]] z let 1255 - 1266) poslal svého vojáka, který ''"našel Matouše, stojícího před oltářem v modlitbě, s rukama zvednutými k nebi. Bodl apoštola do boku a zabil ho, učinivšeučiniv z něj mučedníka. "''

Scéna působí na diváka dramaticky. Apoštol padá bodnut mečem během bohoslužby. Pravou rukou se natahuje za palmovou ratolestí mučedníka, kterou mu podává anděl. Chlapec stojící vpravo je touto scénou zděšen. Snaží se z tohoto místa uniknout, ale pohledem ještě sleduje průběh děje. Popravčí s nenávistným pohledem se sklání nad svou obětí. Jeden ze svědků tragédie s prořídlými vousem a výrazem utrpení je Caravaggio sám, vyhlíží zpoza muže stojícího před ním. Je to jeho třetí autoportrét, po ''nemocném Bakchovi'' a ''MuzicírujúcíchMuzicírujících chlapcích''. Pokračoval tak v tradici včlenění autorovy podobizny do velkého veřejného obrazu zavedené [[Rafael Santi|Raffaelem]] (na fresce ''[[Athénská škola]]'') a [[Michelangelo Buonarroti|Michelangelem]] (freska ''Poslední soud'' v [[Sixtinská kaple|Sixtinské kapli]]). Svůj pohled namířil autor přímo na diváka, čímž dosáhl jeho vtažení do děje na plátně a tím intenzivnějiintenzivnějšího prožívání dramatických událostí.

Hotového obrazu se kardinál Contarelli nedožil, ale vykonavatelé závěti byli s dílem spokojeni. Pověřili Caravaggia namalovanímnamalováním centrálního obrazu v kapli s námětem setkání apoštola Matouše s andělem.

Po dohotovení obrazové výzdoby Contarelliho kaple Kostelakostela [[Kostol San Luigi dei Francesi|San Luigi dei Francesi]] byla cesta Caravaggia ke slávě volná. Pouze dva měsíce po instalaci obrazů v kostele dostal Caravaggio další, ještě skvostnejší zakázku na výzdobu kaple Kostela [[Kostel Santa Maria del Popolo|Santa Maria del Popolo]].

| caption3 = ''Umučení svatého MatoušaMatouše''