Verze z 6. 5. 2013, 14:59 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m napřímení 3 odkazů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 2. 2014, 16:19 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 9: Ke zkapalňování [[Sytá pára\|nasycené páry]] dochází snížením její teploty nebo zvýšením [[tlak]]u (tedy přiblížením částic plynu blíže k sobě). Při zkapalňování se uvolňuje [[skupenské teplo kondenzační]], jehož hodnota je rovna [[skupenské teplo výparné\|skupenskému teplu výparnému]]. Při snižování [[objem]]u se přehřátá pára mění v [[Sytá pára\|nasycenou]] a začíná kondenzovat na tzv. ''[[kondenzační jádro\|kondenzačních jádrech]]''. Kondenzační jádra mohou být [[částice]] [[prach]]u, [[Ion\|~~iont~~ionty]]y apod. Pokud pára kondenzuje na kondenzačních jádrech, je kapalina v [[pára\|páře]] [[disperze (látka)\|dispergována]] (rozptýlena) jako [[mlha]]. Nasycená pára je pak s kapalinou v [[termodynamická rovnováha\|rovnováze]]. Směs nasycené páry a kapalinové mlhy se nazývá ''[[mokrá pára\|mokrou parou]]''. Pokud se v páře nevyskytují kondenzační jádra, dochází ke srážení páry až při vyšších tlacích (u vodních par až čtyřikrát větších), než by odpovídalo kondenzaci. Takové páry se nacházejí v nestabilním stavu a nazývají se '''přesycené páry'''. Řádek 17: == Související články == {{Wikislovník\|kondensace}}▼ == Externí odkazy == ▲* {{Wikislovník\|heslo=kondensace}} {{Wikislovník\|kondenzace}} * [[Termodynamika]]

Kapalnění: Porovnání verzí