Indonéština: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
Řádek 31:
Vzhledem k této povaze indonéštiny se někteří<ref>James Neil Sneddon. ''The Indonesian Language: Its History and Role in Modern Society''. UNSW Press, 2004. Strana 16."</ref> domnívají, že postrádá dostatečnou odbornou slovní zásobu. Jiní lingvisté však tuto domněnku považují za nesprávnou<ref>James Neil Sneddon. ''The Indonesian Language: Its History and Role in Modern Society''. UNSW Press, 2004. Strana 14."</ref>, jelikož většina přejatých slov má i domácí ekvivalent. Například slovo ''asimilasi'' (z nizozemského slova ''assimilatie'') může indonéština vyjádřit slovem ''penggabungan''. Mnoho slov, která označují moderní vynálezy, předměty nebo myšlenky, často dostane poindonéštěnou podobu (např. ''počítač'' se řekne ''komputer'', z anglického ''computer''), i když i některé z těchto výrazů mají indonéský ekvivalent (např. ''mobilní telefon'' může být buď ''pon-sel/ telepon seluler'' (z anglického ''cellular-telephone''), ''HP'' (vyslovováno há-pé, což je zkratka z anglického '''h'''and '''p'''hone) nebo ''telepon genggam'' (doslova „telefon, který se drží v ruce“). Používání domácích a přejatých slov v indonéštině je stejně běžné.
 
Mnoho aspektů indonéské gramatiky je v počátečních fázích výuky poměrně jednoduchých, což z indonéštiny činí jeden z nejsnadnějších jazyků ke studiu.<ref>Barry Farber. ''How to Learn Any Language''. New York: Citadel Press, 1991. Strany 167-168, ve "Farber's Language Reviews."</ref> V indonéštině se slovesa nečasují, neexistují koncovky množného čísla, členy, zájmena třetí osoby nerozlišují mezi rody. Indonéština není tonální jazyk jako např. [[čínština]] a používá latinku, což přispívá k snazšímu studiu.
 
Nepřítomnost časů je v indonéštině nahrazena používáním modálních slov a příslovcí času, která určují, kdy se činnost vyjádřená slovesem odehrává. V indonéštině dále existuje poměrně složitý systém předpon a přípon, které mění význam slov.
Řádek 42:
Indonéština plní v Indonésii roli sjednocovacího jazyka. Je mateřským jazykem pouze malé části obyvatel Indonésie (zejména obyvatel [[Jakarta|Jakarty]] a okolí), avšak více než 200 milionů lidí ji používá jako dorozumívacího jazyka. V zemi, kde se mluví asi 250 různými jazyky, je používání „správné“ indonéštiny praktickou nezbytností pro komunikaci mezi všemi obyvateli souostroví. Znalost „spisovné“ indonéštiny se mezi obyvateli Indonésie značně liší, zejména v závislosti na prostředí, odkud pocházejí.
 
„Spisovná“ indonéština se v běžné komunikaci objevuje velmi zřídka. Používá se hlavně v knihách a časopisech, mluví se jí v televizi a rozhlase. Při běžném hovoru je indonéština ovlivněna regionálními a místními jazyky, z nichž do ní pronikají nejen jednotlivá slova, ale i gramatické jevy. Výsledkem pak je vytvoření „regionálních indonéštin“, se kterými se cizinec setká při návštěvě Indonésie. Porozumění je pak dále ztíženo používáním slangu ve městech.
 
[[Nizozemsko|Nizozemská]] kolonizace po sobě zanechala v indonéštině památku v podobě slov jako ''polisi'' (policie), ''kualitas/kwaliteit'' (kvalita), ''wortel'' (mrkev), ''kamar'' (pokoj), ''rokok'' (cigareta), ''korupsi'' (korupce), ''kantor'' (kancelář), nebo ''resleting'' (zip). Dalším jazykem, který indonéštinu ovlivnil, je portugalština, která byla od 16. do počátku 19. století spolu s malajštinou ''[[lingua franca]]'' obchodu v oblasti indonéského souostroví. Z portugalštiny indonéština převzala slova jako ''sabun'' (mýdlo), ''meja'' (stůl), ''boneka'' (panenka), ''jendela'' (okno), ''gereja'' (kostel), ''bendera'' (vlajka) nebo ''Minggu'' (z ''domingo'' = neděle). Z čínštiny pocházejí slova (s uvedením hokkienské / mandarínské výslovnosti) ''pisau'' (匕首 bǐshǒu - nůž), ''loteng'', (楼/层 = lóu/céng - [horní] patro), ''mie'' (麵 > 面 mi'àn - nudle), ''lumpia'' (潤餅 (Hokkien = lūn-piáⁿ) - loempia), a dokonce i slangové výrazy ''gua'' a ''lu'' (z hokkienského 'goa' 我 and 'lu/li' 你 - ve významu 'já' a 'ty'). Původ v sanskrtu mají slova ''kaca'' (sklo, zrcadlo), ''raja'' (král), ''manusia'' (lidstvo), ''bahasa'' (jazyk) nebo ''agama'' (náboženství). Slova arabského původu jsou například ''k(h)abar'' (zprávy), ''selamat/ salam'' (pozdrav) nebo ''kamus'' (slovník).
 
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Wikislovník|heslo=indonéština}}
* [http://www.multiphrasebook.com/Indonestina.php Stručná česko - indonéská konverzace] volně k tisku přímo z internetových stránek nebo online i v kombinaci s jinými jazyky.
<references />
 
 
{{Wikislovník|indonéština}}
{{interWiki|code=id|Indonéská}}
{{Pahýl}}