Jaderný reaktor: Porovnání verzí

[[Soubor:Kernspaltung.svg|right|thumb|NejpravděpodobnějšíIlustrace průběhmožného průběhu štěpení]]

Jaderný reaktor pracující na principu štěpení těžkých jader je zařízení, ve kterém se uskutečňuje samovolně se udržující řízená štěpná řetězová reakce.<ref group="pozn.">V současnosti jsou vyvíjeny i reaktory, ve kterých se štěpná reakce neudržuje samovolně, ale dodávkou neutronů z vnějších zdrojů, realizovaných zpravidla jako urychlovač protonů (konvertovaných následně jadernou reakcí na neutrony). Ty zatím v níže uvedeném členění nejsou zahrnuty.</ref> Tento fyzikální stav zajišťuje vhodné prostorové uspořádání všech hlavních součástí reaktoru (palivo, moderátor, chladivo, řídící tyče atd.). Uvolněná jaderná energie následně zahřívá palivové článkysoubory. Z nich je teplo odváděno chladivem taktakovým způsobem, aby nedošlo k přehřátí souborů a byla tak zajištěna bezpečnost provozu reaktoru.

* 2 a více štěpných úlomků - které odnášejí většinu uvolněné jaderné energie (okolo 80% z celkových 200 MeV na jedno štěpení) ve formě energie kinetické,. vlivemVlivem zbrzdění těchto úlomků (k tomu dojde ještě v palivu) je kinetická energie přeměněna na energii tepelnou a palivo se tak zahřívá. Štěpné úlomky mají nejpravděpodobější poměr hmotností 2:3, proto také vzniká po štěpení mnoho ⁹⁵Kr a ¹³⁹Ba. Ze štěpení může vzniknout v podstatě jakýkoliv izotop všech prvků, které mají nukleonové číslo menší než ²³⁵U (viz obrázek výtěžku ze štěpení).