Wikipedie

Morové epidemie v českých zemích: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Epidemie: vypíchnuty hlavní a často uváděné roky 1680 a 1713
doplněno dle zdroje; +kulturní a společenské důsledky
značka: možné problémové formulace
Řádek 15:
 
== Epidemie ==
 
=== 14. století ===
* '''[[1349]], [[1350]]''' Nejdříve jižní Moravu, o rok později Čechy zasáhla jen malou měrou [[Černá smrt]], epidemie, s kterou se mor po několika staletích opět vrátil do Evropy.<ref name="Fialová">{{Citace monografie
* první známá epidemie pravého moru, zač. [[1349]], jen okrajový průnik epidemie, ztráty minimální)<ref name="vesmir"/>
| příjmení = Fialová
* [[1357]]-[[1363]] (nejničivější v evropské/české historii, ztráty se odhadují na 1/3-1/2 obyvatelstva)<ref name="vesmir"/>▼
| jméno = Ludmila
* [[1380]]-[[1382]] (desítky tisíc obětí)▼
| titul = Dějiny obyvatelstva českých zemí
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 1996
| počet_stran = 399
| strany = 60-65
| isbn = 80-204-0283-7
| spoluautoři=et al.
▲*}}</ref> [[1357]]-[[1363]] (Její důsledky byly nejničivější v evropské/české historii, ztráty se odhadují na 1/3-1/2 obyvatelstva).<ref name="vesmir"/>
* '''[[1357]]-[[1363]]''' Druhá vlna evropské epidemie zasáhla české země citelněji. Postupně zasahovala jednotlivé kraje, některé i opakovaně. Je doloženo, že z 39 správců [[Fara|far]] na [[Kladské hrabství|Kladsku]] jich zemřelo nejméně 17.<ref name="Fialová" />
* '''[[1969]]-[[1371]]''' menší epidemie<ref name="Fialová" />
▲* '''[[1380]]-[[1382]]''' jedna z největších epidemií,<ref name="Fialová" /> (desítky tisíc obětí)
* '''[[1390]]''' menší epidemie<ref name="Fialová" />
=== 15. století ===
* '''[[1403]]-[[1406]]''' menší epidemie<ref name="Fialová" />
* mnoho menších i větších epidemií
* '''[[1414]]-[[1415]]''' menší epidemie, vliv na radikalizaci [[Husitství|husitů]]<ref name="Fialová" />
* '''[[1421]]''' zejména v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], zemřel [[Petr Zmrzlík ze Svojšína]] a [[Oldřich Vavák z Hradce]]<ref name="Fialová" />
* '''[[1424]]''' nezpolehlivá kronikářská zpráva o moru v [[Podolsko|Podolsku]], teoreticky by mohl být příčinou smrti [[Jan Žižka|Jana Žižky]]<ref name="Fialová" />
* '''[[1425]]''' menší epidemie<ref name="Fialová" />
* '''[[1433]]-[[1434]]''' zprávy o moru, nejspíše však [[hladomor]]<ref name="Fialová" />
* '''[[1439]]'''<ref name="Fialová" />
* '''[[1445]]'''<ref name="Fialová" />
* '''[[1451]]''' obětí královna [[Barbora Celjská]]<ref name="Fialová" />
* '''[[1463]]-[[1464]]'''<ref name="Fialová" />
* '''[[1473]]'''<ref name="Fialová" />
* '''[[1482]]-[[1483]]'''<ref name="Fialová" />
* '''[[1495]]''' snad hladomor, protože pramen zmiňuje drahotu<ref name="Fialová" />
 
=== 16. století ===
* '''[[1507]]''' dle [[Staré letopisy české|Starých letopisů]] silnější než předchozí a umíraly hlavně děti a mladí<ref name="Fialová" />
* mnoho menších i větších epidemií
* '''[[1520]]-[[1521]]''' jeden z nejhorších morů u nás, zemřel mj. [[Viktorin Kornel ze Všehrd]]
 
=== 17. století ===
* 1655
* 1665
* '''[[16801679]], přesněji zač. -[[16791680]]/''', resp.[[1681]]<ref>Svoboda udává [[1680]], viz [http://www.vesmir.cz/clanek/historie-morovych-epidemii Jiří Svoboda: Historie morových epidemií], [[Vesmír (časopis)|Vesmír]], 1995/9; Polc [[1681]], viz [[Jaroslav V. Polc]]: ''Stručný přehled dějin českých a moravských diecézí po třicetileté válce''; [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KTF UK]], Praha 1995, str. 27</ref> Mor se v roce 1679 rozšířil z [[Vídeň|Vídně]] na Moravu a do jižních Čech. V roce 1680 řádil zvláště v Praze, kde dle úředních záznamů zemřelo dvanáct tisíc lidí, téměř třetina obyvatel. Silně byly postiženy i střední Čechy, nejvíce u hlavních silnic, kde byla místy úmrtnost i přes 50%. Naopak horským oblastem se mor vyhnul. <ref>Fialová (1996), s. 117</ref> Epidemie měla asi 100 tisíc obětí, mezi nimi např. i pražský arcibiskup [[Jan Bedřich z Valdštejna]] († [[1694]])<ref>{{Citace monografie | příjmení = Polc | jméno = Jaroslav V. | odkaz na autora = Jaroslav V. Polc | rok = 1995 | titul = Stručný přehled dějin českých a moravských diecézí po třicetileté válce | vydavatel = [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KTF UK]] | místo = Praha | strany = 27-28
}}</ref>, předposlední velká epidemie, vedla k reorganizaci péče o hygienu a čistotu ulic<ref name="vesmir"/>
 
=== 18. století ===
* '''[[1713]]-[[1715]]''', přesnějiresp. už od [[1711]]-[[1715]], poslední velká epidemie. Epidemie přišla roku 1713 z Uher do Rakous a Čech, vroku 1714 zasáhla Moravu a doznívala ještě roku 1715. Silně byla postižena Praha, kde dle úředních záznamů zemřela víc než čtvrtina obyvatel, třináct tisíc osob.<ref>Fialová (1996), s. 122</ref> V Čechách zemřelo 200 tisíc lidí. Poté začala ve velkých městech vznikat kanalizace a výskyt epidemií byl zcela potlačen<ref name="vesmir"/>
 
== Společenské a kulturní důsledky ==
== Externí odkazy ==▼
[[Soubor:P6082913 Morový sloup se sousoším.jpg|náhled|upright|Nespočet českých [[náměstí]] i [[Náves|návsí]] obohatily díky epidemiím díla barokního sochařství. Zde [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|morový sloup]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]].]]
* [http://rodopisna-revue-online.tode.cz/regiony/mor.pdf Blanka Lednická: Morová epidemie v roce 1680 a její oběti ve farnosti Horní Záhoří], Rodopisná revue, 2009.▼
Ve [[středověk]]u byly morové rány často chápány jako boží trest. To stimulovalo rozvoj různých hnutí, od kajícných [[flagelant]]ů po [[Husitství|husity]] kritizující panující mravy a nepravosti. Řádění morových epidemií zdůrazňovalo téma smrti, které se objevuje ve výtvarném umění. Jako ochránce proti moru byl uctíván [[svatý Šebestián]], v 15. století po záchraně [[Kostnice (město)|Kostnice]] v době [[Kostnický koncil|koncilu]] se šíří kult [[Roch z Montpellieru|svatého Rocha]].
* [http://www.vesmir.cz/clanek/historie-morovych-epidemii Jiří Svoboda: Historie morových epidemií], [[Vesmír (časopis)|Vesmír]], 1995/9▼
 
V [[České baroko|období baroka]] byly jako poděkování za odvrácení moru stavěny [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|morové sloupy]], ale téma morových ochránců má například i štuková výzdoba [[Dům U Zlaté studně (Karlova)|domu U Zlaté studně]] v Praze. V baroku se také plejáda svatých ochránců rozšiřuje, přibývá např. [[Svatá Rozálie]] (její ostatky prý zažehnaly epidemii v [[Palermo|Palermu]] r. 1624) nebo [[Karel Boromejský]] (ošetřoval nemocné při moru v [[Milán]]ě r. 1576).
 
== Reference ==
<references/>
 
▲== Externí odkazy ==
▲* [http://rodopisna-revue-online.tode.cz/regiony/mor.pdf Blanka Lednická: Morová epidemie v roce 1680 a její oběti ve farnosti Horní Záhoří], Rodopisná revue, 2009.
▲* [http://www.vesmir.cz/clanek/historie-morovych-epidemii Jiří Svoboda: Historie morových epidemií], [[Vesmír (časopis)|Vesmír]], 1995/9
 
{{Pahýl}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Morové_epidemie_v_českých_zemích“