[[Soubor:Supplicating Pilgrim at Masjid Al Haram. Mecca, Saudi Arabia.jpg|náhled|Mešita al-Masdžid al-Haram s [[Ka'ba|Kaabou]]]]
Počátek dějin Mekky není znám. Je jisté, že již v předislámské době sloužila jako poutní místo. Cílem poutníků byla Kába. Již v předislámských dobách byla budova arabskými kmeny jako využívána jako svatyně k uctívání boha [[Hubal]]a. K předislámské době sloužila Kába mimo uctívání [[Alláh]]a uctívání staroarabských bohyní [[al-Lát]], [[Manát]] a [[al-Uzzá]]. Islám převzal kult uctívání černého meteoritického kamene v Kábě z [[Arabové|staroarabského]] náboženství, stejně jako pouť do Mekky. Přikázání islámu k rituální čistotě ([[tahára]]) má původ v přikázáních staroarabského náboženství. Značný počet poutníků byl příčinou, že se Mekka stala obchodním centrem, i když sama málo produkovala a neležela na strategickém místě. Mekka ležela v suchém a neúrodném údolí. V předislámské době byla zcela závislá na potravinách, které se produkovaly v [[Ta'if]]. Určití historikové jsou ale názoru, že Mekka získala své postavení díky své poloze. Ležela na dvouměsíční cestě mezi Byzancí a [[jemen]]ským sabejským, ma'inskýn, qatabanským, asuánským a hadramautským královstvím, které měly úzké obchodní kontakty s [[Indie|Indií]] a východní Afrikou. Jakým způsobem Mekka profitovala z obchodu s pryskyřičným kadidlem, je sporné. Dosud není jednotný názor, jestli Mekka ležela na cestě z jihu do Egypta na [[kadidlová stezka|kadidlové stezce]]. Potvrzený je tento údaj pro [[Medína|Medinu]]. Na počátku 6. století převzali [[Kurajšovci]] kontrolu nad Mekkou. Prosadili se jako úspěšní obchodníci, nicméně díky rivalitě uvnitř kmene se rozpadli do jednotlivých frakcí.
V roce 630 si město podmanil Mohamed, který od roku 623, od svého odchodu do Medíny, měl několik vojenských konfliktů s Mekkou. Jeho příchod do Mekky ale neproběhl vojensky a proběhl bez násilí, a na základě předchozího roku uzavřené smlouvy.
