Raimond IV. z Toulouse: Porovnání verzí

Odebráno 26 bajtů ,  před 10 lety
m
bot narovnal odkaz za použití AWB
Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.29 - Opraven odkaz na rozcestník - Clermont; k opravě odkaz - Patriarcha / Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m bot narovnal odkaz za použití AWB
Řádek 4:
| obrázek = [[Soubor:Raymond IV of Toulouse.jpg|200px]]
| popisek = Merry-Joseph Blondel: ''Raymond IV., hrabě z Toulouse''<br />Salles de Croisades, Versailles.
| vláda =
| korunovace =
| tituly = hrabě z Toulouse, vévoda z Narbonne, markýz provensálský a hrabě z Tripolisu
| celé jméno =
| předchůdce = [[Vilém IV. z Toulouse]]
| následník = [[Bertrand ze Saint-Gilles|Bernard z Toulouse]]
| typ dědice = nevlastní syn
| dědic =
| královna = [[Elvíra Kastilská (1151)|Elvíra Kastilská]]
| partner1 =
| partner2 =
| partner3 =
| potomstvo =
| rod = [[Raimundovci]]
| dynastie =
| hymna =
| motto =
| otec =
| matka =
| narozen = [[1041]]-[[1042]]
| místo narození =
| úmrtí = [[28. únor]]a [[1105]]
| místo úmrtí = Tripolis, dnešní [[Libanon]]
| pochován =
| místo pochování = Jeruzalém
}}
'''Raimond IV. z&nbsp;Toulouse''' (psán též ''Raymond'' nebo ''Raimund''; [[Okcitánština|okcitánsky]] {{Cizojazyčně|oc|''Raimon de Tolosa''}}, [[latina|latinsky]] {{Cizojazyčně|la|''Raimundus Tolosanus''}}; [[1041]] nebo [[1042]]{{Nejisté datum|Narození}}–[[28. únor]]a [[1105]]) či '''Raimond de Saint-Gilles''' (okcitánsky {{Cizojazyčně|oc|''Raimon de Sant Geli''}}, latinsky {{Cizojazyčně|la|''Raimundus Sancti Aegidii''}}) byl francouzský šlechtic a válečník, jeden z&nbsp;vůdců [[první křížová výprava|první křížové výpravy]]. Jako hrabě z&nbsp;[[Toulouse]], vévoda z&nbsp;[[Narbonne]] a markýz z&nbsp;[[Provence]]<ref name="bridge45">{{Citace monografie | jméno=Antony | příjmení=Bridge | titul=Křížové výpravy |vydavatel=Academia | místo= Praha | rok=1995 |strany=45 | isbn=80-200-0512-9 | poznámka=[dále jen Bridge]}}</ref> byl jedním ze tří největších [[feudalismus|feudálních]] pánů v&nbsp;jižní Francii.<ref name="hroch8">{{Citace monografie | jméno=Věra | příjmení=Hrochová | titul=Křižáci v Levantě |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=1975 | jazyk = |strany=8 |poznámky=[dále jen Hrochová]}}</ref> Účastnil se také války s&nbsp;[[Maurové|Maury]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]].
 
V&nbsp;letech 1096–1099 se účastnil [[první křížová výprava|první křížové výpravy]]. Před odjezdem rozprodal většinu svého majetku, neboť se ve [[svatá země|Svaté zemi]] hodlal usadit. Účastnil se všech bitev křížové výpravy a často se dostával do sporu s&nbsp;ostatními veliteli. Chtěl se stát vrchním velitelem křižáckých vojsk, přel se o&nbsp;vládu v&nbsp;dobyté Antiochii i&nbsp;o&nbsp;korunu v&nbsp;Jeruzalémě, ale ani jednou nebyl úspěšný. V&nbsp;Palestině se nakonec rozhodl dobýt bohaté přístavní město Tripolis, které zaujímalo strategickou polohu mezi nové zřízeným křižáckým [[Jeruzalémské království|Jeruzalémským královstvím]] a jeho severními vazaly, a založil tak [[Křižácké státy|křižácký stát]] [[Tripolské hrabství|Hrabství Tripolis]]. Dobytí svého sídelního města se však už nedožil&nbsp;zemřel během obléhání Tripolisu roku 1105.
 
== Před křížovou výpravou ==
Řádek 45:
| jazyk = francouzsky
| isbn = 2-213-02188-0
}}</ref> nebo [[Geoffroy I. z Provence|Geoffroy&nbsp;I.]]<ref name="túlúzo"/> Jejich syn [[Bertrand ze Saint-Gilles|Bernard]] se však narodil ještě před svatbou a byl proto nelegitimní. Roku 1088 Raimond nastoupil na toulouský trůn po svém bratrovi [[Vilém IV. z Toulouse|Vilému&nbsp;IV.]] Když Raimond ovdověl, oženil se znovu s&nbsp;Matyldou z&nbsp;Hauteville, vdovou po hraběti [[Robert z Eu|Robertu z&nbsp;Eu]] a dcerou [[Roger I. Sicilský|Rogera Sicilského]]. Toto manželství zůstalo bezdětné a roku 1094 Matilda zemřela. Ještě téhož roku se Raimond oženil s&nbsp;kastilskou princeznou [[Elvíra Kastilská (1151)|Elvírou]], nelegitimní dcerou krále [[Alfons VI. Kastilský|Alfonse&nbsp;VI.]]<ref name="túlúzo"/> Někdy před rokem 1096 se jako mnozí další jihofrancouzští šlechtici vydal bojovat po boku španělských rytířů do ''„svaté války“'' proti [[Maurové|Maurům]]. Díky sňatku s&nbsp;Elvírou měl dobré vztahy s&nbsp;kastilskou šlechtou.<ref name="hroch30">Hrochová, str. 30.</ref> Roku 1094 zemřel provensálský markýz Vilém Bernard a jeho nástupcem se stal Raimond. Bula vydaná papežem [[Urban II.|Urbanem&nbsp;II.]] 22.&nbsp;července 1096 Raimonda tituluje jako ''Raimond, legitimní hrabě z&nbsp;Toulouse a Roussillonu a markýz provensálský''&nbsp;{{Cizojazyčně|la|''comes Nimirum Tholosanorum ac Ruthenensium et marchio Provintie Raimundus''}}.<ref name="túlúzo">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Toulouse: TABLE OF CONTENTS
| url = http://fmg.ac/Projects/MedLands/TOULOUSE.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-9-14
| vydavatel = FMG and Charles Cawley
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Jako hrabě z&nbsp;Toulouse a markýz z&nbsp;Provence byl Raimond zároveň vazalem [[francouzské království|francouzského krále]] [[Filip I. Francouzský|Filipa&nbsp;I.]] i&nbsp;[[svatá říše římská|římsko-německého císaře]] [[Jindřich IV.|Jindřicha&nbsp;IV.]],<ref name="duggan28">{{Citace monografie
| příjmení = Duggan
| jméno = Alfred
| příjmení2 =
| jméno2 =
| rok = 1973
| titul = Křižácké výpravy
Řádek 68:
| stránky = 28
| poznámka = [dále jen Duggan]
| isbn =
}}</ref> což mu dovolilo v&nbsp;[[boj o investituru|zápase o&nbsp;investituru]] mezi papežem a císařem zachovat neutralitu a udržovat velmi dobré vztahy s&nbsp;papežem.<ref name="hroch11">Hrochová, str. 11.</ref>
 
Řádek 80:
| příjmení = Konstam
| jméno = Angus
| příjmení2 =
| jméno2 =
| rok = 2004
| titul = Historical Atlas of the Crusades
Řádek 87:
| místo = Londýn
| stránky = 133
| poznámka =
| isbn = 1904668003
}}</ref> Raimond zastavil či prodal většinu svého majetku, aby mohl vyzbrojit největší kontingent první křížové výpravy.<ref name="bridge45"/> Ve Svaté zemi hrabě hodlal zůstat natrvalo,<ref name="duggan28"/> na což dokonce přísahal.<ref name="duggan67"/> Spolu s&nbsp;Raimondem šel i&nbsp;biskup Adhémar, který byl jmenován [[papežský legát|papežským legátem]], ve své funkci odpovědným jedině samotnému papeži.<ref name="bridge45"/> Ale protože se Puy nacházelo na Raimondově území, byl Adhémar ve světských záležitostech Raimondovým poddaným.<ref name="duggan28"/>
Řádek 102:
[[Soubor:Crusaders, Bosphore.jpg|thumb|Křižáci na řeckých lodích se přeplavují přes Bospor, romantický obraz z 19. století]]
 
Bitva však nepošramotila další vztahy mezi císařem a Raimondem.<ref name="hroch31"/> Raimond vzešel z&nbsp;kruhů vznešené středomořské kultury<ref name="hroch30"/> a Byzantinci byl považován za civilizovanějšího a spolehlivějšího než ostatní západní vůdci.<ref name="bridge45"/> V&nbsp;Konstantinopoli se Raimond dozvěděl, že Bohemund vrchní velení nezískal, čímž byla cesta k&nbsp;vyjednávání otevřena. Raimond během jednání Alexiovi navrhl, že se plně podrobí jeho velení, zúčastní-li se byzantská armáda křížové výpravy. Alexios mu však sdělil, že „svaté války“ se v&nbsp;žádném případě účastnit nehodlá.<ref name="duggan35">Duggan, str. 35.</ref> Po týdenním vyjednávání<ref name="duggan34"/> Raimond z&nbsp;Toulouse složil císaři přísahu. Protože se však Raimond považoval za papežova zástupce, byla přísaha poněkud volnější povahy, než jakou složili ostatní křižáčtí předáci.<ref name="hroch31"/>
{{Citát|Ze všech Latinů měl císař nejraději Raimonda z Toulouse, kterého měl rád pro jeho vynikající moudrost, bystrý úsudek a čistý život...|[[Anna Komnéna]]<ref name="hrochová47">{{Citace monografie | jméno=Věra | příjmení=Hrochová | titul=Křížové výpravy ve světle soudobých kronik |vydavatel=Státní pedagogické nakladatelství | místo= Praha | rok=1982 | jazyk = |strany=47|isbn= }}</ref>|200}}
Koncem dubna již byli Provensálci na byzantských lodích přepraveni do křižáckého tábora v&nbsp;Anatolii.<ref name="runcimanI175">{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A History of the Crusades | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 1965 | svazek = I. The First Crusade and the Foundation of the Kingdom of Jerusalem | typ svazku = díl | kapitola = | strany = 175 | isbn = 0-521-34770-X | jazyk = anglicky | poznámka = [Dále jen Runciman I.]}}</ref>
Řádek 183:
Nově příchozí vojevůdci odmítli uznat Raimonda za vrchního velitele, jak Raimond sám sebe během posledních dvou měsících tituloval.<ref name="duggan62">Duggan, str. 62.</ref> Normanům se navíc nezamlouval ani Raimondův způsob obléhání Arky.<ref name="bridge73"/> Obléhání vázlo a ve vojsku znovu narůstala nespokojenost. Navíc se opět vynořily pochyby, zda je Svaté kopí nalezené v&nbsp;Antiochii pravé.<ref name="hroch56"/> Petr Bartoloměj mezitím přišel několikrát se svými viděními, kdy mu různí svatí měli pro ostatní křižáky sdělovat, že se mají řídit jen rozkazy Raimonda z&nbsp;Toulouse.<ref name="bridge73-75">Bridge, str. 73–75.</ref> Tankred otevřeně Petra označil za lháře<ref name="duggan62"/> a Petr Bartoloměj na to reagoval tím, že pravost relikvie dokáže „božím soudem“. Obřad [[ordál|ordálu ohněm]] proběhl 8.&nbsp;dubna na [[Velký pátek]]<ref name="hroch56">Hrochová, str. 56.</ref> a svědkem mu byl celý křižácký tábor. Petr ohněm skutečně prošel, ale několik dnů poté následkem popálenin zemřel a jeho smrt v&nbsp;očích křižáků potvrdila, že Svaté kopí byl podvod.<ref name="bridge75">Bridge, str. 75.</ref>
 
Smrt Petra Bartoloměje měla i&nbsp;jiný dopad; 13.&nbsp;května Godefroy z&nbsp;Bouillonu, Tankred i&nbsp;oba Robertové ukončili obléhání a vytáhli přímo na Jeruzalém.<ref name="kovařík122">Kovařík, str. 122.</ref> Raimond odmítl vzdát se obléhání,<ref name="duggan62"/> ale když zůstal u Arky osiřelý, ukončil obléhání také a ostatní křižáky dohnal, přišel však o&nbsp;svůj morální kredit coby vůdce poutníků, který měl, když opouštěl Maarrat an-Númán. Vedoucí úlohu po Raimondovi převzal lotrinský vévoda Godefroy z&nbsp;Bouillonu. Jedno palestinské město po druhém si vykupovalo milost křižáků a 7.&nbsp;června ráno spatřili Evropané svůj vytoužený cíl&nbsp;Jeruzalém.<ref name="kovařík122"/>
 
=== Jeruzalém – konečný útok ===
Řádek 206:
{{Citát|Velitel, který velel v Davidově věži, se vzdal hraběti a otevřel mu bránu, ve které poutníci měli zvyk platit tureckému národu poplatek. Když už byli naši poutníci ve městě, pronásledovali až k chrámu Šalomounovu Saracény, kteří se u něho shromáždili, a zabíjeli je. Ti svedli s našimi lítý boj, který trval po celý den a v takové míře, že celý chrám byl ponořen do jejich krve...|<ref name="kovařík131">Kovařík, str. 131.</ref>|200}}
 
Když křižáci se zabíjením přestali, byl už Jeruzalém městem duchů.<ref name="duggan66">Duggan, str. 66.</ref> Vojevůdci ve městě obsadili domy, kde se ubytovali o odpočinuli si. Navečer vykonali pouť ve stopách Ježíše na [[Via Dolorosa]] a všichni se setkali u [[Chrám Božího hrobu|Božího hrobu]] v srdci Jeruzaléma.<ref name="kovařík133">Kovařík, str. 133.</ref>
{{Citát|Křižáci se brzy rozutíkali na všechny strany města, aby se zmocnili zlata, stříbra, koní a mul, aby vyloupili domy, které překypovali bohatstvím. Potom celí šťastní, plačíce radostí, šli se poklonit a uctít hrob našeho Ježíše Krista Spasitele, aby tak splatili svůj dluh...|<ref name="hrochová64">Hrochová-kroniky, str. 64.</ref>|200}}
 
Největšího úspěchu první křížové výpravy&nbsp;dobytí Jeruzaléma&nbsp;bylo dosaženo.<ref name="bridge81">Bridge, str. 81.</ref>
 
=== Boj o korunu ===
Řádek 232:
== Budování panství a války na Východě ==
[[Soubor:Crusader states map (cs)-2.svg|upright=1.5|thumb|Křižácké državy ve Svaté zemi těsně po završení první křížové výpravy, 1102]]
 
=== Obsazení Latakie ===
Raimond od Askalonu táhl společně s oběma Roberty na sever, až dorazili k přístavnímu městu [[Lázikíja|Latakia]], které bránila byzantská posádka proti normanské armádě z Antiochie pod velením Bohemunda z Tarentu. Normany navíc z moře podporovalo [[Pisánská republika|pisánské]] námořnictvo vedené arcibiskupem [[Daimbert z Pisy|Daimbertem z Pisy]], novým papežským legátem.<ref name="hroch73">Hrochová, str. 73.</ref> Raimond Bohemunda nesnášel a Robertové se obávali, že znepřátelí-li si Byzantince, nikdy se nedostanou zpět domů. Nechali si proto Daimberta předvolat a donutili ho flotilu stáhnout. Bohemund poté obléhání ukončil a stáhl se zpět do Antiochie. Byzantský guvernér se Raimondovi a Robertům cítil zavázán a za odměnu Robertu Flanderskému a Robertu z Normandie poskytl transport do Konstantinopole na byzantských lodích. Raimond se zatím v Latakii usadil jako vážený host byzantského guvernéra.<ref name="bridge86">Bridge, str. 86.</ref> Nad Latakií tak kromě byzantských zástav zavlál i prapor hraběte z Toulouse.<ref name="hroch73"/>
Řádek 246 ⟶ 247:
Když se roku 1102 Raimond po neúspěšné výpravě vylodil v [[Tarsus|Tarsu]],<ref name="duggan75">Duggan, str. 75.</ref> aby se vydal po souši do Latakie, padl do zajetí Normanů z Antiochie. Antiochijský regent Tankred dal hraběte uvěznit v Antiochii pod záminkou zrady křesťanských zájmů,<ref name="hroch85">Hrochová, str. 85.</ref> jež zapříčinila neúspěch v Anatolii.<ref name="hroch81">Hrochová, str. 81.</ref> Na nátlak církve však Tankred musel ještě téhož roku Raimonda propustit,<ref name="hroch85"/> ale předtím se Raimond musel zavázat, že nebude podnikat nic proti [[Antiochijské knížectví|Antiochijskému knížectví]] a že své Provensálce stáhne z Latakie a odejde na jih.<ref name="hroch85-86">Hrochová, str. 85–86.</ref>
 
Raimondovi zbylo pod velením jen několik stovek jihofrancouzských rytířů, přesto zaútočil na přístavní město [[Tortosa]], které se mu s pomocí [[Janovská republika|janovského]] loďstva podařilo dobýt. Dále podnikal útoky proti místním arabským emírům a roku 1103 oblehl nejvýznamnější pevnost v oblasti&nbsp;Tripolis. Krátce poté Provensálce napadla armáda z Homsu, Damašku a Tripolisu, ale Raimondovi se podařilo útočníky odrazit a pozici křižáků udržet.<ref name="hroch90">Hrochová, str. 90.</ref> Křižáci na ''Mount Pèlerin'' (latinizovaně ''Mons Peregrinus'' – ''Hora poutníků'') proti městu postavili obléhací pevnůstku, kterou užívali jako základnu pro své obléhání. Z pevnůstky na Mount Pèlerin však nedokázali kontrolovat námořní cesty, které zůstaly pro Tripolis volné.<ref name="hroch90-91">Hrochová, str. 90–91.</ref> Raimond při jednom útoku na hradby utrpěl vážné popáleniny,<ref name="duggan77">Duggan, str. 77.</ref> a na které [[28. únor]]a 1105 ve své obléhací pevnůstce zemřel.<ref name="runcimanII61">{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A History of the Crusades | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 1965 | svazek = II. The kingdom of Jerusalem and the frankish east | typ svazku = díl | kapitola = | strany = 61 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámka = [Dále jen Runciman II.]}}</ref> Pohřben byl v Jeruzalémě.<ref name="túlúzo"/>
 
[[Soubor:TripoliLebCitadel1.jpg|thumb|Citadela Raimonda de Saint-Gilles, Tripolis, dnešní [[Libanon]]]]
Řádek 259 ⟶ 260:
== Odkazy ==
{{commonscat|Raymond IV of Toulouse}}
 
=== Reference ===
<references/>
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Baldwin | jméno = Marshall W. | spoluautoři = a kol. | titul = A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1969 | počet stran = 707 | isbn = | jazyk = anglicky | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusOne&isize=M}}
Řádek 271 ⟶ 274:
* {{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | titul = Křížové výpravy ve světle soudobých kronik | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 255 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Komnéna | jméno = Anna | odkaz na autora = Anna Komnéna | titul = Paměti byzantské princezny | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 565 | isbn = 80-207-0527-9}}
* {{citace monografie | příjmení = Kovařík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kovařík (spisovatelhistorik) | titul = Meč a kříž : (1066-1214) : rytířské bitvy a osudy I | vydavatel = Mladá fronta | místo= Praha | rok = 2005 | počet stran = 278 | isbn = 80-204-1289-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Nicolle | jméno = David | odkaz na autora = David Nicolle | titul = První křížová výprava 1096-99 : dobytí Svaté země | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 96 | isbn = 978-80-247-1896-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A history of the Crusades. vol. 1, The first Crusades and the foundation of the Kingdom of Jerusalem | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 1999 | počet stran = 376 | isbn = 0-521-06161-X | jazyk = anglicky}}
145 307

editací