S dějinami klášterkláštera je úzce spojeno město [[Bělá pod Bezdězem]], které vzniklo tak, že veškeré městské právo původně určené založenému městu Starému Bezdězi roku [[1264]] bylo přeneseno na nové místo, a to právě do Bělé ([[1337]]). Brzy potom byl roku [[1345]] založen v severozápadním rohu města augustiniánský konvent. Komunita zde začala fungovat o pět let později po založení. Zakladatel, pan [[Hynek Berka z Dubé]], ho určil pro dvanáct řeholníků a obdařil hojným nadáním ''Konvent'' s [[Kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)|kostelem sv. Václava]] byl však dostaven až po smrti zakladatele. Dílo dokončil pak pan [[Zajícové|Zajíc]] z Házmburku na Zbirohu, držitel hradu Bezdězu, za nějž byla dokončena stavba klášterního komplexu. Podle augustiniánské ''memorabilie'' byl prý klášter založen již roku [[1340]] královnou Alžbětou. Vzkvétající klášter byl však v říjnu roku [[1421]] husity spolu s celým městem dobyt a spálen. Podle některých pramenů byli všichni řeholníci vyvražděni. Obnova řeholního života zde proběhla v roce [[1442]], avšak klášter zůstal až do roku [[1445]] v troskách. Tehdy přišlo do Bělé několik augustiniánů z [[Klášter augustiniánů (Praha-Malá Strana)|Prahy od sv. Tomáše]] a za pomoci Chvala [[Berkové z Dubé|Berky z Dubé]] částečně upravili kapli a konvent, aby mohly být konány bohoslužby a konvent mohl být obydlen. V druhé polovině 16. století však nebyl klášter obsazován, začal pustnout až opět zanikl.
=== Obnovení kláštera v 17. století a další dějiny ===
