Meziměstí (nádraží): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Popis stanice: typo |
typografická oprava pro rozsahy roků, též u refernecí a textu |
||
Řádek 12:
| url = http://tr6.cdcargo.cz/}}
</ref>
| trať=[[Železniční trať Týniště nad Orlicí
| nadmořská_výška= 438<ref name="Vyska">{{Citace elektronického periodika
| titul = Nadmořské výšky na železničních stanicích
Řádek 22:
</ref>
| v_provozu= [[1875]]<ref name="Provoz">{{Citace elektronického periodika
| titul = Historie trati Choceň
| periodikum = www.vlakynachod.cz
| datum vydání = 4-12-2012
Řádek 77:
</ref>
přestože se v Meziměstí v té době jezdilo v provizorních podmínkách, celková stavba nebyla ještě dokončena. Termín dokončení choceňsko-broumovské dráhy byl velice vypjatý, protože ze strany [[Prusko|Pruska]] bylo vzneseno několik požadavků. Kupříkladu měla zde vzniknout samostatná [[výtopna]] s kruhovou [[Remíza (budova)|remízou]] a [[Točna (železnice)|točnou]] pro pruské [[lokomotiva|lokomotivy]], v souvislosti s tím musela být vystavěna i vodárna. Také musel být schválen způsob zaústění trati do staničního kolejiště ve tvaru [[triangl (kolejové křížení)|trianglu]]. Nutno říci, že toto zaústění bylo v té době velice ojedinělé. O den později, tedy dne 26. července vstoupil v platnost první jízdní řád.<ref name="Doprava" /> Co se důležitosti týče, byla stanice zařazena do první třídy, kupříkladu železniční stanice v [[Broumov (nádraží)|Broumově]] spadala do třetí třídy. Mohutná nádražní budova měla ve své době sloužit dopravním a celním úřadům, neboť se jednalo o pohraniční přechodovou stanici. Stanice byla obsluhována dvěma páry osobních vlaků a jedním nákladním. Soupravy osobních vlaků v té době tvořily 4 čtyřnápravové vozy, takzvané „amerikány“, jež byly spřaženy s [[Parní lokomotiva|parní lokomotivou]]. Dne 26. července roku [[1876]]<ref name="Provoz" /> byla zahájena doprava z Meziměstí ke státní hranici v [[Otovice (okres Náchod)|Otovicích]]. Dne 15. [[květen|května]] roku [[1877]] bylo Meziměstí, tehdejší [[Rakousko-Uhersko]] propojeno s Pruskem a to [[Hraniční přechod|hraničním přechodem]] u [[Starostín]]a. Mezinárodní doprava do Střední Stěnavy (německý název ''Mittelsteine'') přes Otovice a [[Tłumaczów]] byla zahájena až 5. [[duben|dubna]] roku [[1889]].<ref name="StEG" /> Pro společnost StEG byla choceňsko-meziměstská dráha velkým zklamáním, protože v důsledku vnitropolitických změn a dopravní politiky v Německu, daly Pruské dráhy přednost vedení svých vlaků po vlastním území, tím pádem většina vlaků směřovala k hraničnímu přechodu v [[Lichkov]]ě, nikoliv v Meziměstí.<ref name="Doprava" /> V roce [[1908]] byla privátní železniční společnost [[Rakouská společnost státní dráhy|StEG]] zestátněna [[Rakouské státní dráhy|Rakouskými státními drahami]], zkráceně '''kkStB'''.<ref name="StEG">{{Citace elektronického periodika
| titul = Popis trati 026 Týniště nad Orlicí
| periodikum = www.zelpage.cz
| datum vydání = 26-13-2013
Řádek 112:
Železniční stanice v Meziměstí leží na jednokolejné neelektrifikované [[Železnice|trati]] spojující [[Týniště nad Orlicí]] s Otovicemi. Přeshraniční úsek [[Železniční trať Wałbrzych - Meziměstí|železniční trati č. 291]] z Meziměstí do [[Mieroszów]]a slouží pouze nákladní dopravě. Jedná se o stanici smíšenou, seřaďovací, vlakotvornou, výměnnou pohraniční, přechodovou pohraniční.<ref name="Zarizeni" /> Stanice má jedno jednostranné nástupiště u výpravní budovy, dopravní koleje:
* č. 1 (hlavní vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky)
Také dvě zvýšená, nezastřešená nástupiště sypaná drtí a to u dopravních kolejí:
* č. 3 (vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky)
* č. 5 (vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky)
Přechody pro cestující a přejezdy v úrovni kolejí pro [[invalidní vozík]]y jsou umístěny proti nádražní budově. Přístup na nástupiště není [[Bezbariérový přístup|bezbariérový]]. V nádražní budově je umístěn [[divadlo|divadelní sál]] a [[tělocvična]], které vznikly v [[1950-1959|50. letech 20. století]] přestavbou bývalé pruské celnice, také se zde nachází [[restaurace]] a stálá železniční expozice. V bezprostřední blízkosti výpravní budovy vedou schody na [[lávka|lávku]], která propojuje ulice 5. května a Školní. Zastávka linkových autobusů se nachází v přednádražním prostoru. V železniční stanici jsou poskytovány cestujícím služby: vnitrostátní pokladní přepážka, mezinárodní pokladní přepážka, platba v [[Euro|eurech]], bariérové WC, čekárna pro cestující.
Řádek 123:
Součástí stanice jsou také dopravní koleje určené výhradně pro vjezdy a odjezdy nákladních vlaků směr Mieroszów:
* č. 7 (vjezdová a odjezdová kolej pro všechny vlaky směr Broumov a nákladní vlaky směr Mieroszów)
* č. 9 (vjezdová a odjezdová kolej pro nákladní vlaky směr Mieroszów)
* č. 11 (vjezdová a odjezdová pro nákladní vlaky směr Mieroszów)
Také manipulační koleje, kolejové spojky, [[vlečka|vlečky]] a v neposlední řadě také [[depo]], které bylo v minulosti uzavřeno. Délka celé stanice mezi vjezdovými návěstidly ve směru Mieroszów – Broumov je cca 2,5 [[kilometr|km]].<ref name="GVD" />
Řádek 143:
== Historie železniční dopravy ==
=== Významné spoje v letech
Meziměstské nádraží v minulosti obsluhovalo i dálkové vnitrostátní, mezinárodní spoje. V letech [[1981]]/[[1982]] byl jedním ze spojů [[Rychlík (vlak)|R 755]] na své trase z Meziměstí přes Náchod, Týniště nad Orlicí, Hradec Králové do Prahy. Zajímavostí bylo, že tento spoj vyjížděl z meziměstského nádraží krátce po třetí hodině ranní, z Náchoda pak o hodinu později.<ref name="R755">{{Citace elektronického periodika
| titul = Rychlík 755 (1981/1982)
|