Jan van Goyen: Porovnání verzí

'''Jan van Goyen''' [jan fan chojen] ([[13. leden|13. ledna]] [[1596]] [[Leiden]] – [[27. duben|27. dubna]] [[1656]] [[Haag]]) byl přední nizozemský [[krajinář]] [[17. století]].

 

== Život v bodech ==

* ve věku deseti let se mu dostalo první kreslířské a malířské průpravy malířem jménem [[Coenraet Adriansz van Schilperoort]]

* v průběhu dvou let prošel malířskými dílnami tří dalších učitelů

* roku 1618 se oženil s Annetje van Raelst a otevřel vlastní malířský ateliér v Leidenu

* vedle malování a prodeje svých obrazů byl Jan van Goyen aktivní také jako umělecký znalec a obchodník s uměním, nemovitostmi, pozemky a tulipány, ovšem bez úspěchu

* také zde dále zkoušel štěstí nejrůznějšími obchodními aktivitami, takže když v roce 1656 zemřel, zanechal svým dědicům dluhy ve výši 18 000 Guldenů

* hospodářský neúspěch a narůstající dluhy však nikterak neovlivnily kvalitu jeho malířského díla, které prozrazuje jasnou mysl, plné soustředění a skvělý pozorovací talent

 

== Charakteristika malířského díla ==

Vedle [[Esaias van de Velde|Esaiase van de Velde]], [[Salomon van Ruysdael|Salomona van Ruysdael]] a [[Hercules Seghers|Hercula Segherse]] patří Jan van Goyen k zakladatelům holandské [[krajinomalba|krajinomalby]] sedmnáctého století. Na rozdíl od předchozích krajin šestnáctého století nejsou jejich krajiny pouhým prostředím a pozadím [[žánr]]ových výjevů či [[moralita|moralit]], ale především krajinou samou o sobě. Krajinou, která zobrazuje relativně neidealizované pohledy na holandský venkov či města a přístavy. Velkou roli přitom hraje zobrazení nebe. Zpravidla je to nebe dramaticky zahalené bouřnými mraky a prozařované sluncem.

 

Goyenovy obrazy jsou malovány technikou [[olejomalba|olejomalby]] na dřevěné desce, výjimečně (u větších obrazů) i na plátně. Jejich rozměry jsou většinou 30 x 40 cm, 40 x 50 cm, 40 x 60 cm. Vyskytují se však i menší formáty, například 20 x 30 cm. Existují i kruhové medailony o průměru pouhých 21 cm. Naopak největší Goyenů obraz ''Pohled na Haag'' měří 170 x 438 cm a malíř za něj dostal 650 hol. zl. Rozměry i cena tohoto obrazu jsou však pro Goyena skutečně výjimečné. Za průměrný obraz se platilo 15 - 25 hol. zlatých. Za svůj život malíř namaloval přes tisíc obrazů a dodnes se jich dochovalo několik set.

 

Své krajiny buduje Goyen pomocí poměrně nízkého [[horizont]]u, který je umístěn ve značné vzdálenosti. Do jednotlivých plánů krajiny staví malebné venkovské budovy či věže měst, případně rybářské lodě, plachty a stěžně. Činí tak ale ne proto, aby zabránil pohledu do dálky, nýbrž právě proto aby [[iluze|iluzi]] nekonečné dálky maximálně podpořil. Právě tato dálka je jednou z věcí, které se malíř snaží ve svých dílech zachytit. [[Střed]] obrazů proto bývá zpravidla volný, často je zde však také v dálce umístěna například věž kostela, která slouží jako jakýsi úběžník pohledu. Předměty zobrazené v bližších plánech pak zpravidla bývají umístěny ve [[zlatý řez|zlatém řezu]]. Velmi častá je také [[diagonála|diagonální]] [[kompozice]], kdy je například zachycen ubíhající břeh řeky. Charakteristické je i to, že na obrazech nikde není zachyceno stanoviště pozorovatele, což výrazně přispívá ke způsobu vnímání těchto krajin. Ačkoli obrazy působí maximálně realistickým dojmem, jsou (tak jako je to ostatně v [[baroko|baroku]] zcela běžné) velmi pečlivě komponovány v ateliéru na základě studií a [[skica|skic]] vytvořených v terénu. Obrazy tedy nejsou, jako to činili například [[impresionismus|impresionisté]], malovány v [[plenér]]u přímo. Dodnes se dochovala řada těchto Goyenových skic, které dokládají jeho kreslířskou bravuru.

 

 

== Chronologie Goyenova malířského díla ==

 

=== Dvacátá léta ===

Už v roce [[1633]] v obraze ''Pohled na [[Dordrecht]]'' Goyen uplatňuje ve svém díle nosné téma příštích let - '''vodní hladinu'''. Tyto krajiny zpravidla konstruuje tak, že vodní hladina, často se stafáží rybářských lodí, zabírá levý či pravý spodní roh plátna a na diagonálně probíhajícím břehu se tyčí silueta města, větrného mlýna, zámku či kostela. To je příklad ''Krajiny s větrným mlýnem'' z roku 1642 nebo ''Krajiny s větrným mlýnem a zříceninou hradu'' z roku 1644.

 

 

Roku [[1638]] se v obraze ''Vůz na břehu'' objevuje ještě další téma, které jej bude zajímat především kolem roku [[1640]], totiž téma '''břehu''', prudce se svažujícího k moři. V tomto tématu Goyen navazuje jak na téma dun, tak na téma ubíhajícího břehu - tentokrát ovšem nikoli jako pohled z vody na břeh, ale obráceně.

Malířské dílo Jana van Goyen bylo na dlouhá léta zcela zapomenuto. Ještě v [[encyklopedie|encyklopedii]] malířů z poloviny devatenáctého ([[Taine]]) století Goyen chybí. [[Fromentin]] Goyena hodnotí (roku 1875) jako „nejistého, nestálého, těkavého a změkčilého“. Obchodník s obrazy [[Charles Sedelmayer]] však ještě téhož roku [[1875]] v [[Paříž]]i otevřel Goyenovu výstavu, díky níž se jeho obrazy staly takřka přes noc vyhledávanými a ceněnými. Dnes je Jan van Goyen řazen mezi nejvýznamnější holandské krajináře sedmnáctého století. Tomu odpovídá i vývoj cen v aukcích. Pokud byl v roce [[1800]] prodán Goyenův obraz, za 4 hol. zl., pak roku [[1845]] už stál 75 hol. zl., roku [[1870]] 505 hol. zl. a roku [[1912]] 10 000 hol. zl. V současné době lze v aukcích získat (mnohdy drobná a spíše nevýznamná) malířská díla Jana van Goyen v cenách převyšujících 100 000 [[euro|€]].

 

Jan van Goyen nikdy Čechy nenavštívil. Přesto existuje zajímavá nepřímá vazba tohoto malíře na Čechy a české umění. Přední český kubistický malíř [[Emil Filla]] se totiž dílu Jana van Goyen dlouhodobě věnoval a dokonce vytvořil jeho (pravda, značně specifickou) monografii. V pražské [[národní galerie v Praze|Národní galerii]] ve [[Šternberský palác|Šternberském paláci]] je také vystaveno hned několik Goyenových krajinomaleb.

 

== Další holandští krajináři 16. a 17. století ==

 

== Galerie ==

 

== Literatura ==

 

{{DEFAULTSORT:Goyen, Jan van}}