Komnenovci: Porovnání verzí

'''Komnenovci''' ([[řecky]] ''Κομνηνοί'', ''Komnenoi'') byla dynastie, vládnoucí [[Byzantská říše|byzantské říši]] v letech [[1081]] až [[1185]]. Komnenovci dokázali po dobu jednoho století zadržovat úpadek byzantské říše. Období jejich panování je přesto historiky hodnoceno spíše rozporuplně, kvůli pokračujícímu propadu hospodářství a dezintegraci státní správy, ačkoliv [[byzantská kultura]] zažívala nebývalý rozkvět.

 

== Historie ==

Komnenovci pocházeli z oblasti [[Paflagonie]], na pobřeží [[Černé moře|Černého moře]], jejich původní domovinou byl snad hrad ''Kastamon''. Prvním Komnenovcem na byzantském trůně byl [[Izák I. Komnenos]], velitel východní armády za císaře [[Michael VI.|Michaela VI.]] Roku [[1057]] Izák proti Michaelovi povstal a prohlásil se císařem. Nicméně Komnenovci nezískali větší moc až do roku [[1081]], kdy nastoupil [[Alexios I. Komnenos]], Izákův synovec. Od této chvíle mizí z byzantských dějin zmínky o ostatních aristokratických dynastiích, jako byli například [[Sklerové]] či [[Argyrové]]. Jejich potomci se přiženili a provdali do královských dynastií [[Rusko|Ruska]], [[Francie]], [[Srbsko|Srbska]], [[Německo|Německa]], [[Polsko|Polska]] a [[Uhersko|Uherska]]. Tento vývoj situace usnadnil Komnenovcům jejich politický vzestup.