Maxmilián II. Habsburský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, kat
Bez shrnutí editace
Řádek 36:
 
== Katolictví a protestantství ==
Mládí Maxmilián II. strávil v rakouském Innsbrucku, kde také studoval. Byl nadaným žákem a plynule mluvil španělsky, francouzsky, latinsky, maďarsky a italsky. Už v mladímládí projevoval nadšení pro humanistické idey a renesanční umění. Pod vlivem evangelických učitelů začal sympatizovat s nekatolickým vyznáním. Navazoval také přátelství s členy německé protestantské šlechty. V době, kdy byli Habsburkové tvrdými zastánci katolické víry, se právě k Maxmiliánovi upíraly naděje [[Protestantismus|protestantů]].
 
Právě proto, že Maxmilián od mládí projevoval sympatie k nekatolickému vyznání, se ho rozhodl jeho otec Ferdinand společně se svým bratrem, císařem [[Karel V.|Karlem V.]], oženit s Karlovou dcerou, katolickou španělskou infantkou Marií. Z manželství s [[Marie Španělská|Marií Španělskou]] vzešlo 16 potomků. Maxmilián II. ovšem rychle pochopil, že přikloněním k protestantům by mnoho nezískal, a tak v únoru roku [[1562]] v Praze složil před svými příbuznými slavnostní přísahu věrnosti katolické církvi. Titulárním českým králem byl od roku [[1549]], 14. května roku [[1562]] jím byl korunován. 24. listopadu 1562 byl zvolen králem římskoněmeckým. 8. září roku [[1563]] byl v Prešpurku (dnešní Bratislavě) korunován uherským králem.
Řádek 56:
 
== Zavedení primogenitury v rakouských zemích ==
Maxmilián nevládl ve všech rakouských zemích, ovládaných Habsburky. Na rozdíl od českých zemí a Uher zde dosud neplatil princip [[Primogenitura|primogenitury]], kdy se dědicem a nástupcem stává nejstarší syn. Území dnešního Rakouska se v minulosti vícekrát dělilo mezi několik potomků. Císař [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]], který získal vládu ve všech rakouských zemích, svojí závětí tyto země rozdělil rovným dílem mezi své tři syny. Maxmilián získal vládu v [[Horní Rakousy|Horních]] a [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]].
 
Protože měl Maxmilián v době své smrti šest žijících synů a byl si vědom možných problémů, rozhodl se předejít dalšímu rozdělení zemí. Změnil proto nástupnický princip v Horních a Dolních Rakousích (jako první z habsburských vladařů v rakouských zemích). Vládu v obou zemích proto zdědil pouze nejstarší syn Rudolf, ostatním náležela přiměřená roční [[apanáž]].
 
== Závěr vlády ==
Celým obdobím MaximiliánovyMaxmiliánovy vlády sase táhl jeho zájem na zachovanízachování stability habsburského soustátí za cenu ústupků pro nekatolíky. Současně však nechtěl vyvolávat rozpory s představiteli katolického náboženství. Tento zvláštní stav byl nazván kompromisním katolicismem.
 
V roce [[1575]] byl Maxmilián II. částí polských stavů zvolen polským králem, jako protikrál proti [[Štěpán Báthory|Štěpánu Bathorymu]]. Nakonec ale musel Polsko opustit, protože nebyl všeobecně přijat. Maximilián II. zemřel v době jednání říšského sněmu v Řezně v roce 1576, když projednával invazi do Polska. Pochován byl vedle svých rodičů v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.